Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

K relativnímu měření přece. Absolutní hodnota není až tak důležitá a přesnost se udává právě ve vztahu k absolutní hodnotě.

To máš samozřejmě pravdu, ale když krátce po sobě změřím stejným přístrojem konstantní napětí, tak ukáže stejnou hodnotu na všech jeho místech, bez ohledu na udanou přesnost. Když změřím dvě různý napětí, tak ukáže něco jinýho, sice pak nemůžu určit, že odchylka je přesně třeba 25,25 mV, ale o to tazateli nejspíš nejde.

Reakce na smazanej příspěvek, ignorovat.

serviceman
při měření relativních napětí je vcelku jedno že jsou poslední čísla "hausnumera" ono když měříš 2 sobě blízké hodnoty tak jsou za předpokladu slušného převodníku a stejného rozsahu ujeté přibližně stejně, řekněme o +1% a ta ujetost se ti prostě odečte
řekl jsem to tak nějak lidově zkusím něco názornějšího

tak vzal jsem 12V zdroj, změřil napětí na prázdno a se zátěží 100ohm

na prázdno 11,836V
s rezistorem 100ohm 11,804V

relativní změna napětí je 32mV

provedu zavedení chyby měřených hodnot, v tomto malém měřícím rozsahu bude zavedena chyba +5% (zavedu značnou chybu)

na prázdno 12,428V
s rezistorem 100ohm 12,394V

relativní změna napětí je 34mV

zajímavé také je že se odečtou i offsety +/- x digit

edit:
terminus technikus prznění nahrazen "zavedeme chybu"

Pak je na místě použít termín rozlišení, nebo rozlišovací schopnost (která je samozřejmě vyšší nežli přesnost) a ne "umí". To je stejně tak nesrozumitelné jako "zprznění".

Ach jo, takovej flame. No napsal jsem to blbě. Místo umí, tak zobrazí. Davidus po popsal naprosto přesně, tohle jsem měl na mysli.
Ono stejně to měření vnitřního odporu baterie je taková alchymie, přesný počítání s naprosto nepřesnejma vstupama. Aby z toho vypadly nějaký vypovídající hodnoty, tak se musí baterie zatížit proudem odpovídajícím asi tak kapacitě baterie. No a co se děje při zatížení? Napětí každou sekundu padá, takže otázka je kdy odečíst, jak rychle se multimetr ustálí a pod. Dál jestli měrit napětí naprázdno před a nebo po zatížení, taky se změní. Zatěžovací odpor se taky ohřátím změní. V podstatě je to celý na vodě a použitelný tak maximálně na kontrolu jednotlivých článku zda jsou na tom s Ri podobně, absolutní hodnota se z toho dostat nedá ani měřákem s sebelepší přesností a obávám se že i technologie měření by musela být na jiný úrovni, než co mám. To pídění po zobrazení tisícin voltu je po tomhle zjištění vlastně blbost.
Jirka

Vnitřní odpor galvanického článku přece při vybíjecím/nabíjecím cyklu, různých teplotách i proudech, není konstantní. Proč to tedy chcete vůbec měřit?

Otkundes píše:Vnitřní odpor galvanického článku přece při vybíjecím/nabíjecím cyklu, různých teplotách i proudech, není konstantní. Proč to tedy chcete vůbec měřit?

U modelářskejch LIPOLek se tímhle měřením kontrolují skutečná C-čka, tedy proud, co je schopná dát, aniž by se poškodila.
Jirka

Nejsem modelář, ale jestli jsem Vás pochopil, potřebujete změřit skutečnou kapacitu Li-Pol článku a z ní pak stanovit, jakým proudem článek vlastně můžete zatížit, případně články podle kapacity, seřadit do baterie?

Vnútorný odpor článkov zálohovacích batérií na železnici sme merali pomocným napätím vyšším, ako je napätie článku. Meral sa - ak sa dobre pamätám prúd pri dvoch polaritách pomocného napätia. (raz súhlasný, druhý raz opačne polarizovaný). Bol k tomu šikovný vzorček a z rozdielu prúdov a vnútorného odporu meracieho prístroja sa vypočítal vnútorný odpor článku s pomerne vysokou presnosťou

Ak je tu nejaký zamestnanec sdel.zab dielní na dráhe, ten by ten vzorec mohol poskytnúť. Mne sa už nejako nechce špekulovať.
(Žirafka?)

Otkundes píše:Nejsem modelář, ale jestli jsem Vás pochopil, potřebujete změřit skutečnou kapacitu Li-Pol článku a z ní pak stanovit, jakým proudem článek vlastně můžete zatížit, případně články podle kapacity, seřadit do baterie?

Tak nějak. http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?showme=clanky&idc=124
Jirka