Stránka 2 z 2
Napsal: 29 pro 2013, 21:05
od Duvsan
Trochu odbočím. Posledné obrazovky s takmer alebo možno i úplne plochým tienidlom sú ako poistené? Predpokladám, že tam ten oceľový rám stráca význam. Sklo je dvojité lepené?
BTW, čím plochšia, tým ťažšia.
Napsal: 29 pro 2013, 21:42
od EKKAR
U Trinitronů a Flat-Trinitronů je pojistkou samotná tloušťka krycího skla - je tak těžký proto, že je taky tlustý jak prase - čím placatější, tím tlustší...
Napsal: 29 pro 2013, 21:51
od Hill
Kdepak, ten pás kolem má pořád stejný význam, jen sklo je výrazně silnější a ploché jen zvenčí. Lom světla v tom skle jen dotváří dojem, že je stejně ploché i zevnitř. Ale nejtenčí je uprostřed, k okrajům tloušťka roste. Plocha vnitřního zklenutí stínítka má sice větší poloměr, než obrazovka "klasického tvaru", tedy i výrazně větší, než je poloměr zklenutí rastru (ten je přibližně rovný vzdálenosti stínítka od vychylovacího sedla) a zaostření paprsku, což vyžaduje větší korekci poduškovitosti obrazu a zavedení dynamického ostření, ale to řeší elektronika, a to tak, že velmi dobře. Zpět k mechanické konstrukci:
na tomto obrázku nějak neodhadli měřítko - sklo je ve skutečnosti podstatně tlustší a v okrajích stínítka ještě víc (téměř kopíruje poloměr zakřivení masky):
Takže v případě propadu střepů dovnitř se síla přenese zase do integrálního pásu a zpomalí destrukci natolik, že to odnese jen obrazovka a nic z ní nevyletí.
Napsal: 30 pro 2013, 00:18
od Duvsan
Hm a ja som si myslel, že je to proste ploché. Aspoňže sa na to lepšie pozerá, než na klasický vrchlík. Ďakujem za celkom solídny výklad.
Ako je to s hrúbkami u trinitronovej obrazovky?
Napsal: 30 pro 2013, 07:54
od Hill
U starých trinitronů nebyla plechová maska, ale apreturový rošt, soustava pásků napnutých mezi dvěma tuhými lištami nahoře a dole. To bylo nějaké to kilo navíc.
Ale hlavně - stínítko nebylo kulové (technologicky totiž nepřicházelo zakřivení těch pásků v úvahu), ale válcové. Ve svislém směru rovné, ve vodorovném tvořilo část válce.
Protože tento tvar nemá takovou pevnost vůči tlaku vzduchu, bývalo sklo o 60-110% tlustší, než u tehdejších obrazovek typu delta a in-line.
Až později, se zplošťováním čelní plochy obrazovky, začala tloušťka skla narůstat i u obrazovek in-line, které se hmotností přiblížily k trinitronům.
Nutno technologům přiznat, že zvládnout takovou hmotu skla do této podoby a ještě ji udržet odolnou vůči tunám tlaku vzduchu z okolí a vůči pnutí v důsledku vlastní hmotnosti po zavěšení do bedny, a nasekat jich statisíce stejných, byl vždycky mistrovský kousek. O opakovatené přesnosti vložení jednotlivých částí systému nemluvě.
Napsal: 30 pro 2013, 14:06
od Superpavel
A nejslabší místo na tom skle obrazovky je asi v okolí soklu přitom tam na tu obrazovku musí působit stejná síla jako čelní plochu.Nemůže se teda stát že se působením vnějších sil (atmosferický tlak) zbortí sokl?
Napsal: 30 pro 2013, 14:38
od Artaban001
Sice jo, ale podle mě tam nejsou veliký plochy a to sklo je tam víc zakřivený, takže může líp odolávat vnějšímu tlaku vzduchu.. Asi stejně, jako skořápka u vajíčka..
Napsal: 30 pro 2013, 16:41
od Hill
Uvnitř je stejné vaakuum, jako v elektronkách. Ty mají přece také tvar trubice a jsou z ještě tenčího skla, než hrdlo obrazovky. Tlak vzduchu působí ze všech směrů stejně, takže sklo nemá kam uhnout.
A patice je ze silnějšího skla, ale hlavně proto, aby těsnily kolíky. Má totiž tak malou plochu, že ji tlak vzduchu neprolomí.