Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ano řekl bych, že těch nabíjecích pulzů může být i víc. Po nabití kondíku chvíli mezera, tak ale to by se zas dalo vyřešit dalším přerušovačem.
Mě jde spíš o to aby po poslední nabíjecí impuls končil trošku strmějc. Jo klidně možno ten obdélník simulovat více kmity sinusu, to by mi nevadilo.

Zásadní otázkou je, jak často je potřeba ten kondenzátor vybíjet - vyslat impulz. Předpokládám, že Teslák je Teslův tranformátor a tam není potřeba spouštět výboj s každým impulzem, to by bylo dost nereálné. Normální je ze slabého zdroje nabíjet kondenzátor a až dojde k překročení určitého napětí, dojde k jiskře a vybití do cívky Teslova transformátoru.
Pak nemá vůbec smysl řešit tvar impulzu. Klidně bych kondenzátor nabíjel z VN trafa TV. Spíš je pak otázka, jak řešit napěťové překmity, které při tom vznikají a mají tendenci likvidovat vše kolem. Skoro ideální je mít ten rozklad elektronkový

Ale s tím vn trafem by to šlo, přes odpor v řádu stovek kΩ až jednotek MΩ nabíjet ten kondík, takže zdroji bude vcelku jedno, že se po nabití vytluče vlastně přeskokem v jiskřišti.
U vn trafa lze hlídat například na hodně nízké odbočce vn vinutí kontrolovat výšku impulsu, je docela slušným obrazem úrovně napětí na vn konci.
To platí i u zapojení s násobičem, ale v násobiči je víc kondíků, čili napětí tam nějaké zbude i po přerušení buzení spínače. U zapojení s jednocestným usměrňovačem lze při přeskoku v jiskřišti zablokovat buzení koncového stupně.

xsc píše:Předpokládám, že Teslák je Teslův tranformátor a tam není potřeba spouštět výboj s každým impulzem, to by bylo dost nereálné.

Ale já to tak chci. Běžně to bývá tak, že na každé nabití kondenzátoru se vykoná několik kmitů v LC obvodu do jedné i druhé polarity až ustane. A taky v té době vlastně teče do jiskřiště proud z napájecího VN zdroje a to já nechci.

A čím to chceš "zastavit" ?

Pak ale nemá smysl stavět Teslův transformátor, který je právě na tom kmitání LC obvodu založený, ale jen obyčejné hodně zvyšující trafo.
Navíc, jak už tu někdo spočítal, energie je daná právě tím nabitým kondenzátorem. A i když 500p vypadá jako malá kapacita, nabít ji na 20kV za každou 1/1000s nebo ještě rychleji znamená značný příkon.

Milan píše:A čím to chceš "zastavit" ?

Myslíš to obrácení polarity? Tímto



A moje zhmotnění v realitu



ještě není uplně hotové, pracuje se na kleštinách a kulových elektrodách.

Trošku k té teorii - mám dojem, že se zde míchá několik faktorů dohromady.

1) Ideální trafo naprázdno: má magnetizační indukčnost -> nekonečno, takže sice derivuje, ale proud je limitně nulový
u = L . di/dt -> i = 1/L . integral u(t) . dt

2) Neideální trafo s ideálně nulovým činným odporem derivuje proud, což je vstupní napětí, ale protože na výstupu je napětí derivaci mag. toku, jež je obrazem vstupního proudu, je výstupní napětí derivací vstupního proudu, čili přímým obrazem vstupního napětí, jak uvedl PavelFF. Komplikovaný výklad s derivací je nadbytečný.

3) To všechno platilo, pokud je magnetizační indukčnost , resp. její reaktance mnohokrát větší, než jsou činné odpory v primárním obvodu. Dívaje se na druhý obrázek pdp7 obávám se, že tomu tak není. Špičky napětí na výstupu, neboli derivace vstupního napětí nemá nic společného s derivacemi výše uvedenými. Je to derivace vstupního napětí na RL děliči složeném z činných odporů v primárním obvodu (včetně vnitřního odporu funkčního generátoru) a magnetizační indukčnosti, která bude pro zvolený kmitočet malá. Jinak řečeno, pásmo přenosu trafa je výše, než kmitočet buzení.
1. obrázek, bych řekl, má přehozený popis napětí primár <-> sekundár.

4) Pokud budete budit trafo nějakými přerušovači a primár nebude pořád připojen na reálný vnitřní odpor generátoru, tak se obávám, že dostanete místo obdélníku spíš sérii zákmitů. Zmiňovaný přerušovač není v žádném případě zdroj obdélníku. Po jeho odpojení není na primáru nulové napětí. Pro přenos obdélníku je třeba, aby na vstupu bylo obdélníkové napětí a primární vinutí nebyl nikdy odpojeno od generátoru buzení, magnetizační indukčnost musí být dostatečně velká vzhledem ke kmitočtu a parazitní kapacity zase malé. To jsou dosti protichůdné požadavky, které nakonec vedou k různým kompenzacím. Jak tak koukám na tu konstrukci, tak to trafo je spíš vzduchové.

Pokud touto úpravou jiskřiště zhasne dřív, tak neproběhne tolik kmitů, ale z hlediska zdroje se nic nezmění. Protože je slabý, začne pomalu opět nabíjet kondenzátor na žádané napětí. Pořád nevidím důvod řešit tvar impulzů. Stále to bude fungovat a počet výbojů za sekundu bude závislý na tvrdosti VN zdroje. Kdyby na tom hodně záleželo, tak určitě nebude problém výboj nějakým pomocným závitem sejmout a na nějakou dobu přerušit činnost zdroje.

Jsem v oblasti těchto divočin mimoň,ale jestli chápu autora,tak to má ve výsledku fungovat tak,že po nabití kondu zapálí jiskřiště a jakmile se přelije jeho energie do primáru T.Tr.,přeruší se oblouk a dobíjení kondu v této době mu vadí. No,dovedu si to představit u normálních napětí,tj. kond do cívky vybiji přes diodu a kmity nevzniknou,energie by měla zůstat v cívce,v praxi doprovázeno výboji a sršením,neb někam se ta energie z cívky musí ztratit.
Tady ovšem použitelnou diodu nenajdu,takže snad k tomu má sloužit onen bazmek s elmagnetem - vychýlí oblouk ,protáhne jeho dráhu a ten dříve zhasne (používá se u velmi výkonných jističů a vypínačů).Takže je vlastně zdroj energie odpojen od T.Tr. včetně toho teď již vybitého kondu a energie si koluje jen v rez.obvodu vlastního T.Tr. -nebo je to pane kolego jinak ?

Je to skoro tak. Vlastně to ani nemá být rezonanční obvod. Kondenzátor se má od primáru odpojit těsně před momentem opětovného zápalu jiskry způsobeného ionizovaným vzduchem v mezeře mezi elektrodama jiskřiště, neměla by nastat na kondu reverzace polarity.

To není můj výmysl, na internetu je plno žvástání okolo tohoto, v souvislosti s Nikolou Teslou. Elektrostatická indukce v TC a takový.

Pokud nemá být výsledkem odchyt nějaké volné energie,pak to odpojení kondenzátoru povede zřejmě k zvětšení těch krásných výbojů,neboť z pohledu klasické elektroniky se zmenší kapacita připojená k T.Tr.,cívka je "plná energie" a protože stoupl poměr √L/C,zvětší se napětí
atd.
Je-li to tak,pak nechápu potřebu regulace délky pulzů a mezer zdroje vn,když jde nakonec jen o napětí na těch 500pF a pak je to odpojeno.
Nebylo by jednodušší ten kond nabít a jiskřiště něčím ,postrčit " k zapálení při požadovaném napětí (pomocný výboj, laser,radioaktivní zářič,snadno ionizovatelný plyn.... to jsou ale jen moje spekulace )? To další už přece na zdroji vn a kondu příliš nezaleží , když je to odpojeno.

Asi máš pravdu Milane, nejspíš mi z toho začíná hrabat. Myslíš že by bylo možno použít prostě jen SS napětí pro napájení?

Samozřejmě, že se to musí napájet ss (ovšem vyhlazené to být nemusí, to udělá ten kondenzátor). Takže pořád stačí TV rozklad i s usměrňovací diodou na výstupu oddělený odporem v řádu MOhm. Napětí na C bude postupně narůstat. Až dosáhne určité hodnoty, probije se jiskřiště. Kondenzátor se tím vybije, oblouk zhasne a děj se může opakovat.

To magnetický zhášený jiskřiště se tu probíralo a došlo se k závěru, že je to bejkárna. Pokud tesláci používali k napájení Tesel střídavý proud, tak používali někdy synchronním motorem poháněné rotační jiskřiště, aby dosáhly v maximu půlvlny, kdy je na kondu největší náboj, vybití do primáru. Nebo normálně běžící RJ, a do toho "Maxima" se trefili náhodou vždy po nějaký době..
A pokud mě má paměť děravá neklame, tak:


Tak je právě jiskřiště vodivé po několik period trvání tlumených oscilací. A pokud jiskřiště zhasne, rezonanční obvod se "rozpadne" - Zapalovací napětí jiskřiště je o mnoho vyšší, než jeho zhášecí. Tlumivky zadržují VF proud, aby se nevracel do zdroje. Celá Tesla má takovou konstrukci, aby se rezonance sekundáru plně nevracely zpět do primáru. Snad jsem to pochopil dobře..