Tesla LCE 3366, zvýší-li se jas, prskání a vodorovné čárky
Moderátor: Moderátoři
A to navíjení. Použiji piny, které použít jdou. Potřeboval jsem po usměrnění 18V a 24V, ale měl jsem pouze 75V. Takže použiji autotrafo na 75V a udělám odbočky na 18 a 24V. Frekvence 22,7kHz. Když jsem to pak měřil, tak jsem ulít o + 0,5 a -0,7V. TV běžela pěkně až na ......
Nebýt těch zatracených přeskoků, tak jsem se tu neobjevil.
Na výpočet traf jsem si kdysi udělal program, když jsem svým klukům dělal bezkontaktní zapalování do motorek.
simako píše:Tak zdravím. Víte, já bych v práci taky nenavíjel, ani náhodou. Těch důvodů je přece moc. Jenže já si doma hraji. Strkat peníze do ní nechci, to ji radši vyhodím. Originál trafo nafouknuté prasklé zkrat, upravené trafo zjištěno dodatečně přeskok jisker mezi feritem a uzemněným pinem.
A to navíjení. Použiji piny, které použít jdou. Potřeboval jsem po usměrnění 18V a 24V, ale měl jsem pouze 75V. Takže použiji autotrafo na 75V a udělám odbočky na 18 a 24V. Frekvence 22,7kHz. Když jsem to pak měřil, tak jsem ulít o + 0,5 a -0,7V. TV běžela pěkně až na ......
Nebýt těch zatracených přeskoků, tak jsem se tu neobjevil.
Na výpočet traf jsem si kdysi udělal program, když jsem svým klukům dělal bezkontaktní zapalování do motorek.
Tady se ale snad bavíme o VN-trafech v telce - nebo snad ne?
Kde jsi vzal těch 22,7kHz, když v běžné (i tvé - 50Hz-ové) telce je řádkový kmitočet 15,625kHz (a u 100Hz-vky je dvojnásobný - tj. cca 32kHz)
Malé úpravy sec. napětí se dají udělat přivinutím několika závitů (na jeho ferit. jádro) a k pův. sekundáru přičíst (stejný smysl vinutí k původnímu), příp. odečíst (vinuto v opačném smyslu - proti původnímu), ale frekvenci trafa (přesněji celého ŘKS) to nijak neovlivní.
A i kdyby jsi chtěl použít i další (externí) trafo (a použít ho jako autotrafo) a napájet ho z patřičného sekundáru (a využít pak jeho třeba nižší napětí, z tebou vytvořené odbočky), zase zůstáváme u řádk. kmitočtu! Proto i takovéto externí autotrafo bude na této frekvenci pracovat a musí být na ni stavěné - tj. musí být na feritovém jádru, ...
Ale tady jsi (od toho tvého bezkontaktního zapalování do motorek) někde jinde.
simako píše:
Já TV nedělám, ale mě to nedá spát. Poradí mi někdo?
...
Já televize nespravuji, jedině, když nějaká doma zlobí.
Na to, že TV neděláš, tak si dost troufáš.
Kdybys tyhlety exoty jen trochu znal, tak bys taky věděl, že příčina takto zničených VN-traf (ale nejen jich - ale i za nimi: např. vertikálů, zenerek, rezistorů, ale třeba i patic obrazovky) je ale úplně někde jinde - ve zdroji
Ale to tady bylo snad 100krát
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
označení jsi poslal,já se podívám jestli ho nemám náhodou.
ale stejně asi nikdy nepochopím tu věc,že se tu probouzí takovéto telky (i když třeba mají nádherný obraz ).já neříkám,že CRT TV nemám rád. To vůbec ne.dokonce je mám radši než placky.U sebe v dílně mám třeba 100hz PANASONICA se šasim GP2 a jsem s ní štastný,ale řešit tuto TV co řešíš si myslím nemá cenu
ale na to VN trafo origo se podívám.
Tu frekvenci jsem naměřil osciloskopem, napětí 110volt zatíženo žárovkou. Měřil jsem to pak i při běžícím upraveném(s tím bočním trafem), když jsem kontroloval jak to dopadlo. Napětí na kondenzátorech po usměrnění a tu frekvenci jsem taky měřil znovu i když tu vytváří obvody před tranzistorem. Trafo jsem neměl v šasi, ale asi na 40cm přívodech. Jakmile jsem přepnul měřák na frekvenci, tak hned ukázal 22.7kHz, ani bych ho nemusel připojovat.
Obraz byl tak pěkný, že bych se divil, že tam vnikly nějaké divočiny ve změně frekvence.
Pokud vás napadá nějaké vysvětlení, tak odepište, jinak to dávám k ledu.
simako píše:... Já si hraji, ale 60ka už je pryč. Ještě něco. Nezdá se mi to? LCD monitory v zaměstnání. Koupeny 2 najednou, každý jiný typ cca před 5ti lety. Oba přestaly jít v jednom týdnu. Každý má za sebou jinou dobu provozu. Ve všech monitorech ve spínaném zdroji kondenzátory na 1/3 kapacity. Chybná série nebo to dělají schválně?
Ostatní vše perfekt.
To já mám taky tu 60ku za sebou - no a my byli zvyklí, že telka většinou sloužila 15 ÷ 20 let, někdy i déle.
Ale nejdeš s dobou. Zadej si do googla (nebo i tu na EB) slovíčko "kurvítko" a máš na 14 dnů co číst.
A tam se dočteš, že ty tvé monitory překročily životnost hned dvakrát - správně se měly pos*at už nejméně před 2,5 lety - takže: "schválně" je správně
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
Dokonce zjišťuji, že se to schovává i za inovace.
příklad,
Starší komutátorové motorky. musely se po roce měnit uhlíky, ložiska odešla cca po 2-3 letech. práce + uhlíky + ložiska cca 1500,-
Inovace.
asynchronní motor včetně měniče. Ložiska vyměnit nejdou, jsou menší a zavinutá vinutím, takže po 2-3 letech 10tisíc + práce
Bez toho to nejde. Swis přístroj za 160 tisíc.
Ten kolotoč 2,5roků by možná mohl platit pro Němce, tady tak 3x déle.
Zdravím.
Musím uznat, že domotat na jádro je elegantní a rychlý způsob, je na to dost místa. Divím se, že mě to hned nenapadlo. Žil jsem v tom, že vedle jádra není místo.
Televize běží s perfektním obrazem. omlouvám se jí, že jsem s ní už bacil.
Zdravím.