Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Bohužel je zjevné, že pořád nevíš, proč jsi naměřil na výstupu ss. napětí.

Při připojené zátěži vše v pořádku.Před oběma výstupními kondenzátory jsem naměřil poloviční napětí zdroje,ale je pravda,že jsem si to neprostudoval dříve,než jsem to sem napsal a bylo by to jasné

Tak zde jsou slíbená fota

Měl jsem B43 od r. 1971 přes 10let a pak jsem jej prodal, jelikož jsem potřeboval něco na cívky 18cm. Dodnes na něj rád vzpomínám, jelikož to byl a je vynikající přístroj - považuj si ho. Za celou dobu bylo nutno pouze vyměnit vstupní vazební elyt (jako u tebe), jinak nebyl žádný další problém.
Je škoda, že Tesla tehdy neměla mechaniku na větší cívky, ale v době kdy stroje řady B4 přišly na trh, byl problém sehnat v běžné obchodní síti vůbec nějaký kvalitní pásek.

Já jej zachránil před likvidací na sběrném dvoru.Naštěstí dřevo nebylo poškozeno,protože měl na sobě plátěný obal se cvočkama.Překvapil mě kvalitou zvuku,protože má fyziologickou regulaci hlasitosti,resp.potenciometr se 3-mi odbočkami a ani po těch letech potenciometry nechrastí.Má i rychlost 19 a hraje fakt pěkně.

Ona mechanika na 18 cm cívky byla připravená (konečně "předsonetové" stroje MGK10 i Supraphon MF2 už je používaly), dokonce šlo o modifikovaný tlakový odlitek, jako u řady B4, tedy šasi s nejlepší možnou rozměrovou stabilitou, ale naráželo se pořád na něco, co nebylo: motor v řadě B4 byl příliš slabý na to, aby utáhl převíjení větších cívek, tak se uvažovalo o třímotorové mechanice, ovšem vše tehdy musel schvalovat někdo nahoře (dodnes se tradují slavné výroky úředníků, z nichž je jejich "odborná kvalifikace" zcela zřejmá), protože však nešlo o zrovna preferovanou výrobu, tak to trvalo. A hledalo se, jak z dostupných materiálů vyrobit stroj co nejjednodušší a nejlevnější, ted i s minimálními nároky na modernizaci montáže. Do finále postoupila mechanika B5 v roce 1969, tlakový odlitek byl už použitý jen u vnějšího rámu, šasi se vrátilo k lisovanému plechu, další mechanika řady B7 přišla na trh 1973 a nevýrazně vylepšená v řadě B11x až v roce 1980, kdy svět už spolehlivě patřil kazetě i v nejvyšší kvalitativní třídě, vrcholil vývoj CD, a jednomotorové cívkáče se vyprodávaly za zlomek původní ceny. Šanci měly už jen tří- a vícemotorové stroje na cívky do průměru 27 cm za cenu nepříliš ojetého VW brouka a vyšší...
V zemích RVHP ale jednomotorové cívkáče vydržely ve výrobě až do roku 1988, jednoduše jsme na tom byli jinak: chceš nahrávat? Kup co je a, když ti to nebude vyhovovat, předělej si to.

Jak napsal Hill: Kup co je a, když ti to nebude vyhovovat, předělej si to.
Třeba takhle:

https://www.youtube.com/watch?v=v6xq7o3NXeU

Ono to tehdy vypadalo tak, že co nová mechanika (řada), tak to bylo čím dál horší. Když byly druhojakostní prodejny zaplněné horami vrácených magnetofonů z reklamací tehdy nové řady typu B70, se zcela nepovedenou mechanikou (díky špagátovým brzdám), tak to vypadalo na naprostý propadák. Tehdy to ale Tesla řešila a nakonec i vyřešila, takže konečná verze této mechaniky v řadě B115 již byla bez problémů.
Tímto modelem jsem i já ukončil svou "páskovou éru" a mohu říci, že po B43 to byl další typ, který mě docela vyhovoval. Po přesném elektrickém nastavení na určitý typ pásku byl vynikající.
Ještě k nově dodaným obrázkům:
máš skutečně krásný, zachovalý kousek. Kolikrát vidím v aukcích docela zdevastované mgf tohoto typu za velké peníze, tak buď rád, že jsi tak dobře k tomuto vyhledávanému modelu přišel.

Děkuji,já jsem také rád a mrzí mě,kolik krásných přístrojů končí ve sběrných dvorech.

Už se to řešilo párkrát ale furt nevím zdalipak prototyp Tesla B135 z roku 1981 byl plně funkční aparát nebo výtvarný návrh atrapa z překližky, umakartu a sádry ? Tenkrát 3-motorák Φ 270 mm šanci měl a vyráběl je i Philips, ReVoX...zakrátko komerční trh ovládly audio kazety a bylo po ptákách. Fotka a článek AR10/1981.
http://www.fastimages.eu/images/teslabgfg.jpg

Jestli to chceš opravdu vědět, tak se ti na to zeptám chlapa, co dělal v Přelouči vývoj magneťáků ale až ho uvidím, je to penzista 10 km daleko a nemá mobil, šťastný to člověk. Pak znám ještě pár lidí z výroby ale ti asi nic nebudou vědět.
Jirka

Hill píše:Ona mechanika na 18 cm cívky byla připravená (konečně "předsonetové" stroje MGK10 i Supraphon MF2 už je používaly), dokonce šlo o modifikovaný tlakový odlitek, jako u řady B4, tedy šasi s nejlepší možnou rozměrovou stabilitou, ale naráželo se pořád na něco, co nebylo: motor v řadě B4 byl příliš slabý na to, aby utáhl převíjení větších cívek, tak se uvažovalo o třímotorové mechanice, ovšem vše tehdy musel schvalovat někdo nahoře (dodnes se tradují slavné výroky úředníků, z nichž je jejich "odborná kvalifikace" zcela zřejmá), protože však nešlo o zrovna preferovanou výrobu, tak to trvalo. A hledalo se, jak z dostupných materiálů vyrobit stroj co nejjednodušší a nejlevnější, ted i s minimálními nároky na modernizaci montáže.

To bylo na mechanikách krásně vidět. B4 byla nejsložitější a čím pozdější verze kotoučáku, tím byla mechanika jednodušší. Naštěstí se vyvíjely i pásky, zvyšovala jejich pevnost i minimalizoval jejich otěr, jinak by ty novější magnetofony fungovaly čím dál hůř. Přirozeně když pomineme zvyšování kmitočtového rozsahu daného pokrokem záznamových charakteristik pásku i hlav.

O vylepšování hlav lze hovořit až u jednofunkčních ANP937 a ANP938, případně tvrzených ANH200 a ANH210, kde odpadlo kompromisní řešení nutné k tomu, aby hlava šla univerzálně použít pro záznam i snímání.
Ale během výroby se měnily i normy, tedy došlo ke změnám ve snímacích charakteristikách, nové záznamové materiály dovolily snížit předmagnetizační proud a výsledkem bylo menší odmazání výšek odběžným pólovým nástavcem hlavy, tedy nebylo nutné při záznamu výšky tolik zdůrazňovat a šlo o nějaký decibel zvýšit zkratový magnetický tok pásku, aniž by se podstatně zhoršilo zkreslení záznamu...
Prostě zatímco se elektronika vyvíjela (bohužel po roce 1968 se vývoj zpomalil, někteří odborníci odešli sami, jiní byli odejiti, protože přece nešlo dát přednost odbornosti před "tím jediným správně kladným" postojem k okupaci Československa, proto je nahradili nomenklaturní kádři), mechanika musela vystačit s tím, co vývojáři vybojovali - spotřební elektronika v systému centrálního plánování byla spíše trpěná, než podporovaná, i když tehdejší mocní tvrdili opak.
Připomínám, že univerzální hlava ANP935, poprvé nasazená v přístroji Sonet B3 v roce 1963 (tedy původně se měl jmenovat jinak, snad Astra, nemůžu najít, pod jakým názvem byl Sonet B3 vystavovaný na MSV v Brně v témže roce), byla natolik nadčasová, že se ve výrobcích Tesly osazovala do roku 1988. To je naprostý světový rekord - 26 let používat stejnou součástku!
A nejen to, mezi lidmi běhalo dost ruských přístrojů, se kterými tady někteří dočasně umístění oficíři šmelili, osazených hlavami Majak. Tyto hlavy byly tak mizerné, že po jejich náhradě hlavou ANP935 se jinak mechanicky robustní a stabilní a těžko zničitelné přístroje posunuly o třídu výše i v elektroakustických parametrech.
A vůbec: nepsal jsem to tu už někde jinde aspoň jednou?
Asi psal... no nic, některé věci připomenout neuškodí.

ANP935 byla schopná hlava a uspěla tuším i v magnetofonu Tesla B100 stereo
a B93. Byl učiněn pokus vložit do Unitra M2405S který měl hlavy méně dobré.
V B400 sloužila od novoty 10 let a vydržela šmirglpásy Emgeton a Orwo, jakostní už tenkrát chyběly, podpultovka. Po výměně za novou tato už měla životnost nižší, no prostě ersatzteil, kvalitní dostával prioritně výrobní závod a II jakost šla bastlířům do Eltosu.