Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak to bych chtěla vidět to fest dokazování, že drát provlečenej toroidem je půlzávit.

Nápověda pro ty dogmaticky založené: Stačí to trafo 10:1 otevřít a vidět, že má sekundár 10 závitů, kdyby byl primár půlzávit, muselo by tam těch závitů být jen 5.

Mě zajímal ten "půlzávit" na proudovém trafu, který tady vysekl Achab a EKKAR

A vůbec nevadí, že se ten 1 průvlek uzavírá na 1 závit až přes elektrárnu

EKKAR píše:....samozřejmě to nevylučuje, že napětí na primáru bude při provozu natolik nízký, že nebude nebezpečný, ...

Víš co to znamená "napětí na primáru"? To je napětí mezi svorkami K a L. Takové napětí asi nemůže být 230V, že? Z hlediska možnosti zničení trafa rozpojením svorek je úplně jedno, jestli svorka K nebo L má proti zemi 230V nebo třeba jen 6V nebo 6kV.

Tomu trafu je prostě jedno, jaké je kde napětí. Reaguje pouze na proud primárem. A trafo proudu má v popisu práce protlačit za každou cenu odpovídající proud sekundárem. Jenže když je sek. rozpojený, tak na to reaguje zvýšením napětí. Co kdyby to vyšlo.

Achab píše:to danhard: nemusí být řeč o žehličce ale třeba o trafu na rozvodně kde jsou proudy v kA takže záleží na konkrétnícch okolnostech.

Myslím že se tu bavíme o trafu 50/5A, tak sem nepleť nějakou rozvodnu.

Proč je u klešťového měřidla závislost měřeného údaje na poloze vodiče uvnitř kleští?
Třeba tady. Záložka "Specifikace" - citlivost na pozici:http://www.fluke.com/fluke/czcs/Elektricke-zkousecky/Klestova-meridla/Fluke-375-FC.htm?PID=80103

Důkaz je prostý. Indukované napětí v jednom závitu je
u = -1·dΦ/dt
a v půlzávitu
u = -0,5·dΦ/dt = -1·d(0,5Φ)/dt.

I půlzávit musí tvořit uzavřenou dráhu, a tak je nutné mu přes jádro najít cestu, jejíž plochou poteče jen poloviční tok. A když se nedá najít, tak se musí vytvořit, třeba vhodnou dírkou.
Plocha toho závitu může sahat až do elektrárny, ale magnetický tok mimo jádro (snad) nejde, tak se dá to pokračování ignorovat.

Když se tak hádáte, tak mne napadlo udělat nějaká měření.

Použité měřící trafo: Metra TL 20, výrobní číslo 335 084

Převod trafa: 100/5 A
Primární proud: 0,8 A
Napětí na sekundáru: 25 V

Převod trafa: 50/5 A
Primární proud: 0,8 A
Napětí na sekundáru: 32 V

Převod trafa: 20/5 A
Primární proud: 0,8 A
Napětí na sekundáru: 39 V

Hučení trafa se zvyšuje úměrně použitému primáru. Čim "menší" primár, tím hlasitější a výhružnější hučení. Nicméně mne měření poněkud překvapilo, protože očekávané hodnoty napětí byly tak 10x takové. Zajímavé. Člověk se pořád učí. Nicméně u velikého trafa to zkoušet rozhodně nebudu

PS: Buď se mi zbláznil měřák a nebo nevím, protože můj Metex na druhém displeji ukazuje 100 Hz. Je to možné? Uznávám, to hučení je slyšitelně jiné než klasické hučení trafa, ale toto mi nějak nejde na rozum.

Koukni se na to osciloskopem a třeba hned pochopíš.

Neniu píše:...Nicméně u velikého trafa to zkoušet rozhodně nebudu

Právě proto jsem dal za příklad tu rozvodnu protože k nebezpečnému sekundárnímu napětí naprázdno dochází hlavně u velkých primárních proudů. K podpoře názoru že z pokusu s malým proudem nelze všeobecně usuzovat na nemožnost vzniku vysokého napětí na sekundáru naprázdno. Takže to nebylo od tématu...

lesana87 píše:Koukni se na to osciloskopem a třeba hned pochopíš.

A mohla bys mi to, prosím, objasnit i bez mého měření? Evidentně důvod znáš. Mne se už nechce znovu vytahovat měřící přístroje a sestavovat pracoviště.

Achab píše:K podpoře názoru že z pokusu s malým proudem nelze všeobecně usuzovat na nemožnost vzniku vysokého napětí na sekundáru naprázdno. Takže to nebylo od tématu...

Však můj příspěvek byl první, který varoval před chodem naprázdno. Jen mne překvapilo, že u takto malých proudů, úmyslně, nejsem pako, je to napětí skutečně malé. Ale stoupá úměrně tomu, jak se proud blíží k maximálnímu proudu primáru, čili u velikých proudů to napětí bude skutečně veliké.

A podle hučení se to trafu skutečně nelíbí, takže ho rozhodně nebudu týrat více, než je nutné. Na to je moc užitečné a také bylo dost drahé.

Předpokládám, že se to trafo naprázdno přesycuje, tudíž na sekundáru není sinus, ale nějaké deformované kopečky, které měřák zmatou.

Trafo se přesycuje a to už malým proudem. Na výstupu jsou napětové špičky dané rychlostí přesycování, ty se zvyšují se vstupním proudem, ale jejich plocha je daná mag. tokem sycení jádra, takže roste málo.

Bernard - s půlzávitem to není až tak jednoduché, jelikož takto realizovaný má velkou rozptylovou indukčnost na celý magnetický tok.
Když to rozdělíš na dvě části, drát který vede tou dírou, tak ten nemá vazbu na celkový tok, jelikož je uprostřed a jádro pro něj akorát způsobí magnetické prostředí ale tok do toroidu bude nulový. No a ta druhá část je regulérní průvlek středem mag. toroidu

Tak pozor mládeži, ono to napětí není tak malé, jak se původně zdálo. Račte si všimnout průběhu na obrazovce

Použitý převod trafa: 50/5 A
Jednotky na obrazovce: 50 V/ dílek a 5 ms/dílek

Obrázek vysvětluje mnohé. U ten divný zvuk vrčení i těch 100 Hz. Metex je True RMS, takže napětí bylo změřené dobře, ale ty špičky tam prostě jsou. Primární proud stejný jako u minulého měření.

Pokud někdo dumá nad tou podivnou hodnotou tak to je proto, že nejvhodnější spotřebič odebírá právě tolik, nic jiného v tom není