Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Olchor píše:Měnič mi připadá celkem zbytečný. Při tak malém rozdílu napětí Uin/Uout nic nezískáš, spíš ztratíš. Dal bych tam jen FET a napěťový komparátor na těch 25,2V, při dosažení napětí nabíjení vypne.

Vítám každý návrh, jen nějaké schémátko kdybych mohl poprosit.
Díky

Jen takový rychlý návrh. Tl 431 jako zdroj ref. napětí 2,5V, OZ třeba LM358, trimrem nastavit výst. napětí. Odpor 1M zajišťuje hysterezi cca 0,2V, doladit.
Trand P-MOS, aspoň 10A, 40V, Rdson max 10mΩ, stačí jen minimální chladič.
Ale je to jen takové schémátko z hlavy, nutno doladit.
Jináč dá se koupit hotový solární regulátor na stejném principu, zas tak drahé to nebude.

A operák napájíme "volnou energií"

Vzhledem k tomu, že je tam po malé modifikaci zapojení zbytečnej, lze mu dopřát jakékoliv napájení. Jen nesmí být součástí zpětné vazby.

ZdenekHQ píše:Vzhledem k tomu, že je tam po malé modifikaci zapojení zbytečnej, lze mu dopřát jakékoliv napájení. Jen nesmí být součástí zpětné vazby.

To mě zajímá, rád vypouštím ze zapojení zbytečnosti.

Mě na tom lineáru pořád vychází ztráta přes 20W, to se chladí blbě, i když v simulátoru to vypadá hezky.

Ale dá se to celý udělat jako samokmit, což je podle mě lepší řešení a ta TL431 to umí, stačí mrknout do pdf.

Kde bereš 20W? To není lineární stabl, to je jen dvoustavový komparátor s hysterezí danou kladnou zpětnou vazbou odporem 1M na OZ. Zapnuto - vypnuto. Ztráta na T1 je dána jen Rdson a Imax, cca 1W.
Zdroj budou solární panely, které nedají větší proud, než baterka sežere.
No asi by ta kladná vazba pro získání hystereze šla nějak zavést přímo k TL431 + pár odporů a tranzistor. Ale OZ není nic,čeho je třeba se bát.

Aha, nějak jsem přehlédl zapojení vstupů OZ. Odvážné zapojení, ale budiž...

Ale proč to teda nenavrhneš opravdu technicky čistě, t.j. s tlumivkou a diodou na výstupu? Viz třeba obrázek pro inspiraci.

Nacpal bych tam TL494, ta si poradí se vším a PNP tranzistor s tlumivkou.
Jako spínaný snižovač.

No ale to jsme zpátky ke klasickému měniči, kterým vlákno začalo a který je IMHO zbytečný. Spínací ztráty budou větší, než proudový zisk, protože napětí na vstupu je jen o málo větší, než výstup. Složitost, chlazení.
Pro nepřátele operačních zesilovačů jiné řešení.

Popis funkce: Když bude mít aku malé napětí, T1 bude plně otevřen, proud z FVE teče napřímo do aku. Po dosažení nastaveného napětí (P1) začne TL431 otevírat, tím i T2 , T1 přivírat. Přes R3 je zavedena kladná zpětná vazba a hystereze, takže proces proběhne skokem, T1 zavře a čeká, až napětí aku zas poklesne.Může to trochu kmitat při téměř nabitém aku, velkém vnitřním odporu a malé hysterezi. Kmity by měl omezit C1.
Ale zapojení jsem netestoval, asi by bylo potřeba trochu poexperimentovat.
Součástky cca do 50kč.

Spínací ztráty nemají důvod být větší, když bude na vstupu stejné napětí jako nastavené na výstupu, tranzistor bude otevřený. Když bude vyšší, začne spínat.

Když natočíš trimr napětí naplno, je z toho čistokrevný zdroj proudu.

Jenže na vstupu není napětí, ale proudový zdroj - FVE, takže to bude spínat vždy, když bude odběr.
Ostatně není mi úplně jasné, jak se bude chovat klasický step-down napěťový měnič, napájený proudovým zdrojem.

Tady u toho je to úplně jedno, když natočíš trimr napětí naplno, je z toho plnohodnotný zdroj proudu, který se šteluje trimrem PROUD.
Jde jen o to, aby nějaká šťáva do vstupu šla.

A co to začne dělat, když vstupní proud bude menší ( slunce pod mrakem), než nastavený výstupní proud?

Když bude menší než nastavený tak výstupní bude stejně tak menší, navyšovat to neumí, je to jenom spínaný srážeč. Bude se to chovat jako by byl místo toho jenom drát.