Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

PavelFF píše:Co jsem tady tak pochytil, tak Tesle se mj. příliš nepovedly (co do dlouhodobé trvanlivosti) tyto výrobky:
- svitkáče "hovňáky" , praská jim obal
- keramické hnědé polštářky TK , mají svody
- kapkové tantaly (modré, oranžové kapky) - svody, zkraty,
- malé elyty zalité v plastu (obvykle v zelené, oranžové nebo průsvitné hmotě) s vývody na jedné straně
- některé série tranzistorů KC507 až 509 , uhnívají jim nožičky a odpadne klobouček

Ještě něco dalšího?

Uhnívají všechny polovodiče v kovových pouzdrech, papírové svitky odcházejí ve všech provedeních, nejen hovňáky, snad s výjimkou tzv. pakotropů - svitky z 50. let ve válcovém plechovém pouzdru se skleněnou průchodkou... U většiny součástek se dá najít nějaká chyba. Zrovna ty elyty v plastovém pouzdru jsou sice opravdu docela nekvalitní např. z hlediska svodů, ale zase už mají nejmíň třicet let a spousta jich pořád bez problému funguje.

Plastové elyty TE002-006 mám v jedné starší konstrukci už přes 30 let a zatím žádný nebyl příčinou závady.

Pokud uhnívají nohy u polovodičů, tak problém bude asi někde jinde a ne v nich..

Achab píše:Plastové elyty TE002-006 mám v jedné starší konstrukci už přes 30 let a zatím žádný nebyl příčinou závady.

Jistě, TE vydržej, ale nesmí se dlouho pájet a už vůbec né trafačkou, jinak se kolem nožiček odhermetizujou a za pár roků jdou do kopru. Pamatuju časy, co se doporučovalo při pájení chladit nohy elektrolytů a germámiových tranzistorů při pájení pinzetou mezi pájeným místem a součástkou. Nejspíš to mělo důvod.

fredis: to sice jo, ale souvisí to i s tím, že ty vývody jsou železné. Měděné by to tak nesežralo.

Celeron: To by se u těch plasťáků ale realizovalo dost těžko.

Já jsem na žádném tranzistoru nikdy uhnilou nohu nenašel a to jim je 35 a víc. Pokud je někde zapájený, tak už je to ne problém tranzistoru, ale použitého pájecího prostředku. Není co dodat.

Tak to já jich viděl mraky u tranzistoru KF507.
Používaly se u počítače ZPA600 a někde uvnitř se prostě přerušil přívod k emitoru.
(v žádném případě nemohlo jít o přetížení).

TE plastové (zeleniny) mívaly přímo z výroby netěsnost, nikoliv u vývodů, ale na boku, kde se spojoval spodek s vrškem pouzdra. Pájení na to vliv nemá.

U těch trandů (ale i integráčů) to asi byl problém kombinace železného vývodu, vady v pozlacení a agresivní pájení nebo prostředí.

Právě je zajímavé, že na tohle trpěly hlavně některé měřáky z Tesly Brno. Ale zase ne všechny. Možná do nich ty ohníváky vybírali .

Taky je možné, že používali součástky, které předem trápili v nějakých testovacích paticích a přitom se narušila vrstva pokovu na vývodu.

breta1 píše:Tak to já jich viděl mraky u tranzistoru KF507.
Používaly se u počítače ZPA600 a někde uvnitř se prostě přerušil přívod k emitoru.
(v žádném případě nemohlo jít o přetížení).

Hmm a nepleteš se? Na ZPA600 jsme měli všude trandy řady GS501-503. Ty se snad vyráběly jen pro ZPA. Byly v KF500 futrálech. V roce 1978-79, když jsem ZPA oprašoval v PVT, už GS500 nebyly nikde k sehnání, a tak se tam cpaly při opravách KSY34 a KF507.
Ale možná jste měli nějakou novější sérii, nebyla to ZPA601? Co jste měli za magnetopáskovky? Jestli z Tesla 200 tak to byl novější. My měli na obou mašinách francouský PENy, 8 kousků. Dál 3 tiskárny, 3 psačky, 2 snímače 80-kových Dš, dva snímače a děrovače pásky a vrchol byly dodatečně připojený 2 disky 7 MB.
Na to, že ZPA600 byl celej tranzistorák z germánia (na sále muselo být 17 st) tak byl neuvěřitelně spolehlivej. Jen ty disky a jejich řadič byl na 7400 řadě. Pamatuju spoustu dvanáctek, kde nebylo do čeho šťouchnout a rekord byl, že nic neodešlo mezi dvěma profylaxema což byly 3 týdny. Jelo se 24/365. Jo to byly začátky...

Tak co v tom ZPA600 vlastně bylo? A navíc shnilého?