Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Viz brtnik - časovač 555 a k němu nějakou mnohastupňovou binární děličku, třeba 4060. Počet napočítanejch impulsů řeší použitej výstup z děličky, doba jednoho kroku se nastaví periodou časovače, druhej 555 může řešit dobu trvání toho "míchacího impulsu" po době prodlevy (zapojit jako monostabilní klopnej obvod). Celková cena srovnatelná s cenou programovatelnýho švába s časem nutným k vygenerování softu a k napálení.

Celkově řečeno - i na tuhle aplikaci beze zbytku platí poučka, že jakmile je do něčeho vložen software, je zcela spolehlivě zaděláno na průser...

kdyby šlo jen o SW pro nějakou takovou aplikaci jako uvedl ve svém příspěvku ross4435897, tak ti obvod naprogramuji.

jeste me napada ... na samotny zacatek programu ... tedy ihned po startu procesoru bych do kodu vlozilt treba 500ms pauzu, ktera bude kompenzovat kolisani napeti, nez se ustali stabilizator +5V ... tedy napajeni odporoveho delice ... teprve pak bych cetl A/D, aby hodnota nebyla timto nijak ovlivnena.

k EKKARovi - kouzlo té 4060 je v tom, že už v sobě má ten stabilní oscilátor a dlouhý čas z něj udělá vestavěná dělička, takže další oscilátor, třeba ta 555 netřeba. Dá se to napíchat na nepájivém poli a odladit s relátky či LEDkami na výstupech třeba s frekvencí oscilátoru, zkrácenou 1:10 snížením kapacity časovacího kondu na desetinu, až to bude dělat to, co chci, tak ten kond jen zvětším, není nutné vše hned simulovat či modelovat v Simulinku... Všechno se sice dá řešit cipem a softem, z elektroniky pak zbude ale jen výkonový interfejs vstupních či výstupních příkazů software, dnešní "elektronici" už tak skoro automaticky řeší i ty nejprimitivnější funkce, které zvládne hradlo, klopný obvod či tranzistor a dioda - (různé blikače apod.). Ale to je na jinou debatu...
Vzhledem k funkci i ceně bych to řešil dvojicí uvedených obvodů, první po odčasování spustí druhý a obráceně, na výstupu relé pro každou funkci, spínané tranzistorem. Nebo - pokud by to mělo být robustní, bezpečné a odolné, použil bych dvojici hotových komerčních časových relé na DIN lištu, uvedené časy dnes nejsou pro tato relátka problém.

V modrém amáru , nyní se nevzpomenu na číslo ročníku , odhadnu 1995 , hledat , je půl čísla těchto časovačů . Sám mám jeden z nich pro nabíječku aku . Mám tam přepínače 2h 1h 1h . Dle odhadu vybití navolím a jedu . Na vstupu je 555ka a následně děličky , jsou tam i plošné spoje .

řešil jsem podobný problém a rádci mě nasměrovali na obvod PICAXE.
Už si z toho moc nepamatuji ale nebylo to moc složité, obvod sám stál asi 60 Kč, sw staženo z netu.
podívej se sem :
http://programujte.com/clanek/201007190 ... icaxe-08m/

Jenomže programy reagující na kroucení knoflíky asi jednoduché nebývají ...

Vetsinou to jsou jenom 1-2 programove radky ... cteni promenne ze vstupu, ktery ma funkci A/D prevodniku. Tedy nic zasadniho ...

napr.:
int analogPin = 3; // bezec potenciometru pripojeny k pinu 3
int val = analogRead(analogPin); // cteni hodnoty (0-1023) na pinu 3

Nwm , co je na tom zásadního , ale já bych si třeba rád koupil právě takovýto univerzální časovač s např. exponenciální stupnicí a nic takového jsem neviděl . Jestli máš povědomí podobného zařízení z china za pár korun , dej vědět .

Přímo se nabízející zapojení...



Popis obvodu 4541

BOBOBO píše:Nwm , co je na tom zásadního , ale já bych si třeba rád koupil právě takovýto univerzální časovač ...

... univerzalni je vzdy kompromis. Co treba tohle? nebo tohle ... ale tohle urcite... je to dost univerzalni?

Nebo si vygoogli "asymetrický časovač" nebo "asymetrický cyklovač", koupíš jej přímo jako jednomodulový přístroj na DIN lištu a dořešíš pomocí přepínače jen ruční spuštění míchání nebo jeho zastavení, máš to i ze silovou částí a bezpečné...

Já to mám , brtníku , bezpečné i postavené zdarma ze šuplíku . Nechci žádný displaye , ale jen destičku s poťákem a osminohým švábem a jedním tlačítkem , kde si otočením poťáku nastavím čas tak od 5s do 5 hodin . Nic víc , nic míň . Nebo ještě lépe jen destičku se švábem a svorkovnicí na nap , out , pot a tl . V čínské verzi i s poštovným tak pod pade .

forbidden píše:Koukni se na obvod 4541, ten by mohl dost pomoct. Druhej čas by zvládla asi i 555ka.

S tím 4541 by asi byl problém. Nejnižší f osc vidím v datašítu okolo 100Hz (T=0,01s), při max. dělícím poměru cca 65000 bude min. perioda na výstupu 0,1x65000=650s, to je okolo 10 minut a to je málo.
Vím, že ten kmitočet určitě půjde podstatně snížit, ale kolikrát, to by se muselo zkusit.
Nezkoušel to někdo, jestli to půjde na 10Hz nebo i 1Hz?
Byla by to velmi užitečná informace (sám to teď bohužel nemám možnost zkusit).

V datasheetu od TI je uveden rozsah oscilátoru DC až 100kHz. Případně do pinu 3 se dají zavést hodiny z externího oscilátoru.