Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To nebyla absurdita, to bylo porevoluční tunelování.

Zrovna dneska jsem se dohadoval se svým šéfem, jestli pro zakázky či nabídky je hodinová sazba svářeče 600 Kč hodně nebo málo. Proti argumentu, že důležité je, jestli zákazník nabídkovou cenu vezme nebo nevezme jsem nedokázal argumentovat. Ostatně majitel firmy má vždycky pravdu. A naprostá většina zakázek je i tak slušně plusová.

Průměrné hodinové náklady na zaměstnance-řemeslníka jsou pro firmu někde mezi 200-250Kč. Pokud by jsi pracoval ve zmíněném Adastu, nabídková cena by musela být minimálně 4000Kč/hod.

Celková nabídka 600Kč/hod je rozumná cena, pokud teda máš průměrnej plat.

Cena zalezi aj od inych okolnosti. Napriklad je rozdiel, ci vymenim 4 elyty v beznom LCD monitore niekedy pocas tyzdna alebo v nedelu v dolezitom serveri.

Tak na to je ideální mít sjednané paušální platby za opravu + materiál. Je to pak oboustranná jistota.

Režie se počítala jako násobek jednicové mzdy dělníka na základě výrobní dokumentace a vykonané práce. A v režii byly jeho ostatní příjmy a také platy skladníků, uklízeček, kuchařů, údržbářů, šoférů, malířů. A somozřejmě těch manažerů, odborářských a stranických funkcionářů a ostatních kancelářských hlodavců, včetně vývojářů. A také socialistického zisku, to vše se octlo v ceně výrobku.

Za socialismu se to "vstřebalo". Tenkrát to bylo jedno. Ale asi opravdu tyhle firmy po roce 89 poslala ke dnu jistá setrvačnost vedení...

Ještě, že se můj děda nedožil pádu ČKD Blansko, protože tohle by vážně jako dlouholetý hlavní technolog nepřežil.

Bernarde, to jsi do režií ještě nezapracoval náklady na provoz např. topení svícení, opravy strojů, zařízení a budov, odpisy, plyny, investice, ostrahu, provozy údržeb, dopravu a taky nějaký zisk podniku. Určitě jsem ještě řadu nákladových položek vynechal.

To není zas tak jednoduchý. Tyhle obecné fixní náklady se při tomto přístupu musí rozpočítat na počet zaměstnanců. Pokud je jich 100 místo jednoho, vychází ty čísla úplně jinak.

T.j. naopak - pokud na jednoho zaměstnance a 1Kč vycházelo 20Kč pro administrativu, tak pro 100 zaměstnanců je to šílené číslo.

ZdenekHQ píše:... Ale asi opravdu tyhle firmy po roce 89 poslala ke dnu jistá setrvačnost vedení...

V průběhu roku 1990 jsem pochopil, že fabrika s 1500 zaměstnanci, kam jsem také několik let chodil k píchačkám, nemá šanci na přežití. Z čista jasna se ve vedení rekrutovalo šest ředitelů. Ředitelé ředitelovali a nějak nikoho nenapadlo se starat o další výrobní program. Stávající výroba ztratila odbyt, pochopitelně první přišli na řadu s propouštěním dělňasové z režijních provozů, následovali výrobní, až to kleklo úplně. Výrobní haly se pronajaly německé firmě a stroje prodaly. Nájem německé firmě se rok od roku zvedal, až němec řekl dost a postavil si fabriku na zelené louce za městem. Již několik roků prázdná továrna se rozpadá a čeká už jen na buldozer...

ZdenekHQ píše:Za socialismu se to "vstřebalo". Tenkrát to bylo jedno.

Jenom do chvíle, kdy lidi za svoje vydělané peníze neměli moc na výběr, za co je utratit. Tehdy strana-vláda nařídila tzv. "tržní fondy" i fabrikám na investiční celky. To, že Tesla v L. Hrádku tehdy dokázala prodávat ERS50 při režii 700% pokládám za hrdinský podvod úředníků cenotvorby.

jirkati píše:Zrovna dneska jsem se dohadoval se svým šéfem, jestli pro zakázky či nabídky je hodinová sazba svářeče 600 Kč hodně nebo málo.

Normálně je cena dána tím, jaké jsou na pracovníka mzdové náklady včetně odvodů na zdr. a soc. od zaměstnavatele (tzn. superhrubá mzda). K tomu se musí připočítat firemní režie na zajištění jeho provozu a pak se to logicky musí vynásobit dvěma (minimálně). Nikdo přece nechce, aby firma vložila 1 Kč a vydělala zpět 1 Kč, ty by byl nesmysl protože by neměla zisk na další vklad a musela by zkrachovat. Na každého pracovníka jsou samozřejmě mzdové náklady a režie k němu samozřejmě jiná.
Když to zkrátím, tak normálně prosperující firma nemusí uměle snižovat správnou účtovanou hodinovou sazbu a podbízet se jako některá, co potřebuje sehnat práci. Na druhé straně je na každou práci nějaká časová norma, kterou by dodavatel měl prokázat. Tzn., že každá práce nebude trvat tu hodinu, ale např. jen 40 minut a v přepočtu bude místo 600 Kč/hod. účtovat jen 400 Kč/40min.
Chtělo by to vyzkoušet, co je potřebné k zajištění práce daného pracovníka (práce nepřijde sama, připravena k procesu, sama se neprodá) a potom se dá diskutovat o celkové ceně za hodinu firemní práce v daném oboru.

Bernard píše:To, že Tesla v L. Hrádku tehdy dokázala prodávat ERS50 při režii 700% pokládám za hrdinský podvod úředníků cenotvorby.

Ano, vypadá to tak. Na druhé straně je také důležité, jestli je někdo ochoten na takovou cenu přistoupit. Pokud by vyráběli něco kusově, tak by cena byla opravdu při takové režii přišerná, ale zase popravdě by tu režii nemohli mít zase takovou ale jen 100-200%. Tzn. 2-3 Kč za vloženou 1 Kč.

To je to , že jsi Bernarde dodnes nepochopil to zásadní tehdy . Když něco vydělávalo , tak to nesežralo pár vedoucích , dnes slavných kapitalistů , ale vrátilo se to do systému . To jsou věci , kteří prostě dnešníci nejsou schopni vstřebat , protože jsou na to okradení společnosti jednotlivci již naučeni . Pokud to i dnes nepochopíš , tak nemůžeš mluvit o minulosti . Tedy té socialistické .

A protože to nikomu nic nevydělalo a přitom se to vždycky prodalo, nebyl zájem výrobky vylepšovat, zlevňovat jejich výrobu nebo vyvíjet nové. A tak jsme nejdřív "doháněli a předháněli", posléze se snažili "udržet krok" a nakonec "neztratit stopu"