Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Co zkusit z vazebního vinutí dělič ?

Kremik: Díky za rozbor. Odpor ve vstupu je, jen jsem ho nezakreslil. Zenerku jsem měřil, cca 8,4V. Poměr zvýšení 1:2 zhruba odpovídá, ale jak jsem zvyšoval napětí, poměr se zhoršoval.
Bohužel, jak jsem psal, nemohu měřit osciloskopem a taky mi chybí trochu víc teorie i praxe s imp.zdroji.
Vstupní napětí je uváděno 100-240V, výstupní napětí 4,5-9,5V max 800mA.
Jakmile se k tomu dostanu, trochu si s tím ještě pohraju, koneckonců praxe se nezíská jinak.
V každém případě díky za tipy a rady.
BOBOBO: případně taky zkusím, ale myslím si, že by to mělo jít i tak. Jen jestli ten požadovaný výkon není na 13001 moc.
Jirka

Zdravím, pokud Vás zajímá výsledek:
V první řadě se omlouvám za chybně označený R4- není to 1M5, ale 10M -moje chyba.

Jak zdroj funguje:
Po zapnutí napájení a nárůstu napětí na C1 se začne přes R4 a R5 nabíjet C4. Po dosažení cca 0,65V se začne otevírat T. Tím začne téct proud cívkou trafa. (Předpokládám, že přes druhou cívku a C4 je zavedena kladná zpětná vazba do báze T. Jakmile proud zanikne (v prvním cyklu předpokládám, že nabitím C4, možná i částečně proudem C2 podle napětí na R3).
Zánikem kolektorového proudu opět kladnou zp.vazbou přes C4 se T rychle zavře a zároveň se nabije C2 přes D2. Napětí omezí D6.
Přes R4 se opět nabíjí C4, otvírá T. Po jeho otevření se zvýší napětí na R3, tím se "posune" jeho napětí tak, že se začne vybíjet přes D2, C4 a bázi T a cívku trafa a R3. Tím se udržuje proud kolektorem R5, dokud se nezavře T (poklesem proudu přes C4).
Tím se cyklus opakuje.
Ověřil jsem to nepřímo- měřením kmitočtu impulsů na sekundáru. Změnou R4 (zmenšením) se zvýšil jednak kmitočet, jednak vzrostlo i napětí. (Při zvýšení zenerova napětí se prodlouží doba otevření T, proto napětí také vzroste.)
Bohužel, i tato metoda vede jen k částečnému úspěchu. Odebíraný výkon sice lze zvýšit, ale ne na moji požadovanou úroveň. Po zvýšení kmitočtu a částečnému zvýšení zenerova napětí sice vzroste výstupní napětí a tím i proud, ale další zvyšování kmitočtu nezvyšuje adekvátně tvrdost zdroje, ale začne se zvyšovat teplota T.
Pro moje požadavky by asi bylo nutné vyměnit T za výkonnější typ a prodloužit dobu plnění (pokud by to umožnil transformátor), popř. posunout pracovní bod.
Údaje na štítku jsou asi lehce zavádějící- naivně jsem si myslel, že maximální udávaný proud je zdroj schopen dodat při maximálním napětí (s nějakou tolerancí), ale vychází mi, že je ho možná schopen dodat pouze při minimálním napětí.

Ještě jednou děkuji všem za příspěvky, velice mi pomohly.
Jirka

Škoda , že jsi nezkusil ten dělič ...

Možná i na to dojde, ale vychází mi, že přetěžuju tranzistor.
Jirka

jiriS píše:Napětí omezí D6.

Kdepak, vždyť mu vůbec nestojí v cestě.

jiriS píše:Po jeho otevření se zvýší napětí na R3, tím se "posune" jeho napětí tak, že se začne vybíjet přes D2, C4 a bázi T a trafa a R3. Tím se udržuje proud kolektorem R5, dokud se nezavře T (poklesem proudu přes C4).

Napětí v uzlu C2, D2, D6 je přece záporné.

C2 se nabíjí překmitem, který vzniká v transformátoru po uzavření T. Stejně tak se nabíjí kondenzátor na sekundární straně, proto jsou jejich napětí ve vzájemném poměru, dle poměru závitů jednotlivých vinutí. Vtip je v tom, že pokud je na C2 větší napětí než je napětí zenerovy diody, přenese se část toho záporného napětí (U C2 - U ZD) na bázi tranzistoru, který se pak nemůže otevřít, dokud se C2 poněkud nevybije proudem přes R4 - D6 - C2 - R3. Takto je napětí C2 stabilizováno, a tím je taky určena velikost výstupního napětí na sekundáru zdroje.
V praxi to ovšem nedojde tak daleko, že by C2 přes D6 úplně znemožnil tranzistoru otevření. Udržuje se na napětí o kousek nižším, než by k tomuto došlo, D6 je tedy zavřená, ovšem těsně pod prahem, kdy už by se chtěla otevřít, a proud z báze tranzistoru odvést. Tranzistor tedy sepne. Proud transformátorem začne narůstat, a tím se začne vytvářet úbytek napětí na R2. Tím se ovšem zvedne napětí na emitoru tranzistoru, tedy i na jeho bázi, a tedy i na ZD. Ta se otevře, a odvede proud z báze tranzistoru, který se tedy uzavírá.
No a to je celá regulace. Podle napětí na C2 se tranzistor zavře dříve či později, a napětí na C2 se tím udržuje konstantní. C2 musí mít dostatečnou kapacitu na to, aby se jeho napětí během jednoho cyklu nijak podstatně neměnilo, a aby stihl pobrat proud z R4 a především R5.

jiriS píše:Pro moje požadavky by asi bylo nutné vyměnit T za výkonnější typ a prodloužit dobu plnění (pokud by to umožnil transformátor), popř. posunout pracovní bod.

Ano, jiný trand, jiné trafo, = jiný zdroj.

jiriS píše:Údaje na štítku jsou asi lehce zavádějící- naivně jsem si myslel, že maximální udávaný proud je zdroj schopen dodat při maximálním napětí (s nějakou tolerancí), ale vychází mi, že je ho možná schopen dodat pouze při minimálním napětí.

Přesně tak. Co si lze myslet o štítku, slibujícím napětí 9.5V, když zdroj dává 6.5V při 0mA?