Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mohl by to být zdroj podle AR 3/75 - tam bylo přepínání po 10V - kdysi jsem ho postavil v redukované verzi do 50V a 2A Taky jsem udělal regulaci 0 - 10V s potenciometrem a po 10 voltech se přidává přepínáním odporů v sérii s potenciometrem, jak je popsáno v dodatku od Kellnera. Současně s přepínáním odporů ve zpětnovazební větvi se přepínají odbočky na sekundáru trafa, takže na regulačním tranzistoru nedochází k velké ztrátě výkonu.
Zdroj dodnes slouží v dílně...

Máš recht , sám ho též používám dosud , již jsem vzhled desky pozapomněl ....

sis2 píše:Mohl by to být zdroj podle AR 3/75 ...

SUPER

Opravdu to vypadá na něj. Jen s malými doplňkami jako je symetrika 12V a 5V atd....

Jo, to se tak tehdy dělalo, taky u toho mám druhý nezávislý zdroj 5V a +-12V.

To jsi sisko kopíroval ode mne ?

Už to tak vyzerá...
Schválně, kdo byl první? Já to vyrobil v r. 80 ... v minulém století...

Já 77-78 . Trafo jsem si vinul , přepínač na střídavinu jsem měl po otci velký třísegmentový a na proud jsem dal jeden ten keramický . První dva výrobky pro dílnu , zdroj a měřič kondíků z modrého , také převinuté trafo . Byl velký problém sehnat malowattážní trafa mimo průmyslový sektor . Převíjel jsem ta žhavící trafa , myslím že měly v názvu snad ST63? . Plechy byly jen nastrkány a vrchem lehce načerno stříknuty , šly lehce demontovat . Drát na sec daroval-i nevědomky otec .

Jo, trafa jsem si vinul taky sám - žádný problém - elektromechanik, vyučený na navijárně motorů. Od kámoše z Pelhřimova jsem dostal krásné nové plechy EI40, z nějakého družstva, co z nich vyrábělo tlumivky k sodíkovým pouličním lampám.
Druhé trafo byl původně nějaký 100V výstupák, tuším plechy EI25. A přepínání odboček výkonového trafa mám pomocí 4 dvoupólových páčkových přepínačů.

Nevíte jak by tam mohla být udělaná symetrika? Dává 14V měla by dávat 12V, 5V má regulaci tu jsem opravil, ale 12V nemá nic, asi způsobeno přechodem z 220V na 230V. Je tam zenerka 1xKZZ73, KF517, + další 3 transiztory, víc není vidět. Nechci to zatím rozdělávat, je to zvláštně přidělaný, skoro na rozdělání poloviny zdroje.

Díky za pomoc.

Změna síťového napětí by neměla mít vliv. Máš tam referenci KZZ73. Jenže tyto zenerky maji docela velký rozdíl zenerova napětí. Proto je asi Tesla záměrně označovala číselným kodem a ne podle Uz, tak jak se zenerky dnes označují běžně. Schéma by povědělo víc.

Tak jsem to zkreslil:

Ty 4 diody v můstku jsou buď KY130/150 (If = 0,3A max) nebo KY132/150 (If max 1,0A do odporový zátěže, 0,7A do kapacity) - podle průměru pouzdra, KY130 měly jen 3,2mm, KY132 byly silnější, starší měly 5mm a novější 4,2mm v průměru. Starší byly i delší. Modrá barva u katody označuje závěr 150V (zelená byla 80V, červená 300V, bílá 600V, žlutá 900V, šedá 1kV a stříbrná 1200V - některý katalogy udávají až 1250V).

Takže to trafo by mohlo mít 2x500mA ?
Pomohla by výměna zenerky třeba za BZX83V007.5 ?

gaman píše:Pomohla by výměna zenerky třeba za BZX83V007.5 ?

Pomohla.
Taky jsem jednou tunila podobný zdroj, vyměnila jsem ten symetrický zdroj za 7812 + 7912 + chladič a bylo po starostech se stabilitou a zkratovou odolností.

U tzv. "referenčních diod" z výroby TESLA identifikovanejch jako KZZ7x nešlo ani tak o absolutní přesnost samotnýho "zenerova" napětí jako o jeho dlohodobou stabilitu. Nebyly určený pro použití jako parametrickej stabilizátor, ale právě jako REFERENČNÍ do obvodů, kde k nim byl připojenej STEJNOSMĚRNEJ zesilovač s relativně velkou stabilitou a donastavitelným zesílením. Tím se nastavilo výstupní napětí na přesnou hodnotu podle nějakýho ještě přesnějšího etalonu a tím to haslo. Vzhledem k použití ve zpětný vazbě přes ně neteklo moc mA = měly stabilní pracovní podmínky, takže se neohřívaly a držely stabilní napětí. Doslovnou obdobou jsou obvody REF01 a podobný - už s operákem na čipu. Samotný referenční napětí zdroje není absolutně důležitý, pokud je zapojený tak, aby se využívala stabilita součástky.

V dnešní době bych to udělal buď jako Lesana 7812 + 7912, nebo po svým se 7824 a jeho výstup "rozpůlit" obvodem s operákem, děličem napětí 1:1 a výstupním komplementárním párem zvládajícím proud požadovanej od toho ±12V výstupu. Moje řešení má výhodu v tom, že pokud klesne vinou zatížení napětí jen jedný výstupní větve, operák posune svoje výstupní napětí tak, že zůstane zachovaná symetrie výstupu = při nestejný zátěži se napětí u Lesany změní na třeba +11V a -12V, zatímco pokud se osadí ten "půlicí" obvod, posune se "umělej střed" sám od sebe tak, aby výstup byl ±11,5V.