Plastové okna Slovaktual
Moderátor: Moderátoři
Voda může být pro plastový profil nebezpečná. Pokud v něm zmrzne, může ho i poškodit.
S tou vlhkostí a vznikem tepelných mostů, má Hill pravdu. Jeho termosnímky jsou parádní. Mám obdobnou zkušenost.
Pozor na plynový sporák: při spalování zemního plynu, vzniká též vodní pára, která z takto utěsněného bytu, nemá kam odejít.
Paneláky bývají vybaveny digestořemi. Pokud je ta Vaše funkční, může Vám posloužit k odvětrávání. Mikroventilaci v zimě ne, dlouhodobě ochlazuje okenní rám a ostění (okolí okna).
Až stavební konstrukce domu v mrazech prochladne, s relativní vlhkostí kolem 63%, si koledujete o zvlhnutí zdi (typicky v koutě) a rozvoj plísní.
Nesnažte se příliš šetřit teplem. Následné problémy s plísní v bytě po rekonstrukci, za to nestojí.
Tohle si málokdo uvědomuje, ale je to drsný fakt.Hill píše: ...začalo přibývat vlhkosti v bytech, ta způsobila tepelné mosty i tam, kde předtím nebyly, na nich se sráží vlhkost ještě víc a roste to.....
Jsem také zvědavý na ty staré cihláky, od zvýšeného přízemí obalené polystyrenem. Jaký tepelný most vznikne na tom pruhu nezatepleného polozapuštěného suterénu a co to s tím barákem za čas udělá.
Každopádně odvětrání všech místností 2x denně na dvě minuty nebo jednou denně na pět minut (postupně stačí i méně) dokáže mnohé.
Radiátory naplno necháváme jen přes léto, aby to neodnesly termostatické hlavice. Normálně je máme nastavené tak, že udržují teplotu na asi 21°C, v ložnici kolem 17°C. A hřeje jen zhruba horní čtvrtina až půlka radiátoru, a to i v místnostech, kde zrovna nikdo není, jak jsem už uvedl, nezavíráme dveře. A kdo by se s tím vystydlým pokojem pak zase vytápěl, že? Na tom se totiž protopí víc.
Ty hlavice udržující stálou teplotu proti start/stop režimu ušetřily zhruba 14% nákladů na teplo, jsou tu i lidé, kteří ušetřili víc. Srovnat máme s čím, topná sezóna se rozsáhle vyhodnocuje od celé topné smyčky přes náš patní měřič až na indikátory v jednotlivých místnostech už takových 15 let (nechtějte po mně, abych šel hrabat do sklepa, jestli to dokonce není ještě víc). Teď máme indikátory elektronické s dálkovým odečtem, takže si technici firmy přijedou před dům, stáhnou data, a ani o nich nevíme. Protože indikátory mají displej, můžu si podle výpisu, který bývá k dispozici do týdne, s dostatečnou vypovídací hodnotou ověřit, zda to ve výpisu jsou zrovna moje měřáky, a zda odečtené impulsy odpovídají tomu, co ukazují. Pokud zrovna vím, že jejich auto stojí před domem, můžu si displeje opsat, budu to vědět naprosto přesně.
Možná by byla úspora ve skutečnosti větší, ale rozpočítáváme 50% nákladů podle podlahové plochy bytů a 50% podle indikátorů na radiátorech - přece jen tu jdou stoupačky skrz všechny byty, rozvod topné a zpáteční vody temperuje i přes izolace sklepy, rozvaděče topné vody s pravidelně co 4 roky kalibrovaným (a tedy výměnným) kalorimetrem také těžko zcela zaizolovat.
No a pak jsou neměřené radiátory v hale a u schodiště každého vchodu. Ty sice nad 12°C netopí, ale když topí, zaplatit to musíme také.
Pokud jde o zateplení domu, mám z toho trochu vítr: jednak se nám v úspoře výpočtově nevrátí náklady na zateplení dřív, než za 50 měsíců topných sezón, a to jen za předpokladu neměnné ceny tepla a placení hotově nebo bezúročnou půjčkou. Nic z toho však není dnešní realitou (ani hotovost, vždyť jsme právě splatili tříletou půjčku na dva další výtahy, které jsme museli chtít vyměnit nečekaně brzy, protože někdo během hry změnil pravidla a místo jednoho každé dva roky jsme měnili tři najednou), jednak se omezí dýchání spár a bude hrozit vlhnutí stěn v rozích ještě víc zejména u těch, kdo si už teď nedají vysvětlit, že větrat se prostě musí.
Čili prognóza na dalších 20-25 let je celkem jasná - jestli izolace na domě tak dlouho přežije, začne se možná vyplácet. Přesto do toho jdeme, i když půjčku na to budeme také splácet nějakých 10 let.
Tak jsem tu trochu rozebral to, co tu dlouhodobě řešíme my. Protože ve sklepě máme plastová okna a pořád je někdo pečlivě zavírá, ačkoli tudy stejně nikdo neproleze, uvažujeme o klapkách Regel-Air právě do těchto okének. Řekl bych, že sklepy v celém domě vyvětráváme jen dva - a jednou dvakrát týdně je pár minut málo. Déle hlídat odemčené společné prostory nás ale už nebaví...
Může tedy dojít i k tomu, že budu mít v bytě sucho tak akorát, protože větrám, ale od souseda budu mít mokré skvrny v rozích a spárách, protože nejen nevětrá, ale za dělicí příčkou ke mně má místnost, ve které se zdržuje zřídka, topí tam jen málo nebo vůbec ne, a o kyslík se mu stará pár metrů čtverečních listů pokojových rostlin uložených na zimu z lodžie. A máme zaděláno na další potíže: ano, rostliny produkují kyslík, ale také vlhkost.
Bydlíme pohromadě a je žádoucí, aby se ke svému bydlení chovali v tomto ohledu všichni podobně. Jenže to tak nefunguje - je mnoho těch, kdo si nechávají programově vlhnout byt, ale viníka zatvrzele hledají jinde. Když už se podaří je přesvědčit, aby to zkusili, udělají to jednou dvakrát a dost. Tím se to pochopitelně nevyřeší a vlhko a plíseň mají v bytě dál.
Zažil jsem již i případ, kdy nájemník v paneláku reklamoval chladno v bytě. Když po stížnosti do bytu přišli údržbáři, zjistili že radiátory jsou staženy na minimum a tudíž studené. Když pána na to upozornili, odpověděl: na mé radiátory se vys-rte! Ale ty trubky od nich máte studené! A ukazoval na stoupačky. Nenechal si vysvětlit, že radiátor musí hradit ztráty tepla v bytě a proto nesmí být trvale uzavřen. Pán měl starost o "dílky", protože teplo je prý drahé.
Když se náklady na vytápění mezi uživatele bytů rozpočítvaly jen podle podlahové plochy a teplo bylo díky dotacím a daňové politice státu levné, nikdo neměl potřebu, takto blbnout.
Jen málo majitelů obytných budov si uvědomuje, že jejich dům byl stavěn podle požadavků na bydlení a technologiemi, platnými v době jeho výstavby. Že takto provedená stavební konstrukce, nemůže být ve jménu úspor, dodatečně hermeticky uzavřena. Následky jsou popsány v předchozích příspěvcích.