Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak u zapojení pušpul to asi možné je. Budu ti věřit.

V pušpulu je taky tlumivka.

V některých zapojeních, co jsem se namátkou díval, právě nebyly. Sice asi nebyly stowatové, ale namalovanou tlumivku neměly.Tak jsem to vzdal.

Nemají ji když jedou se střídou 50 :50, jinak jo.

Ja tam tlmivky mam, dokonca 2, ale tie vplyv nemaju, prud na primari je radovo iny ako na sekundari

Nemají vliv, když je střída rovných půl napůl. Pokud je menší, tlumivka být musí, jinak by se to nemělo na čem zhubňovat a zpětná vazba nemohla regulovat. Proud by tekl přes kondy a žhavilo by se to.

Proto u pušpul zdrojů, které pojedou většinou naplno, dej tlumivku s menší indukčností, jinak se může stát, že při střídě okolo 35/35 % se jádro přehřeje a toroid vyhoří, pak začne téct zkratový proud a zdroj vydechne.

Nemusi, zo zaciatku som ich tam nemal a nicomu to nevadilo, su sice vacsie prudove spicky, no pri vacsich vykonoch je to tak ci tak potrebne predimenzovat, takze absencia tlmiviek nie je vobec poznat...ale nasiel som dve vhodne, tak som ich pouzil, no rozdiel ziadny Cinania ich prakticky vzdy vynechavaju, ich spatne vazby su nestabilne aj pri filtri prveho radu, nieto druheho

Indukčnost tlumivky je kompromis mezi střídou, potřebném rozsahu regulace a výstupního proudu, poměru napětí na výstupu transformátoru při plné střídě 50 :50 vs napětí a proud na výstupu zdroje po zpětné vazbě a taky kmitočtu. Při návrhu zapojení to třeba zohlednit.
Druhá tlumivka až za prvním kondem je pouze filtrační na vyhlazení zvlnění a na regulaci zpětné vazby se nepodílí. Proto může být obyčejném tyčovém jádře, protože nevyzařuje.

rnbw píše:Neboli.

Možná nebyly ale v 80. letech určitě jo. Mám tady pulzák z 286 ky, všechny kondy 85 st, jednou tak velký jak dnešní a zdroj stále dupe 24/365 už 19 let a před tím cca 5 let v PC. Vloni jsem ho preventivně rozkuchal a vytahal elyty a změřil na BM509. Všchny měly jmenovitou kapacitu +-20% a RS nekonečno. Tak jsem je zase vrátil.
Jo je to řízený švábem Sharp IR3M02. Jestlipak někdo víte, co to je?
Myslím, že mě přežije.
Je to prostě tím, jak tu v jiným vlákně psal Hill. Dokud měly fabriky svýho fabrikanta, tak ještě vyráběly kvalitní věci.

Minule som vymienal elyty Nippon Chemicon v zdroji skeneru ScanJet IIp z roku 1993 - zacali vytekat a zrat plosak.

Celeron píše:

rnbw píše:Neboli.

Možná nebyly ale v 80. letech určitě jo. Mám tady pulzák z 286 ky, všechny kondy 85 st, jednou tak velký jak dnešní a zdroj stále dupe 24/365 už 19 let a před tím cca 5 let v PC. Vloni jsem ho preventivně rozkuchal a vytahal elyty a změřil na BM509. Všchny měly jmenovitou kapacitu +-20% a RS nekonečno. Tak jsem je zase vrátil.
Jo je to řízený švábem Sharp IR3M02. Jestlipak někdo víte, co to je?
Myslím, že mě přežije.
Je to prostě tím, jak tu v jiným vlákně psal Hill. Dokud měly fabriky svýho fabrikanta, tak ještě vyráběly kvalitní věci.

Je to obyčejný TL494

U starších spíňáků to bylo jedno,obvykle se dávalo,co bylo k mání a to z obou stran plotu.Obvykle se dávaly elyty PHILIPS,FRAKO a SIEMENS nebo FROLYT a TESLA,a to i na výstupní stranu spíňáku(někde mám DC/DC s EE trafama a 8xKUY12 s tesláckejma TF modrákama na výstupu,kolem je pár tantalů a keramik.Budič je B260D (německá verze TDA1060).
Je pravda,že dřív byly daleko kvalitnější elyty než dneska,ty modrý TF,PHILIPSy,Mallory,OMD,SIEMENS a hlavně FROLYTy jsem snad nikdy neměl špatný,pokud nebyly poškozený jinak(opálený okolím,rozbitý,propíchlý nebo vystřelený přepětim/polaritou).
S obvodama B260,3842...5,TDA46xx,7660(jen tantaly) a 555 by šly použít i tydle,když v některejch případech fungujou dodnes.

No a teraz skus z tych suciastok postavit ATX zdroj s vykonom 300W...

Ve starém spínaném zdroji je 6 KUY12, tři a tři v sérii, zapojené jako dva jednočinné měniče s rekuperačními diodami KY195. Všech šest tranzistorů je do bází buzené hrníčkem a spíná současně 320V do EE jádra. B260D a modré kondíky TF011 jsou tam taky.

A ma to 10 kg a vykon 100 W?