Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

samponek píše:TC844 jsou do pračky k indukčnímu motoru.

TC844 jsou zářivkové kondenzátoty ke kompenzaci účiníku.
Je na nich v provozu jen síťové napětí 230V.
Samponku, neser nás laskavě chybnými informacemi.

Jo jsou ze zářivek, nicméně to s nimi jede a to je pro mě důležité.

danharde viz.: Pravidla bod 8 ) první věta.
šamponku Oprav si to v tom předcházejícím příspěvku.

Ti jdi taky do prdele !
Navádíš ho, aby si opravil lež ?

Navádím ho, aby přímo do toho příspěvku připsal, že se zmýlil.
(Datum a čas editace se připojí automaticky.)
Mohlo by se stát, že si někdo přečte jen první stránku a nedozví se, že ta informace je chybná.

Pokud máš 2x 19V není problém, udělej pár závitů z odporového drátu a je to.
(originál zde: http://users.otenet.gr/~athsam/car_12v_battery_charger.htm)

Buřt 10µ 250V z pračky se na nabíječku tohoto rangu hodí taky. Pořád lepší, než nějaké plastové krabičky.
Ono tím 10µ přes trafo do baterky zas tak moc neprosakuje, budeš rád, když tam v praxi potečou 2 - 3A.

milous2 píše:Pro legal
V odkaze,který zasílám se v článku dočteš o nabíječce,které by se mohly líbit tvoje transformátory. I když máš již jasno se stavbou,neváhej a pročti.
http://www.wwii-rcmodely.mypage.cz/menu ... a-kridel-z

Tak mi pak prosím někdo napište, jestli Vám tato nabíječka funguje, jeden kamarád ji před časem stavěl a nepodařilo se mu ji oživit, pravdou je, že v Eagle vytvořil svou desku pro 30A můstek a taky pro použití nynějšího tyristoru v pouzdru TO220, který osadil silnějším typem, na té desce mohl mít potencionálně chybu ... On chtěl možnost vyššího napětí a hlavně vysokého proudu, pro nabíjení starých NiCd akumulátorů. Myslím, že na výstupu měl trvale nějaké napětí, které na změnu nereagovalo ale okolnosti si již nepamatuji, je to několik let...

Líbí se mi doporučení Artabana001. Pro začátečníka sériová rezonance na síťové straně je docela nářez. A jako bezpečnostní ochranný prvek tyristor? Jaké je průrazné napětí mezi primárem a sekundárem (ve vlhké garáži)?
Použití MP kundíků je sice dobré - průrazné napětí udělá další dírku do papíru a vzhledem k extrémně slabé vrstvě kovu ke zkratu nedojde, ale kapacita se nějak zmenšuje.

Jinak Pb AKU 12V začíná plynovat na necelých 15V, ty tzv stříbrné na cca 16V.
Umax pro 19V je cca 26,6V, s úbytky cca 25V - s 15V na AKU na regulačním prvku se ztrácí 10V.
Pro druhé trafo je na regulačním prvku ještě větší úbytek. Ale DC předmagnetizace trochu sníží výst. výkon.
Mě se osvědčil jednocestný usměrňovač, který nabíjí AKU proudovými impulzy, jako regulátor slouží potkávací a parkovací žárovky. A výkonovou diodu samozřemě chladit. Když svítí hodně, potřebuje AKU ještě nabíjet. Když málo, kontroluji plynování.
Pozor, měřáky měří střední hodnotu impulzů. Čím je napětí na AKU vyšší, tím je impulz užší.

Pokud tam hrozí rezonance,tak jedině olejáky 690VAC SIEMENS MKV.Po bazarech jdou sehnat za pár stovek.K tomu rychlý jištění,ať neshoří něco jinýho.

Z dobové literatůry:
Kniha Nabíječe a nabíjení

Tuhle nabíječku mám postavenou od té doby co zapojení vyšlo. Trafo 24V/100VA a nabíječka funguje k plné spokojenosti celou dobu.

Taky jsem jich kdysi pár postavil, trafo se dávalo z rozvaděčů, pro lampu a zásuvku 24V. Kondenzátor ze zářivky 4uF/400V, přes sekundár odpor 240 ohm/15W keramický na závitové tyčce a kontrolku k trafu TAH2, ale se žárovkou 2W/28V z mototechny k náklaďáku. Nikdy se žádná nevrátila a nevěřím, že všichni dávali pozor na nepřipojený akumulátor. Odpor a kontrolka asi zrušila možnost rezonance... Měla výhodu, že nebylo třeba řešit 12V/6V/1článek fungovala jako stabilizátor proudu.

Taky jsem jich pár postavil, ale s ruskýma krabicákama na 1600V. Nezničitelné . Ještě nějaký mám.

Dělal jsem jich taky několik a používal převážně hranaté MP kondenzátory ze starých praček a ždímaček - byly k mání 2, 4 a 8 mikroF - tři páčkové spínače a šlo nastavit nabíjecí proud cca od 0,8 do 5-6A (s asi 150VA trafem 20 nebo 24V, na tom moc nezáleželo). Proud do zkratu (ampermetr) byl asi o 30% větší, než nabíjecí. Na každý 1A nabíjecího proudu do 12V akumulátoru bylo potřeba na primáru kapacita asi 2,5 mikroF. Někde jsem použil i zářivkové kompenzační kondenzátory, bývaly asi 3,5 nebo 4 mikroF. Chodilo to bez problémů a chodí dodnes. Trafo bez zátěže dostává zabrat, silně vrčí, ale nikdy nebuchlo. Ani kondenzátory od Tesly či RFT ze zářivek.
Později jsem (pro sichr) v některých doplnil Belzův tyristor.
Dobrá volba pro začínající bastlíře, není potřeba měřit, nastavovat, součástky ze SD, výsledek skoro jistý. Jen bacha - ty kondenzátory (pokud nemají vybíjecí odpory na vývodech) i po vypnutí strašně kopou !!!