Thales mimo jiné píše:...ony se ty bedny nepovedly ani tak úmyslně, spíš si myslím že v Litovli měli víc štěstí než rozumu. Do žádných beden, které se tam kdy za éry Tesly vyrobily, nedávali normální výhybku. Všechno to bylo dělané stylem basák naplno + výška přes kondík...
Přiznávám, ani bych nečekal, že by to bylo jinak.
Ostatně asi ani v Litovli si zřejmě původně nedělali iluze, že na logaritmickém pravítku našoupou hned napoprvé patnáctilitrovou bedýnku přijatelných rozměrů, aby se dala vrazit do sektorky nebo volně postavit na polici, nebyla drahá a přitom pořád ještě slušně hrála. Tedy alespoň při "bytových" výkonech. Při častém či dlouhodobém překračování jmenovitého výkonu už nelze zkreslení ani přeslechnout. Taková drobná vada na kráse ale tehdy nevadila - domácí elektroakustika se dodávala se sinusovým výkonem do nějakých 5W, jinak řečeno - zesilovač zkresloval zpravidla dřív, než bedna.
Ano, tu RK15 nejspíš v Litovli vyhráli v sázce na patnáctku...
Abych ji však příliš nepřechválil: bedýnka sama žádný zázrak není, střední třída pro domácí použití, za zázrak ale považuji, že z použitých materiálů dostává zvukově maximum a na rozdíl od jiných bedýnek je u ní sporné, jestli bude nějaké samo domo vylepšování vůbec efektivní, jestli z ní půjde dostat ještě o něco víc...
Omlouvám se za poněkud OT, ale nedalo mi to...