Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Bodová svářečka
http://mcu.cz/comment-n3335.html

Zdravím ve spolek, začal sem se stavbou spooteru a měl bych pár otázek. Mám 6x kondenzator 10000uF 40VDC a 15x 4700uF63/72V mám je propojeny paralelně a spínám je tyristorem BBC cs50-12io2. Nabil jsem to celé přes nabíječku, kterou mohu regulovat na napětí 40V, ale přijde mi že to udělá dobrou šupu, ale bod mi to neudělá. Je to malým přítlakem elektrod k plechu? nebo musím přidat něco do série k elektrodám? dostal jsem jedno info, že musím dát do serie nějaký odpor v podobě ocelového drátu silnějšího průřezu, abych spomalil výboj a ten tak působil o něco déle v místě bodu. Děkuju za rady.

Nevím, co s tím chceš bodovat, ale nějakých 100 J je zoufale málo. Tím bys bodově svařil tak možná dva tenký drátky, plechy těžko.

Je to dohromady málo mikro ale hlavně málo Voltů. Zkus kondy z monitorů 470µ, s pouhými deseti paralelně nabité na 400V se už malé body dělat dají, ale lepší je jasně třeba dvacet paralelně.

A jako bonus - až si sahne, tak ho to zabije .

Před nějakým časem, vlastně ještě v dobách hluboké totality
jsem řešil urvanej termočlánek - elektroda z monočlánku "D" a svářečka, snad dokonce trafo takže střídavina.
Dneska je možnost použít různé invertory a nastavit potřebnej proud, případně i sehnat uhlíkovou elektrodu.
Pokud se nejedná o sériovou výrobu, šel by invertor i vypůjčit,
asi lepší než se nechat zabít sestavou kondenzátorů od "šampónka".

To musí být bezva práce manipulovat s bodovkou se 400 V.

Když potřebuješ něco bodnout, třeba dráty na baterie, úplně to stačí, když je drát tlustší, mám ještě jednu sestavu kondů paralelně.

Vubec bych sem netahal napeti hodne presahujici bezpecne, ale o kousek bych to zkusit mohl. Co kdyz tech sest kondiku na 40V dam po paru za sebou, sice prijdu o 30miliF, ale voltaz je ve vypoctu na druhou, tak to budu moci nabit na 72V a to uz je neco pres 200J ne a co ty konfiky 72v, vydrzely by nabiti 80V? Asi by mohly, neni to zas o tolik. Az se dostanu dom poslu sem foto, ze jsou to kvalitni kondiky, aspon ten co mi je prodal, tvrdil ze jsou.
0,5x0,105x80 na druhou je to 168j porad nic moc a jeste mam dva kapacizory po 1F na 20V, pridat farad a nabit na 40V je zas o neco lepsi, ale pokusim jeste sehnat ndjaky kondy a nebudu spekulovat, kdybyste nekdo mel, koupim je za rozumny peniz.

alešák, energie na těch nabitejch kondech je stejná, ať si je pospojuješ jakkoliv.

Energie je stejná, ale na omak je to rozdíl .

danhard píše:alešák, energie na těch nabitejch kondech je stejná, ať si je pospojuješ jakkoliv.

Já to myslel tak, že jsem omezen na max tech 40V u tech sesti kondíku, ale když je dam po páru, budu moci využít plné kapacity tech 15ti zbylejch a to je skoro jednou tolik 72V a 80V by taky asi vydržely. Potom by to bylo o něco lepší 192J. Ale stejně pořád málo. A co kapacitor z auta 1F při 20V má to vůbec tu kapacitu? Určitě nemá, píšou to tam aby se neřeklo a mohli to vůbec prodat, jako na všem co je z číny, měnič 12V to 220V pasivní chlazení a 1000W, utáhlo to 100W žárovku, leda ve snu a takhle je to se vším. Jakým měřením zjistím skutečnou kapacitu toho kondíku? Nabiju ho na 20V a mám ledku s rezistorem 3K3, jak dlouho by měla svítit při jednom Faradu, poradte, děkuji

S LEDkou to půjde pomalu. Lepší bude vybíjet přes známý odpor R a s pomocí voltmetru měřit čas poklesu napětí na polovinu počátečního. A použít vzoreček:
C = 1,44·T/R
Třeba pro odpor 144 Ω to bude C=0,01·T, takže na každou sekundu setina faradu. A 1 farad se změří za 100 s.

Kdybys chtěl tyristory, tak mám buď nějaké klasické závitové ČKD nebo diskové o průměru asi 7cm.
Jsou k mání, ale k diskovému typu nemám chladiče. Zítra mohu zjistit typy.
Taky mám tyristorové bloky ve dvou velikostech, ale ty budou pro tuto aplikaci asi málo výkonné.

Petr Filipi

forbidden píše:To musí být bezva práce manipulovat s bodovkou se 400 V.

Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními.

vladimir píše:jsem řešil urvanej termočlánek

Celeron to řešil nedávno v t=71974.