Stránka 2 z 2

Napsal: 30 zář 2015, 20:11
od lesana87

Napsal: 30 zář 2015, 20:46
od misocko
tak toto nam v robote drzi 30tonove formy, vsimnite si upnutie/odopnutie len prepolovanim alnico magnetu, najnovsie uz maju este trochu komplikovanejsie riesenie (asi aj lepsie), ale neviem ho najst na nete.

Napsal: 30 zář 2015, 21:38
od Celeron
Hmm, zajímavý info, díky!
Byl jsem varován, že to nemám rozebírat, protože pokud se při demontáži nevsunou do správných míst zkratovací plechy, tak se degraduje síla magnetů. Je to pravda?

Napsal: 30 zář 2015, 22:34
od misocko
tak rozoberat to , by ma asi nikdy nenapadlo a tak som sa na take nieco servisaka nepital. ale keby vas zaujimal prud pri magnetovani demagnetovani (vlastne zmene polarity tych alnico magnetov) tak 250-300A spicka na osciloskope a robi to klasicky tyristor z neusmernenej site, len oreza tu spravnu polvlnu. tyristory su tam dva jeden na upnutie druhy na odopnutie, pri velkych systemoch kde je viac cievok to cievky prepina stykacom, zmagnetuje jednu , potom druhu...., len by ma zaujimalo to rusenie do siete, lebo takto orezavat sinus, je to sice iba par pulzov na jednu cievku ale predsa....

Napsal: 01 říj 2015, 01:39
od kulikus
Tak to vychází i výpočtem. Přípustná indukce trafoplechu je kolem 1,3T, remanence Neodymu je také kolem 1,3T.
Plocha magnetu je Pi.3^2 = 28,2mm2. Průřez plechu je 0,8.6mm = 4,8mm2. Tři plechy mají průřez 14,4mm2. Tok od magnetu jde plechy na obě strany tj. průřez plechů je dvakrát, tedy 28,8mm2.

Eperimentálně nalezený průřez plechů je tedy shodný s čelní plochou magnetu, což dovolí dosáhnout maximální magnetický tok, tím max intenzitu a přídržnou sílu.

Otázka:
U permanentních magnetů je uváděná remanentní indukce Br, koercitivní síla a objemová energie.

Remanentní indukce Br určuje maximální dosažitelný magnetický tok (v závislosti na velikosti čelní plochy magnetu).

Koercitivní síla Hc určuje intenzitu mag pole potřebného k odmagnetování permanetního magnetu, tj. snížení jeho B na nulu.

Co lze vyvodit z objemové hustoty energie H.Bmax [kJ/m3]?

Napsal: 01 říj 2015, 09:00
od Celeron
misocko píše: ale keby vas zaujimal prud pri magnetovani demagnetovani (vlastne zmene polarity tych alnico magnetov) tak 250-300A spicka

Vím, jak se to dělá. Kámoš je zaměstnamý v MEZ Brno tak mi referoval. Do sítě se žádný rušení nešíří. Ty proudový rány při magnetizaci se nedělají přímo ze sítě. Na opravdu velký proudy roztáčej nějaký soustrojí.

Napsal: 01 říj 2015, 12:44
od misocko
no my to mame na kazdom vstrekolise a nic neroztacame. je to skratka pichnute do siete, napojene su dve fazy (pichnute do siete cez 63A zasuvku), cez vstupny vypinac. Ziadne filtre, kondiky - nic, bedna cca 50 x 50cm vo velkych plna stykacov, v malych tam v podstate nic nieje, cela riadiaca cast vratane dvoch tyristorov (teda jedna tehla dvojtyristor) je v krabicke asi 15x15x10cm, ziadne chladenie (v pripade ze zopakujeme dva mag/demag cykly hned po sebe tak sa to prehreje a je potrebne pockat na vychladnutie). pri magnetovani a odmagnetovani je citit chvenie kablov (taky ten 50Hz brum) v kratuckych intervaloch.

Napsal: 01 říj 2015, 13:28
od Celeron
Nojo, ale voni v MEZ dělaj elektrický stroje ve velikosti osobáku či Tranzita. :wink: A občas i trochu větší.

Napsal: 19 říj 2015, 12:12
od kulikus
Ten systém upnutý by misocko výše (st září 30, 2015 7:46 pm) je zajímavý. Je tam překvapivé využití změny polarizace AlNico magnetů.

Napsal: 20 říj 2015, 16:48
od Artaban001
Zdarec. Teď nedávno tu jeden menší bagr z talířovým magnetem probíral ruiny po zbořené budově pekárny. Ten magnet běžel na 24V přímo ze sítě bagru. A jak "nabíjejí" neodymový magnety by mě taky zajímalo. jestli nějakým "Illgnerovým soustrojím", speciálníma akumulátorama, nebo vybitím kondenzátoru do magnetovacích cívek. Zkoušel jsem vyžíhat neodymový magnet a po týto procedůře přišel i o svoji ferromagnetičnost..