Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

samponek píše:To znamená, že po osazení čtyř regenerovaných EL 34 do zesilovače se chovají jako nová sada za 98 €

To je reálné,ale jak dlouho se tak chovají?V řádech hodin?

U obrazovek to mám od první regenerace 3 roky stále OK( vyzkoušeno )

Zesilovač s regenerovanými EL34 používá známý asi dva roky o víkendech, zatím ok

To by chtělo vidět, v jakém stavu byly před a v jakém po tzv. regeneraci.

Zdar, samponku zajímá mě ten případ se čtyřmi regenerovanými EL34. Konkrétně jak často je ten zesilovač v provozu a je-li vybaven přepínačem "standby" a jestli jej používáš a jak často. Budu Ti vděčný za odpověď.

Známý ho občas používá, ten svůj nepoužívám, zkrátka je to značný rozdíl mezi vyjetou a regenerovanou.

Elektronka ale nesmí mít zkrat katody na žhavení, na to je tam funkce, kdy zkrat jde odstranit, ale to není vždy úspěšné, upadne to.

Značný rozdíl v čem ? Před regenerací měly každá 3 mřížky, po regeneraci 5 až 6 ?

U těch čb obrazovek byl okamžitý efekt téměř vždy perfektní,ovšem po krátkém čase katoda opět zvadla.
Lampy regenerovat jsem nikdy nezkoušel,ale myslím,že výsledek bude podobný

Zdar, je to trapné, ale budu citovat sebe, neb chci šetřit klávesnici:
4.5.2015: Zdar, elektronku lze regenerovat jen v případě, že příčinou nedostatečné emise je tzv. otrávení katody. Tipuji, že to nebude případ AD1. Ta bude mít s mnohem vyšší pravděpodobností "vyčerpanou katodu". Je normální, že tenká emisní vrstva "vydá co může" a končí. Regenerace asi možná nebude, ale tím přežhavením se použitelnost lampy dá prodloužit do sehnání nové. Když se u toho přepálí žhavicí vlákno, není čeho litovat - elektronka je už stejně na odpis. Obvykle to přežhavení žhavicí vlákno vydrží když se napětí zvyšuje na těch cca 125% jmenovitého plynule. Když se zvýšené žh. napětí připojí přímo na studené vlákno je dost pravděpodobná jeho destrukce nadproudem způsobenými dynamickými silami.
Regenerovat jiné elektronky než obrazovky nemá valného smyslu a už je to stejně pomalu ryze akademická debata vzhledem k počtu vakuových obrazovek v provozu. Regenerace už splnila svou historickou úlohu
.

Zdravím, využiju toto téma o AD1. Při kolika -Voltech se otevře? Je -27V málo? Konec je celý pobastlený, na dělič přichází místo 90 voltíků jen 55, a na g1 pak již dorazí jen asi -27V. Děkuji.

Pikofarad píše:U těch čb obrazovek byl okamžitý efekt téměř vždy perfektní,ovšem po krátkém čase katoda opět zvadla.
Lampy regenerovat jsem nikdy nezkoušel,ale myslím,že výsledek bude podobný

Tentýž efekt je u barevných obrazovek, černobílé se samozřejmě dají regenerovat také, musí se nasadit správná patice a mají jen jednu katodu jako elektronky.

A čímpak to "lampoA" měříš, myslím jakým měřákem?

A sákriš..., ručkový ruský měřák ukazuje jenom -5V na g1. To je sakra málo. Přitom multimetr ukazuje něco jinýho! Plochou baterku změří oba stejně. Proč ten rozdíl, proboha??

Zdar, při měření napětí v elektronkových přístrojích je velmi vhodné používat voltmetry s opravdu vysokým vstupním odporem. Digitální multimetry s typickým vnitřním odporem 10MΩ většinou vyhovují, ale o starých ručkových to říci nelze. Snad by mohla vyhovět i DU20 s vnitřním odporem 100kΩ/V na vyšších napěťových rozsazích. V případě použití voltmetru s nižším vnitřním odporem je třeba naměřenou hodnotu zkorigovat výpočtem, aby jsi zjistil skutečnou hodnotu napětí.

Ad AD1
Výrobcem předepsané záporné mřížkové předpětí je -45V. Optimální budicí napětí pro g1 je 30V eff.
Předpětí přímo na g1 je sice možné měřit, ale jak zde již bylo řečeno, vnitřní odpor měřidla, a to i digitálního, poněkud zkresluje výsledek. V takových obvodech, jako je napětí AVC, napětí na g1 oscilátoru superhetu nebo napětí na g1 koncové elektronky používám k měření digitálním multimetrem ještě sériový odpor 50 až max. 100k, čímž se významně redukuje chyba v měření. A nejsou potřeba žádné korekční výpočty.
Ještě k AD1 - maximální odpor mřížkového svodu při automatickém předpětí je podle údaje výrobce 700k, při předpětí pevném je to asi 300k. Ony i odpory stářím mění hodnotu, takže doporučuji zkontrolovat mřížkový svod.

lampA: plochá baterie je zdrojem tvrdého napětí, snese zátěž ručkovým měřákem, mřížkové předpětí přímo na g1 je zdroj "měkkého" napětí, proto ten rozdíl.
Nějaké povídání o AD1 a možnostech náhrady je také zde:
http://www.radio-forum.cz/viewtopic.php ... =AD1#p3344

taky se přidám se svými pokusy s oživením vadných AD1.
Vyzkoušel jsem regenerovat přežhavením několik kousků vadných AD1n od Tesly. jedna co měla emisi že se pouze trochu ručička pohnula se po regeneraci na BM215A při 10V bez jiných napětí po dobu cca čtvrt hodiny spamatovala a měla něco přes 30% emise. Vyzkoušel jsme ji v rádiu a hrála, sice potišeji než jiný kus s 80% emisí, ale hrála. Po cca 2 hodinách provozu jsem ji znova změřil a emise byla o pár procent nižší. Vzhledem k tomu že na Aukru takováto lampa stojí balík a rádio pouštím 1x max 2x do roka tak na hodinu aby se naformovali kondíky tak mi i se 30% emisí vydrží hrát spoustu let.
Ostatní kusy (též Tesla AD1n) se při oživování vůbec nechytli.
AD1 Telefunken či Tungsram se mi do rukou nedostali, a regenerovat dobrou Tesláckou AD1n se 70% emisí aby byla 100% to bych rozhodně nezkoušel. Regeneraci beru jako poslední pokus než se vyhodí.
Možná by stálo za to vyzkoušet na jinak již odepsané kusy profesionální regenerátor obrazovek, ale tam to asi chtělo upravit napětí. N aobrazovky to funguje dobře. třeba oživená obrazovka viz můj příspěvek ze včerejška.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... &start=300