termostat pokojový
Moderátor: Moderátoři
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
To si představuješ správně – popis:
Rtuťový teploměr od velikosti 30 do asi 50cm stavěný pro různé teploty které má hlídat. Pro mé účely vyhovoval s nastavitelným teplotním rozmezím 15 – 25 °C které je výrobně uzpůsobeno tak že při změně teploty o 1 °C se rtuť posune (změnou objemu rtuti) asi o 1 cm. To znamená že 1 mm je zhruba 0,1 °C. Z hora je veden kontaktní drát který se dá plynule nastavit na různou výšku (vzdálenost) od rtuti.
Přes kontakty vede asi 10 mA proud na relé které obrací funkci, jinak by kotel topil až po dosažení nastavené teploty, zkrátka naopak.
Odešel po 21 letech bezproblémové funkce tak, že při sepnutí/rozepnutí asi pětkrát během vteřiny zapl/vypl stykač, přesto teplotu udržoval stále perfektní. Toto vzniklo opálením kontaktu (možná i vytvořením vrstvičky na rtuti viditelné trochu lupou) za ta léta. Měřil jsem to i měřákem a skutečně už tam nebylo sepnutí/vypnutí 0/1 ale jakýsi pozvolný nárust odporu. Původně jsem to chtěl řešit časovým zpožděním, ale uvědomil jsem si že to není řešení do budoucna. Požadavek na výrobce zkrátit kontaktní drátek o 1 mm a odstranit vrstvičku rtuti byl zamítnut že to je neproveditelné, protože je baňka plněna vodíkem a nový nesmí už vyrábět.
obr ukázka dvou vertexů
- Přílohy
-
obr.jpg- (116.83 KiB) Staženo 124 x
Proto i běžné termostaty s hysterezí 0,5 - 1°C mívají časové zpoždění zapnutí.
Relé je vhodné pro co nejmenží zatížení zapojit k Vertexu přes zesilovač.
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Jinak my používáme sadu kontaktních teploměrů, výrobcem nastavených na pevný teploty. Paralelně k nim jsou selenový diody. Vyšší teplota vypne topení a nižsí teplota jej zapne (dva teploměry o různých hodnotách ). Ono spínat co chvíla 3000V by za chvílu odvařilo stykače. Zvlášť, když tam jde stejnosměrný proud.
Navíc mám zjištěno, že po vypnutí napájení ještě chvíli chvíli stoupá teplota topných těles díky tomu, jak dlouho se teplo prodírá mezi spirálou, zásypovým materiálem a povrchem topnýho tělesa (děje se tak i u varných konvic, kdy se při vypnutí okamžitě vyleje všechna voda, tak se dlouhodobější takovýmhle používáním zničí). A v případě topení na domě je tento jev ještě vyšší (než se vychladí kotel vodou). Nejjednodušší je v případě vodního přenosu použití termostatických hlavic a u kotla regulovat jen teplotu média. Termostatovat jen největší místnost - kde radiátory mít regulační hlavice nesmí.
To neznám, ale na rtuť se muselo dávat také pozor při transportu.
Rego - tím odporem právě snižovali hysterzi, jenže moc to nefungovalo.
Spíš mě to tak připadá že výrobky na 20 let nejsou výrobcem nyní žádány. Dnes max 2 roky a koupit nové, zkrátka odpadní hospodářství.
BOBOBO píše:Ale Vertex se dá přece koupit nový ....
Nějak mi uniklo kde a výrobce se v tomto směru jasně vyjádřil.
Vertexů je mnoho typů podle rozsahu měření a já potřebuji od 15 do 25°C. Sháněl jsem i po bazarech kde mnohdy nabízeli i nové a za 300 kč, ale třeba pouze na 90°C. Proto jsem si vzpomněl na mladá léta kdy se dal termostat lehce vyrobit a při použití triaků by byl počet sepnutí irelevantní.
Mám dobrou zkušenost s tímhle
http://www.sensit.cz/shop/spinace-teplo ... 81bdd.html
existuje 220V i 24V verze a v kombinaci s tímhle
http://www.dc-pump.cz/show_cat.php?catid=9
třeba i na chatu z náhradního zdroje při výpadku proudu
- Přílohy
-
teploměr.png- (182.74 KiB) Staženo 89 x
- Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
když se u těch spínacích rtuťových termostatů stane, že se rozprská materiál těch elektrod na stěny ty kapiláry, nebo vlivem otřesů, tak dojde k přetržení sloupce rtuti, nebo toho galia. Pokud je to roztřepaný otřesama, dá se ten sloupec zcelit sklepáním, nebo zapalovačem. Pokud je stěna kontaminovaná kovem, rtuť se se stěnou smáčí a sklepat ani zcelit zapalovačem nejde. Ty galiový mají "hustější kapalinu", tudíž to jde blbě. A navíc se dřív "vyextrahují složky kapaliny", takže moc nevydrží.
A nechápu, čím je rtuťový teploměr jedinečný oproti termostatu s termistorem, nebo PT100, či s tím polovodičovým prvkem, co nahrazuje termistor a je velice přesný. Když si uděláš komparátor bez hysterese, můžeš mít klidně regulaci, jakou jsem měl na ERS50-ce, kdy mi tal LED blikala nepravidelně, jako dvoutakt na volnoběh.. A teplota byla stále stejná.
http://www.mikrocontroller.net/attachment/210562/001.jpg
http://www.mikrocontroller.net/attachment/142436/pt100.jpg
Jinak pomůže se podívat na nějaký film ze zimního Ruska, nebo si přečíst o obléhání Leningradu:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Oble%C5%BEen%C3%AD_Leningradu
A ten drátek se ti postupně nezkracoval? Nebo bylo nutné občas doštelovat délku?
Možná by pomohlo zkusit prorazit vrstvu trochu větším proudem. Ale to nevím. Zkusit se to může. Pravděpodobně se ale na hladině udělala vrstva ze spálených zbytků drátku.