Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ano, zatímco u klasického (nerozptylového) síťového trafa se dá vystačit s několika jednoduchými vzorečky nebo tabulkami a pokud dodržíme průřez jádra, bývá i snadná reprodukovatelnost takového trafa, u rozptylového trafa to je trochu složitější a návrh je obtížnější. Často se potom stává, že i když vyrobíme trafo přesně podle popisu, tak třeba jiné mag. vlastnosti plechů způsobí, že výsledné trafo se dost liší od původně popsaného.
Je tedy dobré nejprve pochopit základní pricipy, pak udělat pár experimentů, kterými si ověříme vlastnosti toho jádra, které máme k dospozici a nakonec provedeme vlastní návrh. Celkem spolehlivá je cesta přibližného výpočtu, navinutí trafa se dvěma oddělenými sloupky a odbočkami, potom proměření a nakonec úprava počtu závitů a přidání části sek. vinutí na sloupek primáru.

To, že se trafo nechová úplně správně, ještě neznamená, že bude svařovat úplně špatně. Existují i tovární trafa, která nemají nejlepší vlastnosti. A dost lidí jimi svařuje. Ale pokud se nám podaří přiblížit se ideálu, zkušený svářeč ocení zlepšení vlastností trafa. Sám jsem si ověřil několik principů. Jednofázové trafo s pohyblivým mag. bočníkem, trafo s přepínáním odboček, třífázové trafo s usměrňovačem a transduktorem, i elektronickou regulaci s řízeným usměrňovačem. Všechny tyto principy jsou schůdné i pro domácí výrobu, ale pro začátečníka je asi nejlepší to jednofázové trafo s odbočkami nebo mag. bočníkem. Ta elektronická regulace už vyžaduje jisté zkušenosti a vybavení. Transduktor je velmi náročný pro návrh i výrobu, je těžký, ale pokud ho někdo získá hotový, je stavba takové svářečky snadná i pro začátečníka.
Měřil jsem i řadu továrních svářeček a tak vím, že i amatér dokáže udělat velmi kvalitní výrobek.

Ale myslím si, že při dnešních cenách už si bude stavět vlastní svářečku jenom ten, kdo to dělá pro svoje potěšení. Ten, kdo jenom potřebuje svařovat, tak raději sáhne do tobolky. Asi před rokem si jeden známý koupil za 1500,- Kč svařovací trafo, měřil jsem mu ho a musím říct, že to nebylo špatné. Při 45% DZ to umělo 130A, takže běžně se dalo svařovat 2,5 elektrodou, občas i 3,15 a regulace postačila i pro průměr 2. Napětí naprázdno okolo 55 V, takže bazickými elektrodami to nešlo. Ale za patnáct stovek - kdo by se s tím stavěl!

Aha, už vím, jak vzniklo mezi námi to nedorozumění. Ty myslíš zkratový proud a já pracovní proud při sváření.

Jistě, jde o zkratový proud, jen ten se dá v domácích podmínkách definovaně a snadno měřit. Je základním měřítkem vlastností navinutého trafa a spolu s napětím naprázdno by jeho měření nemělo scházet, tyto dva údaje stačí k ověření, zda se podařilo trafo vyrobit podle předpokladů.
Napětí na oblouku se doma měří dost problematicky a může vést k omylům.

Jak se pánové oba díváte na jednoduchý způsob řízení svář. traf - fázovým řízením na primáru ?

Já skepticky. Už jsem to psal v nějakém podobném vláknu.

Já si myslím, že čím víc se trafo podobá rozptylovému, tím hůř pro takovou regulaci. Zajímal by mne názor/zkušenosti MirkaD.

Řídit rozptylové trafo na primáru není nic rozumného ani snadného. Výstupní proud je dán především rozptylovou reaktancí toho trafa, řízením na vstupu se dá regulovat tak akorát napětí naprázdno. Ale ani to není snadné, kdysi jsem se pokoušel udělat u velké nabíječky s rozptylovým trafem omezení nabíjecího napětí zpětnou vazbou do primárního regulátoru, chodilo to, ale byly potíže se stabilitou.

Nemalé potíže jsem taky měl při snaze řídit proud do řídící cívky transduktoru svářečky řízeným usměrňovačem. Ta zátěž má ohromnou indukčnost, musí se velmi dobře ošetřit tyristor proti nedovoleným režimům. Fungovalo to, ale jen při ručním řízení, o nějaké zpětné vazbě jsem si mohl nechat zdát, celá ta smyčka je velmi pomalá a její vlastnosti jsou v různých polohách nastavení různé. Těžko se hledá nějaký kompromis.

Mám ale udělaný lab. zdroj 0 - 40V 30A se síťovým trafem, kde je v primáru předregulace a na sek. straně je lineární regulátor s konstantním úbytkem napětí a funguje to velmi pěkně, i dynamické vlastnosti jsou rozumné, když na výstupu klíčuju zátěž 25A při 5V, tak žádný prvek nedostává do nedovolené oblasti. Takže na tom primáru to jde, ale pro větší výkony bych to nedělal, myslím že nevýhody převažují.

A u rozptylového trafa to i postrádá rozumný smysl.
Ale jinak si myslím, že používání rozptylových traf není doceněno, pro některá použití mají velmi výhodné vlastnosti.

Přesně to potvrzuje mé zkušenosti, laborování šílené, výsledek nic moc.

Bylo zde toho popsáno dost,ale regulace primáru přepínáním počtu závitů je asi nejhorší,protože se mění napětí na sekundáru.
Nejlepší se mi zdá tyrystorová regulace primáru.

No názornou tu padlo veľa, ale tá moja posledná varianta čo mám namotané to tafo naozaj zvára ale ako som už písal tak mám problém že na tom najvyššom prúde mám veľké napätie a pri zapnutí mi to berie naprázdno cca 4A ? Neviem ale asi podľa mňa to je dosť veľa ? A zapnúť to na prázdno na 16A istič nemožné ! Vždy mi to vyrazí ! Zato chytiť zvárací oblúk nie je žiadny problém aj pre toho čo nikdy nezváral. Je pravda že dnes sa už dá dobrá a lacná zváračka kúpiť hotová, ale tam ide o to pochopiť trocha tú problematiku, niečomu sa priučiť a hlavne že to môj výrobok ktorý dobre funguje a bude sa časom stále zdokonaľovať. Už mám aj nejaké zaujímavé schéma len ho treba vyskúšať ako bude fungovať.

ahoj,
ten způsob přepínání je velmi jednoduchý i když to tak nevypadá. Primár namotáš na jeden sloupek tak jak normální trafo. Sekundár namotáš částečně na sloupek k primáru a částečně na sloupek na protilehlé straně trafa .Obojí části sekundáru musí mít odbočky tak aby jsi mohl spojovat do série část sekundárního vinutí na primárním sloupku a část na sekundárním sloupku,tak aby jsi měl vždy stejný počet sekundárních závitů.Tak budeš mít vždy stejné sec. napětí ale budeš měnit sec.proud. Říká se tomu změna těsnosti vazby. Působí to mag. odpor v délce mag. obvodu.

opravuji předchozí radu. Primár namotáš rozdělěně s odbočkami a přepínáš. Sekundár je namotaný vkuse. Šlo by to i v sec.,ale přepínač by byl zatěžován velkým proudem.

To je ale trocha ekonomické riešení ? To si nedokážem predstaviť prepínač na sekundárnej strane ktorí by udržal prúd 180A ? Ten by musel biť väčší ako samotná zváračka a prepájanie tak silnými drôt my. Mne poslal schéma podobné ako popisuješ ale prepína sa tam sekundár dvomi prepínačmi.

Ak to už áno !

A máš aj návod s počtom zavitou ako to presne ma motať ?