Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

paycz píše:je to jednoduché stačí tam dát zonerku např 12v a pak podle ohmova zákonu zjistíš odpor

workhard píše::arrow: Smělá hypotéza

FSKUTKU OBĚVNÁ....

jindr píše:

bastlir40 píše:Příklad: http://www.pablox.net/index.php?option= ... &Itemid=34

To není ono!

Pak mi vysvětli, jaký je rozdíl mezi odkazem, který jsem ti poslal já a tím, co ti poslal serviceman.

paycz píše:je to jednoduché stačí tam dát zonerku např 12v a pak podle ohmova zákonu zjistíš odpor

Miesto "zonerky" použij kondenzátor a knemu pripoj paralelne vybíjací odpor.
LEDky sním do série.Kapacitu spočítaj podľa počtu LEDiek.Usmerňovač netreba, LEDka je sama usmerňovač.

Rako píše:...Usmerňovač netreba, LEDka je sama usmerňovač.

Kdybys to někdy zkusil, nenapsal bys takovej blábol. Ona sice LEDka propouští jedním směrem jako každá další dioda, ale má závěrný napětí jenom asi 5-6V, takže aby se nezničila průrazem opačným napětím, je potřeba ji zapojit příslušným způsobem - buď k ní do série zapojit další "obyčejnou" diodu s dostatečně velkým závěrným napětím, která nedovolí průtok nadměrnýho proudu LEDkou v závěrným směru, nebo se musí k LEDce antiparalelně připojit další dioda, která "svede" opačně pólovaný napětí, který by jinak prorazilo PN přechod LEDky. S výhodou jde použít další LED (pólovaná opačně než ta první) - každá z antiparalelní dvojice LED pak bude svítit v jedný půlvlně napájecího proudu a POTOM SKUTEČNĚ NENÍ POTŘEBA ŽÁDNEJ DALŠÍ USMĚRŇOVAČ...

bastlir40 píše:

jindr píše:

bastlir40 píše:Příklad: http://www.pablox.net/index.php?option= ... &Itemid=34

To není ono!

Pak mi vysvětli, jaký je rozdíl mezi odkazem, který jsem ti poslal já a tím, co ti poslal serviceman.

Na tom druhém se mi to zdá jednodušší, tak asi jak jsem to tušil. Díky.

EKKAR: souhlas, jen jeden můj poznatek:
Též jsem si do nedávna myslel, že LED-ky snesou v závěrném směru nějakých 5 až 6 V, než dojde k jejich průrazu.
Před dvěma měsíci jsem měřil voltampérové charakteristiky běžných signalizačních diod a jedné bílé, vše průměr 5 mm.
Hodně jsem se však divil, když jsem zjistil, že v závěrném směru protéká:
u červené LED -0,1 mA při napětí -20,35V mezi vývody diody;
u zelené a žluté LED netekl ani jediný µA, dokonce při -29,3V,
u bílé LED, pak 1µA při -18V a 20µA při -28,5 V.
Po skončení trápení diod v závěrném směru, jsem je znovu zkusil v propustném směru, zda jsem je snad nezničil. Fungovaly, jejich parametry zůstaly nezměněny.
Ty barevné byly snad ještě od Tesly, ta bílá z GME, výrobce ani typ neznám, prý vysoce svítivá.
Měřeno přístroji M1T 330 a M1T 242, zdroj BS525, předřadný odpor 33k pro závěrný směr.

Dost citlivé na závěr jsou modré, UV a některé bílé. U jedněch modrých, které používáme pod displaye stačilo ke zničení snad 10-12V v závěru.

Viděl jsem v gramofonu nabastlenou kontrolku - červená LED přes odpor přímo na síť. Přežila.

Je to různý, typ od typu, hlavně to ale klesá s teplotou - takže když vezmete studenou LEDku a zrovna na ni přivedete závěr, vydrží daleko víc, než když ji budete mít rozsvícenou 50Hz střídavinou a napětí propust/závěr na ní bude 50:50. Pak prostě povolí přechod ani nevíte jak - a hlavně v sériový řadě to pak nabyde lavinovej charakter...

EKKAR:
Chápu, přece již před půlstoletím platilo, že největším nepřítelem všech polovodičů, je ztrátové teplo a zvýšená teplota. To musí každý konstruktér respektovat a při návrhu zohlednit.
Jak koukám do svých záznamů, měřil jsem při teplotě 20,5°C a diody měl při měření přikryté černým krytem, abych vyloučil vliv okolního světla na výsledky měření (fotovoltaický jev).
Napájet LED-ku střídavým proudem, je zvěrstvo nejen pro ni, ale i pro oči. Snad i ti největší šetřilové, do svých LED žárovek raději instalují křemíkový usměrňovač a vyhlazovací kondík. Ale o tom můj předchozí příspěvek nebyl. Důležité (alespoň pro mne) je zjištění, že svítivky mají za normální pokojové teploty, závěrné napětí vyšší, než jen těch 5 či 6 voltů...