Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Omluva, na zem neinv. vstup OZ1. No, stačilo, ten měřák, ale jsme zase tam. Neměřil jsem konkrétně, kolik se to mění s teplotou, ale v horku digitálně ukazuje 0 atm, ačkoliv je 0,6 atm, dejme tomu. Což je zrovna blbě, protože mazání za horka na volnoběh je vlastně ten důležitý údaj. Teplota v okolí převodníku není zas tak vysoká, je u DME, prostor má i svůj ventilátorek. 60°C? asi. Takže rozdíl teplot +40° to rozhodí o 0,5V, dejme tomu, tolik možná ani ne. Zdá se mi to hodně, operák je ale obyč. 1458..

Mimochodem, než se dopracuješ k nějakém orloji, mrkni sem:

https://www.google.cz/search?q=oz+m%C5% ... =isch&sa=X

Taky by šlo zapojit snímač do můstku a měřit můstkové napětí. Druhou větví se systém nuluje. Běžně se to s tenzometry nebo termistory dělá.

Edit: ZdenekHQ byl rychlejší.

Podstatná je myšlenková shoda, čas je relativní.

Teoriím věřím jen částečně:-)) Pak to funguje jinak. Knížky a amara s OZ mám, něco jsem bastlil, ale......To tam mám radši trimr, či dva, či tři. Šli by změřit a nahradit rezistory, ale....

@TLAK CAR I.gif je špatně.
Když chci srazit např. 4 volty, zapojím OZ jako diferenční zesilovač.
OZ pak dělá funkci:
y=(k1*x1)-(k2*x2), když dáš za x2 referenční napětí, potom:
y=k1*x1 - k2*Vref, k1,k2 jsou dané rezistory okolo...

Děkuji. Ještě to prosím nakresli vč. hodnot. Takovéto vzorce jsem našel taky

Posunutí napětí diferenčním zesilovačem se řešilo tady:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=68737
vzorce na výpočet odporů R1,R2,R3,R4 najdeš zde:
http://www.electronics-tutorials.ws/opamp/opamp_5.html

Jo, jo. Dík

tak jsem to zkusil nacvakat do simulatoru...
edit1, zjednodušeno...

Děkuji, pane. Já to zkusím nacvakat do nepájivého pole..

Sorry, že do toho kecám. Jsi si jistej, že to čidlo tlaku je teplotně kompenzovaný? Abys nehonil všechno okolo zbytečně...

Jestli to má do motoru, kde je kombi-čidlo tlaku a teploty vzduchu umístěný v sání jako náhrada klasický "váhy vzduchu" s odporovým drátem v definovaným geometrickým průřezu, tak tam kompenzace je - softwarová, v ŘJ jsou vložený kalibrační křivky obou částí čidla ...

Ne, to je tlak oleje. Na nic jiného jsem se nezmohl, než to dnes rozhodit a zjistit, že: úbytek napětí na dvou červených LED je naprosto konstantní při teplotách do asi 80°C a že plavání s teplotou dělá pitomý OZ, 1458. Položím na něj odpůrek, začnu ohřívat a při 55°C (udržím ruku) výstupní napětí jde dolů o desetiny. Což mne zklamal, tohle přece nemůže. Napájení stabilizované, zapojení primitivní, kondenzátor žádný, vstupní napětí konstantní. Na výstupu OZ od 2V výš v pracovním rozsahu. Nic nekmitá. Že by mu vadilo nesymetrické napájení? To se mi u tohoto napětí nezdá..

Ne, to je přímo vlastnost toho posranýho 1458 - dej místo něj TL072 nebo NE5532 a bude po courání s teplotou ... Důvodem je to, že 1458 jsou dva vedle sebe na jediným čipu fláknutý 741 a bohužel se už nikdo nezabejval vylepšením teplotní kompenzace toho původního praoperáku. Dokonce jsem kdysi stavěl jakejsi teploměr nebo kýho hroma, byl tam navrženej 1458 s tím, že jeden systém byl zapojenej jako zdroj trvalýho proudu pro PN přechod (dioda nebo tranzistor se zkratovaným kolektorem na bázi) a druhej měl fungovat jako klopnej obvod pro relé, přepínající dvě čidla (vnitřní a venkovní). Relé bylo malý modelářský s cívečkou na 12V a malým proudem, operák ho utáhnul i bez posilovacího tranzistoru, jak bylo v originále popisováno, tranzistor se stal zbytečným a ušetřilo se za něj. Vlastní měřidlo bylo spáchaný AD převodníkem 7106 a LCD displejem nebo 7107 a LEDkama. Vypadalo to nádherně, 2 měřený teploty a přesnost ± nula celá prd, k tomu digitální zobrazení - no prostě na obrázku paráda.
Až teda akorát na to, že když se to postavilo a zaplo, tak ten zdroj proudu zoufale coural jak jelen v říji sem a tam přesně podle toho, jestli ten druhej operák ve futrále zrovna budil to relé nebo byla kotvička odpadlá ...