Výkon transformátoru

[jandu]

...... menší sycení a
jeho napětí při zátěži bude měkké - mnohem rychleji
bude klesat, ....... může napětí klesnout z původních 18V třeba na 12 nebo 13 V

Sú tu miešané dve vlastnosti = trvrdosť trafa zmenou sýtenia a prevod napätia zmenou pomeru závitov p/s.

Áno, sýtenie bude menšie. Nebudem prepočítavať jeho veľkosť, ale pri návrhu "klasického" trafa s EI dynamoplechmi je voľba sýtenia na konštruktérovy, a volí ho podľa predpokladu použitia na trvalú, alebo prerušovanú prevádzku a dané prevádzkové oteplenie v rozsahu 0,8-1,4T.

Prevod /a teda výstupné napätie/ je zase pomer počtu závitov p/s. A preto bude výstupné napätie trafa so závitmi na 380 (dnes 400V) pripojeného na 230V NIŽŠIE nie pre zmenu sýtenia, ale pre zmenu POMERU závitov P/S.

[Bernard]

Bylo-li původně pro odbočku 220 V dosahované sycení Bmax=1 T, připojením 220 V na odbočku 380 V se bude dosahovat Bmax= 1*220/380 = 0,58 T, přibližně. Pro výkon transformátoru se uvádí
Pmax = k·f·Bmax·σ·Sfe·Scu,
pokles maximálního výkonu by tedy byl 58%. Avšak pro odbočku 220 V je zas plnění primárního vinutí měďí jen na 58%, celkově tedy 0,5*0,58 + 0,5, což zmenšuje maximální výkon na 79% trafa navrhnutého optimálně pro 220 V. Takže ze 79% Popt slezeme na 58% Popt, snížení výkonu je tedy okolo 73%. To je zhruba tolik, co udal i Soemtron. Oteplení trafa je dané hlavně střední proudovou hustotou σ. Tím že primární proud bude kvůli změně převodu menší, může se sekundární proud o něco zvýšit oproti tomu nominálnímu. Jestli jsem se ovšem někde nesplet.

[vladimir]

EKKAR - větší pokles napětí ( v procentech) při stejném proudu....
jedná se o dvě různá napětí


mtajovsky - pochopitelně se jedná o impedanci a na tu rozdíl odporu drátu (rezistence), který
je navíc, nemá tak velký vliv. 10-15 Ohmů je u trafa této velikosti běžné, takže celkem kolem 20 ohmů primár

http://www.dmu-mez.ic.cz/I_Vypocet_a_na ... matoru.pdf
stačí přečíst závčr

Jak si snadno můžete ověřit toroidní transformátory mají menší rozdíl
mezi napětím bez zátěže a při zátěži (jsou tedy tvrdší) než klasické transformátory stejného
výkonu , je to dané jejich vyšším sycením = 1,5 -1,65 T (E,I trafo = 1T)
pokud tento princip otočíte - menší sycení větší rozdíl napětí

jandu -
nic jsem nemíchal, původně trafo dávalo 27 a při zapojení 230V
na odbočku 380 V na něm bylo 18 V, snížení se vztahovalo k tomuto napětí.
18-19 V uvedl hned v prvním příspěvku Xzibit

[PavelFF]

... toroidní transformátory... (jsou tedy tvrdší) než klasické transformátory stejného výkonu , je to dané jejich vyšším sycením = 1,5 -1,65 T (E,I trafo = 1T) pokud tento princip otočíte - menší sycení větší rozdíl napětí

Je to dané jejich malým rozptylem a malým odporem vinutí. Nikoli sycením! Souvisí to jenom tak, že díky lepším plechům je možné volit menší počet závitů (těsnější magn. vazba, menší odpor vinutí).

Ale je určitě možné navrhnout trafo A , které bude tvrdší než trafo B a přitom trafo A bude mít menší sycení než trafo B. Jiná věc je "ekonomičnost" či rozměry takového málo syceného ale tvrdého trafa.

Protože si ale vůbec nejsem jistý, jestli bych takový návrh uměl udělat a dokázat své tvrzení, uvedu běžnější příklad: Můžu drasticky zvětšit rozptyl (vzdáleností cívek například), takže trafo bude relativně měkké, ale sycení může být klidně 1,6T. Jiné trafo bude mít cívky těsně na sobě, sycení bude jen 1T a přesto bude tvrdší. Je to sice umělá konstrukce, ale dokazuje, že mezi sycením jádra a tvrdostí trafa není automaticky přímá úměra.

V praxi samozřejmě většinou to pravidlo platí, ale jen jako vedlejší důsledek vhodné a ekonomické konstrukce trafa.

[mtajovsky]

Jak si snadno můžete ověřit toroidní transformátory mají menší rozdíl mezi napětím bez zátěže a při zátěži (jsou tedy tvrdší) než klasické transformátory stejného výkonu , je to dané jejich vyšším sycením = 1,5 -1,65 T (E,I trafo = 1T) pokud tento princip otočíte - menší sycení větší rozdíl napětí

Ale tak to přece není. Dáváte do souvislosti věci, které se shodou okolností v daném případě vyskytují společně, ale nejsou v příčinné souvislosti.
Toroidní trafo je tvrdší ze dvou důvodů:
- má menší rozptylovou indukčnost
- má méně závitů/volt a tím menší odpor, protože může mít větší "sycení" vzhledem ke stále magnetické orientaci plechů.

Tvrdost trafa je určena jeho konstrukcí a ne, že když se zmenší sycení zmenšením napětí na primáru, tak trafo změkne. Pokud je na primáru příliš mnoho závitů (vinutí je pro vyšší napětí), tak se sice zároveň zmenší sycení, ale příčinou změknutí trafa je zbytečně mnoho drátu a tím zbytečně velký odpor vinutí (a pravděpodobně i rozptyl), nikoliv menší indukce v jádře.

Odkaz jsem si přečetl a tam se píše o změně sycení jako doprovodném jevu změny počtu závitů, nikoliv jako i příčině tvrdosti/měkkosti trafa. Opět - dal jste si do vzájemné příčinné souvislosti dva jevy, které sice mají společnou příčinu, ale jeden sám o sobě nevyvolává druhý.

[BOBOBO]

Zavedl bych zde sekci , kde se podobné "praktické neměnnosti" daly najít . Trafo a jeho usměrnění je zde popsáno mnohokrát , a stále vzniká opětná diskuze . V sekci by se vyjádření , např. nyní mtajovského , psala jako fakt , na který není smysluplná diskuse , není o čem .