Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

lesana87 píše:A určitě to byl cín, nebyla to spíš nějaká jeho slitina?

Máš recht, byla to cínová pájka

Tak jsem zakrouceninu prsknul tuhou z verzatilky z PC zdroje 12V 34A a povedlo se, kulička sice nic moc veliká ale v porovnání s druhým origo termočlánkem rozdíl jen 2 desetiny stupně!
Bylo to dost efektní, když jsem nechal tuhu dlouhou asi 25mm tak vždy průchodem proudu vzplanula a vybuchla. Musel jsem vzít jen kousek asi 5 mm a pak už začala svářet. Ale příště by to chtělo větší napětí, oblouk se nechtěl udržet. Ještě na tom smrštím šlumšlauf aby koukala jen kulička a bude hotovo.
Díky za rady!

Funkce termočlánku:Má vždy teplý konec který zahříváme a studený, který tvoří měřící přístroj.Zařadíme li do serie stejný termočlánek a ohříváme na známou teplotu získáme diferenci teplot a vyloučíme vliv teploty měřidla na měření.

Není tak trochu jednodušší měřit teplotu studeného konce než vytvářet nějaký další konec a ten zahřívat na známou teplotu (kterou tak jako tak musím měřit, pokud má být známá)?

Lesano:V životě jsem udělal tisíce měření s termočlánky.Seznam se z pojmy kompenzační vedení,kompenzační krabice,termostat pro kompenzaci srovnávacích konců a pod.Jde o učivo z průmky.A pak se vyjadřuj k mému popisu funkce termočlánku.

Já jsem udělala desítky tisíc měření s termočlánky a nevidím jediný důvod, někde něco uměle zahřívat, když mi stačí měřit.

...vyloučíme vliv teploty měřidla na měření...

A není to tak, že teplotu "studeného konce" TMČ (resp. dva přechody z obou kovů dvojkovu na svorkách, tedy dva další TMČ) slušný měřák sám uvnitř měří a odečítá?

Samozřejmě, dnes je doba křemíku a polovodičový teploměr přilepený na svorkovnici studeného konce termočlánku stojí měně než 2 metry kompenzačního vedení. To se tak stalo ve většině případů přežitkem.

Celeron píše:Bylo to dost efektní, když jsem nechal tuhu dlouhou asi 25mm tak vždy průchodem proudu vzplanula a vybuchla. Musel jsem vzít jen kousek..

"Tuha" do vrzatilky (A tužek obecně) je směsice tuhy a nějakých jiných substancí. Proto Ti blafla. Lepší je uhlík do elmotoru..

Celeron píše:...Ještě na tom smrštím šlumšlauf aby koukala jen kulička a bude hotovo...

A nebudou se ti ty zasmrštěné dráty navzájem dotýkat?

Nebude. Káblík má pod vrchním opletem z nějakýho sleněnýho vlákna ještě další izolaci na obou drátech. A mám to rozizolovaný jen asi 2 mm před kuličkou a pouze ta kulička kouká asi 1 mm ven z konce šlumšlaufu.

FERYACTE toto nám cpali do hlav před 40lety na MaR . A Fůrii asi rozrostlou nerozčiluj .

Lesano pokud jsi alespoň chtěla měřit přesně a z možností měření opakovat musíš použít referenčního termočlánku/např.v termosce při teplotě 0°C/.Při měření teplot 100°C to není třeba.Ale při změně teploty měřícího přístroje dochází k chybám.
PT100 jsou příliš velké.

Kompenzační vedení a referenční termočlánky se používaly v pradávné historii, kdy 101NU70 byla horká novinka. Souhlasím s Lesanou, dneska v době vyspělé elektroniky to není potřeba.

FERYACT píše:Lesano pokud jsi alespoň chtěla měřit přesně a z možností měření opakovat musíš použít referenčního termočlánku/např.v termosce při teplotě 0°C/.Při měření teplot 100°C to není třeba.Ale při změně teploty měřícího přístroje dochází k chybám.
PT100 jsou příliš velké.

Nemusím používat žádný referenční termočlánek a k chybě nedojde ani při změně teploty měřicího přístroje. Přístroj má přímo u svorkovnic/konektorů termočlánů teploměry a měří teploty studených konců.
A že jsou PT100 příliš velké je také výkřik z pravěku, dnes se běžně používají PT100 o velikosti SMD 1206. Navíc byla řeč o polovodičových teploměrech, platina je celovodič.