Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já zase četl, že charakteristická impedance kabelu nezáleží na frekvenci a pro nekonečně dlouhej kabel platí i pro stejnosměrnej proud. To se těžko představuje.

Ťažké to nie je, ak si vieš predstaviť dĺžku vlny jednosmerného napätia (signálu), dokonca ako dlhé vedenie stačí ak je dĺžka l≥ λ/4 ( to je podmienka pre úvahy o vedeniach s rozloženými parametrami).
Pre signály okolo 50Hz sa iba vedenia nad 1000 km považujú za dlhé.

Možná proto moje pokusy selhaly při 4 MHz a 2 m koaxu.

Jo tam se mluvilo o balíku , no 100m .

TAKJAN píše:Četl jsem, že např kabel Imp 50Ω nekonečné délky bude při 50V odebírat 1A..

To bude dost pochybné. U kabelu máš definovanou kapacitu na 1 m. Pokud budeš mít nekonečně mnoho metrů, budeš mít nekonečně velkou kapacitu kabelu. Aby jsi ho mohl nabít, tak musíš dodat proud. V tomto případě by byl nekonečně velký v případě ideálního zdroje napětí (dirac). Samozřejmě má kabel i indukčnost, takže mi na první pohled vyplívá, že je jedno jak dlouhý kabel máš, ale záleží spíš na vnitřním odporu zdroje napětí. Pokud je přizpůsoben, mělo by to být pro jakoukoliv délku stejné... Pletu se?

Jedná se o přechodový jev na nekonečně dlouhém vedení, které se skládá z nekonečného počtu kaskádně řazených délkových elementů s parametry L,R,G,C (na jednotku délky). Taková stravitelnější teorie vychází z toho, že vedení se budí Heavisideovým skokem napětí, tedy tvrdým zdrojem. A aby byla úplně stravitelná, vychází z předpokladu, že parametry vedení náhodou splňují podmínku R/L = G/C, potom se charakteristická impedance
Z = √((R+jωL)/(G+jωC)) zjednoduší na
Z = √(L/C),
a co je hlavní, stane se frekvenčně nezávislou, a další Fourierův rozvoj se zbytečně nekomplikuje. Takový kabel potom tlumí všechny frekvence (včetně DC) stejnou mírou. A z toho potom plyne, že v okamžiku nástupu napětí U₀ (třeba 50 V) skočí proud na hodnotu I₀=U₀/Z. Když je tedy kabel 50 Ω, měl by ten proud být 1 A.
Mimochodem, takovému vedení se říká, že je bez distorze, a blíží se k němu (prý) bronzová telefonní vedení. Jak je na tom koax, to teda nevím.

koax také splňuje podmínku R/L = G/C, jinak by to bylo nachuja...

U koaxu většinou postačují předpoklady R<< ωL, G<<ωC, ze kterých taky vyleze Z=√(L/C), ale pro ω=0 je to nepoužitelné. Na to je ten předcházející trick.