Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak nějak. Dřevo má být vyschnuté než se začne zpracovávat. Ale je docela možné, že od kamaráda už bude uleželé a vyschnuté. Natřít to můžeš čím chceš, ale dodržet postup se musí vždycky jinak to není ono. Prostě napřed se musí napustit (fermeží apod.) tak, že už nesaje (vícekrát), potom utřít a dát vždy nějakou základovku a poté aspoň dvakrát vrchní barvu. Jestli se to bude dělat luxolovými prostředky na venek, tak to je docela fuk, ale i tam je to podrobněji rozlišené na napouštění, základ a vrchní (konečná) úprava.
Někde ale stačí vyjetý olej dokud to sákne a na to přiklepnou např. zelený koberec pro venek. Jinak dnes jsou už všechny saponáty i oleje ekologické !

Znamy vyrabi drevene vany, povrchovku dela olejem (nemyslim motorovym). Je to neco jako barva, ale nedela to vrstvu ktera se odloupne, spis to tak nejak nasaje. Zkus pokoumat timto smerem. Dava na to zaruku snad 15 let, takze by to melo fungovat. Levne to ale nejspis nebude, ty vany prodavava za ceny v radech stovek tisic.

Dám ti tip, jak řeším na chajdě životnost pěšího můstku.
Jsou to 2 trámy 250 x 160, přes ně 50 mm fošny šířky cca 150 mm s 10 mm mezerou. Ty trámy jsou nahoře seříznutý obě hrany došikma aby fošny seděly jen na středu širokým asi 50 mm. A přes to je "střecha" z lepenky Ipa s přesahem cca 30 mm. Princip je ten, aby se voda z deště nedržela na trámu a stekla. Taky pochozí fošny jsou vybraný a orientovaný tak aby léta dřeva dělala horní oblouk, protože pak se fošny neprohnou do žlábku, kde by se držela voda ale opačně. No a kraje fošen jsou zase seříznutý na 45 st aby voda rychleji stékala mezerama pryč. Zespoda trámů a fošen je asi 5 mm od kraje podélná drážka cirgulí tzv okapnička na který se odtrhávají kapky a voda nevzlíná na spodní plochy. Vše to bylo natřený mahagon socanským luxolem dokud dřevo sálo. Po čase se sluncem ta Ipa "zavulkanizuje" do dřeva, takže styk trám - fošna je vodotěsný. Můstek tam je od konce 80 let, asi 2x se natíral luxolem a nikde sebemenší známka hniloby. To jsou finty dědka truhláře, jen tou Ipou jsem to vylepšil já. Pokud to mý psaní nemí k pochopení, nakreslím.

termit256 píše: Levne to ale nejspis nebude, ty vany prodavava za ceny v radech stovek tisic.

Pamatuju zamlada na chalupě u prarodičů dřevěný necky, jestli víš, co to je. Koupal jsem se v nich, pralo se v nich, vydržely možná 20 let a pochybuju že stály co píšeš. Přitom možná ani nebyly ničím natřený, protože si pamatuju, jak mě babí tahala z pozadí tříšku. Možná byly ve spojích vysmolený. Ale z jakýho dřeva byly, to by mě taky celkem zajímalo. Taky se říká rozeschlej sud, rozeschlý necky. Skončily na stavbě na hašeni vápna.

On dela neco takoveho http://www.trendir.com/archives/ws-bath ... M5-tub.jpg

To ma k neckam na haseni vapna daleko

Ale jo, rozumím tomu, tohle se zdá dost dobrý. S tou fermeží-okna mám taky napuštěná fermeží (tenkrát luxol ještě nebyl) a když je teď opravuju, tu fermež musím aspoň trochu "vyplavit" nitrem. Je to takový mastný a dnešní barvy (ty dražší) ne to nechtějí chytit.

Olejem (v tomhle případě jedlým rostlinným) se mají napouštět před prvním použitím i kuchyňský nebo řeznický prkýnka, vály a špalky (čili "štoky") - právě aby se v nich zaplnily póry, dřevo nevysychalo a nepraskalo - a druhotně nepřijímalo tekutiny z materiálu, kterej se na nich zpracovává a který by se mohly nějak následně rozkládat nebo bakteriálně hnít - stačí nově pořízený dřevo polít, rukou rozetřít a počkat až se vsákne. Ošetřuju tak všecko dřevěný "nádobí" hned po koupi a nepraská, neuvolňujou se spoje a mastnej povrch se taky líp čistí - nic se na něj nelepí. Olejový napuštění stačí občas obnovit přetřením dlaní plnou "řepkáče" a je vystaráno... Neříkám že to je univerzálka úprava i na venek, ale to s tím napouštěním olejovým materiálem má vskutku cosik do sebe...

Fermež je dobrá, pro nasáknutí do dřeva je dobré ji ohřát ve vodní lázni. Pro ochranu proti houbám a dřevokaznému hmyzu se mi osvědčilo napustit dřevo použitím přípravku Karbolineum extra, firma Detecha, ale dost to smrdí a je to jedovaté. Jinak, dřevník jednou za dva roky vyjetým olejem, stojí tak na kraji lesa už 17. rokem.

BOBOBO píše:Ale pokud budeš dávat mokré trámy hned z pily , tak to neošetříš ničím .

Na mokrý dřevo se používá kyselina boritá (Lignofix apod.). Tesaři odmítají dělat krovy z vyschlýho dřeva a něčím se to konzervovat musí.

Ale Zdendo , nemotej dřevo do vlhka a do sucha . Na to je ten zelenej nesmysl , natítral jsem tím krovy . Chceš vědět proč nechtěií suché ? Tak Ti to napíšu - právě nařezané dřevo je rovné !

Impregnace na krovy (zelena "barva") je zcela k nicemu, jsou to vyhozene penize.

Pripravky na bazi kyseliny borite jsou uz par let z nejakeho duvodu zakazany. Pred casem jsem kupoval 25kg pytel teto kyseliny, stalo to cca dvacku/kg. Srovnej si to s cenama za ktere prodavali jeji roztok:-) Je to proste jen dobry kseft s lidskou duverivosti, nic jineho.

Drevo ktere koupis na pile je jen natrene zelenou barvou s nejakym minimalnim pridavkem neceho (v lepsim pripade) - je tlak na cenu a ucinek to nema tak jako tak zadny. Abys tu sracku do dreva dostal, musel bys ho vysusit na cca 20% (norma pro stavebni rezivo) a pak hoodne dlouho macet, pripadne tlakove impregnovat. Tohle nedela skoro nikdo, protoze za to nikdo neni ochoten zaplatit. A i tak ty chemikalie za nekolik malo let vyprchaji vlivem cyklickeho navlhani/vysouseni drevene konstrukce (zima/leto, den/noc apod).

Bavil jsem se s chlapkem z laboratore co nam delaji certifikat CE, rikal ze meli spaliky 4 roky ve skrini a pak je soupli na chromatograf a obsah ucinnych latek byl jen kolem 30% toho co po aplikaci. Firmy vyrabejici tyhle sracky davaji nejakou imaginarni nicnerikajici zaruku na ochranu 20 a vice let, ale pokud budes chtit zaruku na obsah ucinnych latek, neda ti ji nikdo. Muzes to zkousit obvolat, ale ja to zkousel.

Pocitaji s tim, ze pokud je konstrukce dobre provedena, drevo vydrzi desitky/stovky let, pokud ti tam tece a drevo zhnilo, reknou ze ucinna latka se vyplavila chybou spatne konstrukce:-)

S celou touhle veci je jeste dalsi spousta problemu, u cerstveho dreva nenaimpregnujes vysusne praskliny ktere se pri vysychani vytvori. Maji az prekvapive velkou plochu. Dalsi pomerne znacna potiz je v tom, ze se pri kontaktu s takto osetrenym drevem po case (nekolik let) rozpadaji ruzne difuzni folie, parozabrany apod. Deje se tak v mistech kde je drevo v tesnem kontaktu s foliemi, chemikalie proto nevyprcha a ma cas pusobit na folii. Paradoxne se tak nejvic udrzi tam, kde je nejmin potreba

Cely tenhle business bych prirovnal k ruznym atomstopum, odstranovacum vodniho kamene, magnetickym setricum paliva apod.

Driv se to nedelalo a nic se s drevenymi konstrukcemi nedeje. Dulezite je jen odstranit kuru a udrzovat drevo v suchu.
Myslet si ze nejaka zazracna zelena vodicka ochrani krov po celou zivotnost stavby je stejna kravina jako postrikat okenni ram biolitem a doufat ze budou mouchy chcipat cely rok
.

BOBOBO píše:Ale Zdendo , nemotej dřevo do vlhka a do sucha . Na to je ten zelenej nesmysl , natítral jsem tím krovy . Chceš vědět proč nechtěií suché ? Tak Ti to napíšu - právě nařezané dřevo je rovné !

Těch teorií je víc - např. to, že do suchýho dřeva lezou špatně hřebíky.

Samozřejmě, že na venek je to na dlouhodobý použití málo, ale jako dočasná impregnace mokrýho dřeva, než to vyschne, to stačí.

Přípravky s kyselinou boritou se dají koupit pořád.

http://www.ochranadreva-brutus.cz/produ ... /lignofix/

Krovy se dělají z ještě mokrého dřeva proto, že při jeho schnutí se kroutí a deformuje, tím se záseky, zádlaby a bůhvíjak se ty všechny spoje jmenují, navzájem "zaseknou" a napnou, takže konstrukce se výrazně zpevní.
Pokud by to bylo ze suchého dřeva, působením změn vlhkosti a teplot by se spoje postupně rozvolnily a konstrukce by nebyla stabilní.
Jirka

Ale kdeže, kdyby se to dělalo ze suchého dřeva, tak se naprosto nic neděje.
Jenomže málokdo ví, co je to suché dřevo a jak dlouho po nařezání musí ležet, aby bylo opravdu suché. Je to jen o kšeftu.

Nenazýval bych to kšeftem. Z čerstvého dřeva se asi stavělo odjakživa. Ekonomické hledisko se aplikovalo už ve starověku (a taky se stejně rozkrádalo a vůbec byli lidi povahově stejní). Prostě to bylo levnější než čekat, až za mnoho let mohutný trám vyschne. Když vidím ve věži kostelů příčné rozměry některých (pravděpodobně dubových) trámů ve zvonici, ty jsou tak tlusté jako byl strom.

Kromě toho se čerstvé dřevo líp opracovává a řeže.

Tuhle(je to pár roků) shořel paní královně v Anglii nějaký vzácný dřevěný palác a říkali, že byl z dubu a musel tehdy montovat(vyřezat) ze syrového dřeva, protože po vyschnutí by dřevo bylo moc tvrdé a nedaly by se na něm vytvořit ty kudrdlinky. Trochu jsem to všechno zjednodušil, ale princip zůstal.