Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

CZJKP1 píše:Proč používají tak staré počítače? To jsou natolik spolehlivé?

Starší elektronika neměla z principu problémy s elektromagnetickou kompatibilitou. A co se týče toho olovnatého cínu, tak to je normální pro špičkovou techniku (armáda, vše co lítá v kosmu atd).

Adolfik píše:

CZJKP1 píše:Proč používají tak staré počítače? To jsou natolik spolehlivé?

Starší elektronika neměla z principu problémy s elektromagnetickou kompatibilitou. A co se týče toho olovnatého cínu, tak to je normální pro špičkovou techniku (armáda, vše co lítá v kosmu atd).

Ve starým procesoru jsou ty "komponenty poněkud větší", takže jim případný zásah nějakou tou částicí kosmického záření tolik neublíží.. A představa, že by videozáznam z "venku" byl plný teček - Viz Danyk a jeho videa rentgenek a jiných zářičů klasickou videokamerou - tak mě používání Ikonoskopu nějak neudivuje..

Starsia elektronika bola robena "na vecne casy", 486 stacil pasivny chladic, bol na 100% funkcny, nie ako dnes, kde sa podla podla testov dostane oznacenie, ci je 2-4 jadrovy, kolko Ghz zvladne atd...
Olovnaty cin, to je kapitola sama o sebe. Pajkujem doteraz so starym vyse 10-rocnym, a tie spoje drzia, nie ako RoHS cin, kde sa len zle pozriem na ten spoj a rozpadne sa.

Jde o to, že procesor dělanej na čipu technologií "90nm" znamená, že každej jeho MOS tranzistorek má hradlo od kanálu oddělený 90nm "silnou" izolační bariérou kysličníku křemičitýho - zatímco modernější procesory už používají technologii označovanou "60nm", "30nm" nebo dokonce ještě míň - ano, takovej tranzistor se rychlejc překlápí z otevřenýho stavu do zavřenýho a obráceně a spotřebuje přitom menší porci elektriky (hradlo je menší a má menší kapacitu), jenže zásah vysokoenergetickou částicí kosmickýho záření nebo slunečního větru do tak tenkýho hradla ho "víc bolí" = impakt může dočasnou ionizací nebo trvale narušit větší % část tenčího hradla a tím tranzistor navěky "umlčet". No a pak záleží na tom, nakolik má daná součástka velkou redundanci a nakolik je schopná fungovat i při částečným poškození.

U moderních vysokorychlostních procesorů i ostatních polovodičů je taková schopnost malá, protože dělat tak složitý čipy s velkou redundancí je podstatně dražší než je vyrábět "ještě tak právě funkční" a vybírat z nich na konci linky ty, co fungujou plně a ty "částečně funkční" přeznačit na "méněhodnotnej typ".

Pro aerokosmickej průmysl mají výrobci polovodičů speciální oddělený "miniprovozy", kde se kombinuje moderní technika schopná dosahovat přesnosti v jednotkách nm s malosériovou, ale 10x překontrolovávanou výrobou všech 100% součástek používajících "zastaralou desítkonanometrovou" technologii - právě tyhle "speciální malosérie" jdou do sond jako byly Pioneery, Voyagery nebo třeba Vikingy - a nebo jako jsou dneska "čerstvě uzemněný" Space Shuttle nebo ISS.

Tak už mi je jasné, jak to všechno dělají, aby jim to vydrželo déle než ty dva roky.

Stejně jako já, používají staré ,,technologie" a vybavení...

Pozor, aby jim neodešla elektronka z podniku Katóda Olomóc ...

Jaký poslední ThinkPad se dělal v USA ?

Cosi jsem našel, http://www.thinkwiki.org/wiki/ThinkPad_History , ale nejsem si jist, jestli je to přelomové období rok 2005, nebo jestli tou dobou došlo pouze ke změně značky z IBM na LENOVO a výrobu přesunuli třeba dříve nebo později...??

Výroba se přesouvala dřív, určitě se ještě nějakou dobu dělaly v Číně pod značkou IBM, než se to definitivně přeznačilo na LEHNINOHO... Nebo LENINOVO...?

CZJKP1 píše:Tak už mi je jasné, jak to všechno dělají, aby jim to vydrželo déle než ty dva roky.

Stejně jako já, používají staré ,,technologie" a vybavení...

spíš dneska nelze splnit potřebné nároky s delší životností vs cena jako dříve...ne opravdu to není žádná prdel jak se někomu to může zdát, že výrobci omrdávaj co to de.

Pro zajímavost, procesor používaný v marťanském vozítku "Curiosity" : http://en.wikipedia.org/wiki/RAD750

kelley píše:procesor používaný v marťanském vozítku "Curiosity"

a já pořád přemýšlel proč se tak jmenuje . . . prostě "kuriozita".