Kolik váží energie?

Zpráva

#16 Příspěvek od **tomasjedno** » 02 zář 2013, 23:01

Celeron píše:Těm baterkám skutečně při nabíjení ale i při vybíjení pomaloučku klesá hmotnost. Mám tady 6 ks (3 sady 24V/28Ah) a za 5 cyklů je průměrně 14 gramů úbytku. Nenapadá mě skutečně nic jinýho než úbytek odparem gelu ohřevem a rozkladem.
Jirka

Jsou i výrobci, kteří to kvantifikují. Třeba Banner (viz kolonka Wasserverbrauch).

Otkundes · #17 Příspěvek od **Otkundes** » 02 zář 2013, 23:11

Také si myslím, že zaky má pravdu.
Nabíjení a vybíjení olověného akumulátoru jsou elektrochemické procesy, probíhající v uzavřeném chemickém systému. Pokud se nebude uvažovat s odparem vody a únikem kyslíku a vodíku, jak již bylo výše zmíněno, hmotnost baterie zůstane konstantní. Navíc, z Kirchhoffovova zákona plyne, že počet elektronů do baterie vstupující, se rovná...

Bastlfanda · #18 Příspěvek od **Bastlfanda** » 29 zář 2013, 02:26

A váží víc potenciální nebo kinetická energie? :lol:

Počet elektronů by se měnit v podstatě neměl, jen jejich "uspořádání", příměr s hodinkama myslim neni úplně od věci (a co teprv takovej setrvačník - váží víc roztočenej nebo v klidu? A co takovej magnet, váží víc zmagnetizovanej nebo demagnetizovanej?

) ... když se na všechno podívam z hlediska síly (náboj/napětí, hmotnost, gravitace,...), "plete" se mi do toho čas a teoreticky by mohla spolu s nabitím hmotnost baterky nepatrně klesnout, protože je tam "napjatější" prostředí :lol:

... nebo by se z tohohle pohledu taky hmotnost v ustálenym stavu neměnila, ale změna hmotnosti by se projevovala jen při změnách úrovně nabití...

Další level týhle debaty by mohl směřovat třeba k otázkám typu "Kolik váží zvuk/světlo/teplo?" nebo "Kolik váží tlak/vakuum?"

, protože např. jak je známo, teplotou, potažmo roztažností se snižuje "objemová hmotnost" a s tim nemálo souvisí změna skupenství a vzájemný reakce různejch "látek" za různejch podmínek, který "hmotnost" taky ovlivňujou ... do uvozovek jsem jí dal záměrně, protože je taky k něčemu vztažená a za určitejch podmínek/z určitýho hlediska to vlastně může bejt i "bezrozměrná" veličina, nehledě na to, že hmotnost chápu jako "srovnávací" veličinu (0=rovnovážnej stav), ale třeba to přehodnotim, když se dozvim, co váží přesně 0kg

a jak je to vlastně se "zápornou hmotností" 8-)

#19 Příspěvek od **Cust** » 01 říj 2013, 16:52

Ups, nedávno jsem zaslechl (poznámka k hmotnosti nové a staré flešky):
Máme paměť, chceme ji přepsat - potřebujeme na to energii. Pokud ale máme přesnou informaci o paměti (v jiné paměti), entropie se nezmění je stále nulová. Tedy žádnou energii nepotřebujeme. Pokud bychom měli ještě lepší informace (v další paměti), takže entropie by byla klesla až do záporných hodnot, přepisem bychom naopak energii získali. To by pak zamíchalo s hmotnostmi paměti před přepisem a po ještě více...

#20 Příspěvek od **Cust** » 01 říj 2013, 16:55

Bastlfanda mimo jiné píše:... ale třeba to přehodnotim, když se dozvim, co váží přesně 0kg a jak je to vlastně se "zápornou hmotností"

0 kg by měl vážit např. foton či neutralino a i pár dalších "částic", které jsou právě v klidu ...

Artaban001 · #21 Příspěvek od **Artaban001** » 01 říj 2013, 18:11

..
Podle mě:
Natažená pružina má pořád stejnou hmotnost, i po tom, když se právě rozmotala v navijáku na kabel a dala mě přes prsty

Nabitá baterie má stejnou hmotnost, jako vybitá, protože jsou v ní chemikálie utěsněný a mění se jen jejich stav (únik vody v podobě elementárních složek je nedokonalost baterie).

Vybitej kondenzátor má stejnou hmotnost, jako ten, kterej jsem zapoměl vybít, vzal jsem ho za vývod, tudíž letěl proti zdi, kde pak svoji hmotnost nepatrně snížil o upadlý přívodní šroub a vyteklý olej..

Jinek se mě na takových podobných debatách líbí to, jak se v nich postupně aktéři strácí a postupně propadají pochybám i nad svým tvrzením, o kterým si myslí, že je správný... :-)

Třeba takový Aldebaran.cz (je tam hodně ukázkových diskuzí)

#22 Příspěvek od **mi-ro** » 01 říj 2013, 18:28

Něco na tom bude. Ale, nabitá pistole má jinou hmotnost než vybitá a auto s plnou nádrží taky je taky jiné než s prázdnou. To by chtělo o dvě piva navíc, jinak to nerozmotáme.

Bastlfanda · #23 Příspěvek od **Bastlfanda** » 03 říj 2013, 15:14

mi-ro:

... a když to rozmotáme, tak to zapijeme, abychom to do rána pro sichr zapomněli

Artaban: no zrovna s tou pružinou bude prokazatelně záviset min. na prostorovym uspořádání (když to vezmu do extrému, tak záleží třeba na délce, kdyby její část byla dál od země, kde už je zjevná menší gravitace, tak by roztažená byla lehčí

) a nejspíš i na okolních "interakcích" pravděpodobně nejen s okolními "tělesy"

, tj. např. zrovna Fe pružina by "vážila" víc nad místem výskytu magnetovce, atp.

...

Cust píše: 0 kg by měl vážit např. foton či neutralino a i pár dalších "částic", které jsou právě v klidu ...

A neni právě v tom "klidu" ten "háček"?

Může bejt foton vůbec v klidu? A zrovna fotony zjevně i gravitace ovlivňuje (viz. spektroskopie/-grafie, ap.) ... připomíná mi to pokus (mam pocit, že nějaký něm.laboratoře, zkusim ještě pohledat) o zpomalení nějakech nabitejch částic (teď nevim, jestli elektrony nebo protony či jak to přesně bylo), ale nejsem si už přesně jistej, o co šlo ... :oops:

, ale asi tam hráli roli i neutrony a pozitrony ...

Na to téma jsem teď našel video o "rozpadu pozitronu" ( http://www.youtube.com/watch?v=bjuZSvZukAw ), který mi teda taky neni úplně jasný, ale i přes jistý zjevný nesrovnalosti (viz. diskuze) to je možná "pokrokovej přístup"

A právě i ten tlak a (potažmo - i když třeba různě závisle podle vlastností prvků "v procesu") teplota má přímej vliv na průběhy reakcí a tim pádem i hmotnost, záleží imho dost na vlastnostech při přeměnách různejch látek do různejch skupenství (viz. např. hmotnost popela, příp. vč. spalin a pův."paliva" vs řekněme bomba hélia s balónem

) ... a pokračováním můžem bejt zase u "času/-ů" :nut:

#24 Příspěvek od **Cust** » 03 říj 2013, 17:19

no, ono s tou hmotností to bude složitější... Foton v klidu jsem ještě neviděl a ono z pdstaty věci vyplívá, že ani není vidět a ostřejší hoši by byli schopní říct, že zastavený foton je mrtvý foton a tedy že neexistuje. Nicméně, pokud je něco v pohybu, tak to má energii. A jak nám sdělil Einstein, podle pana Plancka můžeme jednoduše převést energii na hmotnost, a tedy, co reálně existuje, alespoň pro naše vnímání, podléhá gravitačnímu působení.

A s tím rozpadem pozitronů: nejsem dostatečně erudovaný na to abych podal model pozitronu (mám to ale v seznamu, hned po nákupu plen a mléka pro děti), ale podle mě ten člověk ve videu je příliš shulený. Nazývat něco rozpadem pozitronu, a mít u toho rovnici rozpadu protonu je sice bestiální, ale bestialnější na tom, je, že mu pak v rovnici nesedí hmotnosti (klidové energie). No, výsledek je ten, že jsem to chujovinu nedokoukal. Diskuzi jsem nečetl.

A teplota? Jaký má vliv? Teď mě jen napadá skupenské teplo a vyzařování.

Bastlfanda · #25 Příspěvek od **Bastlfanda** » 04 říj 2013, 23:55

Uff... myslim, že vliv samotný teploty (ať ve formě dodaný/odebraný energie nebo jako "vedlejšího průvodního jevu" změn tlaku) by byl na docela obsáhlej elaborát a ještě by bylo potřeba specifikovat o jaký hmotnosti že se to vlastně bavíme (klidová/relativistická, relativní atomová/molekulární nebo třeba molární, která je vlastně odvozená od klidový pro jednotl.prvky) ... Tebou zmíněný skupenský teplo rozhodně neni nevýznamný (viz. příklad s bombou hélia) a s přihlédnutím k samotnýmu objemu ("měrná hmotnost") může jít i o jeho zlomky, natožpak s přihlédnutím ke zmíněnýmu vyzařování (máme tu něco jako tepelnou roztažnost, ovšem při extrémních teplotách je situace jiná) a samozřejmě, že se změnou hustoty "tělesa" se mění jeho vlastní gravitační působení (a logicky s tim nemůže teplota nesouviset)... prostě vždycky záleží na "vztažný soustavě" a už jen "konfrontace" těch používanejch poukazuje na vzájemný nepřesnosti/nesrovnalosti i přes všechny více či méně přesný konstanty ... On už i samotnej vývoj v oblasti "hmoty" (jejího vzniku/rozpadu/rozkladu) a "částic" ukazuje na to, že by bylo vhodný přehodnotit/upravit možná nejen celou periodickou tabulku, kterážto i tak zůstane úctyhodnym výplodem fantazie ve formě snu Mendělejeva a která svojí "životností" "přestála" značnou část rozvoje "moderní vědy" ... viz. např. různý podoby jednoho prvku (který jsou nám aspoň trochu zjevnější hlavně u "organickejch" prvků - COHN, míň už u dalších...) ... ono i rozdělení kovy/nekovy nestojí na zrovna stabilních základech a vykládá se různě, natož "skupenský zařazení" (pevné/kapalné/plynné látky) a i na samotnym zmiňovanym fotonu je zjevná nejasnost jeho chápání (vlna/částice), podobně jako u dalších "elementárních částic" ... ne, že bych se řadil k "ostřejším hochům"

, ale podle mě jde právě o to, že foton ke svojí existenci nutně musí mít určitou "únikovou rychlost"(tj. "rychlost světla", což taky imho neni úplně kvantifikovatelnej pojem bez upřesnění "barvy"/části spektra -nebo pro "otrlejší" třeba i "teploty světla"

i přes snahu o co nejpřesnější číselný/vztažný vyjádření), jinak foton "reaguje" (formy interakce asi taky nebudou moc "škatulkovatelný") s čimkoliv, co je zrovna "po ruce" (

) a tim pádem "zanikne" (pro ty "méně ostrý hochy" řekněme "transformuje"

, tj.může se přeměnit na teplo nebo se imho účastnit i jinejch/"hmotnějších" přeměn, což je zjevný i dneska, že světlo různě "opracovává" různý materiály a nebude asi vyjímečný, že v důsledku toho se může měnit a často prokazatelně mění zdaleka nejen hmotnost "opracovávanejch" materiálů...)
Zkusim se trochu "vrátit k tématu": I přes snahu o veškerou "konzervaci" se imho "v čase" mění hmotnost úplně všeho, což podporuje i problematika definice kg (viz. prototypy kilogramu a dále - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kilogram

)
A k tomu panu Planckovi - to je taky svéráznej výklad, dokonce tak svéráznej, že i po "implementaci" magnetismu (kterejžto taky neni tak úplně objasněnej) - viz. "Wattovy váhy" nejspíš dosud neni jasný, jestli by k redefinici kilogramu měla bejt použita jeho konstanta (kterou - asi pro tu její "jednoduchost" :twisted:

zredukoval Dirac...) nebo Avogadrova ...
Klidně se o tom můžem zkusit bavit i konkrétněji/hlouběji, jestli už máš pleny a mlíko

(ale asi jsem málo neShulenej, aby mi z takovejch debat vyplÍvaly nějaký závěry, kterejma bych si mohl bejt opravdu jistej, popř. abych mohl vzít za svuj nějakej "erudovanější" závěr/pohled na věc 8-)

)
Btw. netvrdim, že to video neni "chujovina", ale i pro takovýho "trotla" jako jsem já, je to menší "tatarština" než asi "erudovanější" pohled např. na elektrosyntézu (to už je úplně OT, ale náhodou jsem narazil na starou pozvánku na seminář - http://www.jh-inst.cas.cz/www/data/semi ... 2-2007.pdf , jejímuž obsahu za prvý nerozumim a za druhý mě uráží :lol:

... zkrátka jsem to taky nepřečetl celý

)

#26 Příspěvek od **Cust** » 05 říj 2013, 21:33

Teď ti úplně nerozumím (co jsi chtěl říct). I s něčím nesouhlasím, ale to asi není na bastlírnu.

Bastlfanda · #27 Příspěvek od **Bastlfanda** » 06 říj 2013, 02:21

To kdybych věděl :lol:

... Zas jsem se trošku rozepsal, no

(pokud je ti nejasnýho něco konkr., zeptej se, i přestože moc nevládnu např. kvantovou mechanikou, ap. , snažim se pořád si "doplňovat vzdělání"...) Ne, že by mě nezajímalo, s čim nesouhlasíš a rád bych se třeba nechal i poučit (popř. opravit něco napsanýho ...), ale je pravda, že to asi neni na bastlírnu a každej máme svý starosti a teorie kolem hmotnosti nejsou úplně na popředí

(ač všechno souvisí se všim) ...

Elektronik55 · #28 Příspěvek od **Elektronik55** » 04 lis 2013, 19:58

ÁÁÁ konečně zajímavá otázka, ale podle Pana Klause je to otázka špatně položená. My však víme, že tato otázka má své řešení. Především nelze spočítat tuto úlohu přesně dostupnými přístroji na zemském povrchu. Na zemském povrchu je energie vyrovnaná !!! Dále je třeba si neplést energii s napětím, jak to prezentují někteří rádobyfyzici v odpovědích.
Zabrustlil jste do tématu, které není zrovna bezpečné. Možná to nevíte, ale věřte, že vím o čem hovořím, pokud máte zájem se rozhovořit o kvantové mechanice, tak jenom v kostce!
Předpokládám, že ten Váš dotaz byla jen taková sranda pro pobavení. V opačném případě si o tom můžeme pohovořit, ale zase jenom v kostce.
Rozvážení energie a její využití je zatím ve větším měřítku přísně utajováno! Některé systémy jsou již využívány, ale jsou to takové systémy, které pracují s minimem využitelnosti, co do úspory energie.
Očekávám odpověď, máte - li co dodat.

FERYACT · #29 Příspěvek od **FERYACT** » 05 lis 2013, 19:25

Artabane001.Příklad z pružinou nesedí.Byl udělán pokus kdy natažená pružina byla vložena do kyseliny dusičné a kyselina měla vyšší teplotu než z pružinou nanataženou.

#30 Příspěvek od **Cust** » 05 lis 2013, 23:23

to je zajímavá chemická reakce