Stránka 2 z 2
Napsal: 17 bře 2016, 17:51
od jirkati
Už to tady bylo různě v příspěvcích naznačeno. Čím směrovější a "přesnější" anténu použiješ, tím větší problémy mohou nastat. Do ne zcela homogenních podmínek jsou trochu výhodnější antény se širším vyzařovacím diagramem, které na rozdíl od dlouhých, úzce směrových yagin, poberou i mírně deformovaný signál. Některé, třeba doppel quad, si při příjmu poradí i se signálem natočeným od té správné polarizační roviny. Pokud to ale třeba potřebuješ pro úzce směrové pojítko s minimálním výkonem na obou stranách, tak má yagina své opodstatnění, ovšem musí se na obou spojových stranách trochu pohledat místo k umístění takových antén. A čím menší výkony, tím méně překážek na "viditelné" trase.
Napsal: 17 bře 2016, 18:16
od kulikus
Bude to pro ručně zaměřovaný příjem telemetrie z výšky 1000m.
4 direktory nevedou na směrový extrém, uváděná šířka laloku pro zisk 3dB je 65 stupňů. Rozšířená HB i biquad jsou dobrý námět, ale chci tu Yagi dodělat.
Napsal: 18 bře 2016, 10:05
od jirkati
Ty poslední údaje by byly prospěly už na začátku diskuze.
Když už trváš na svém typu dipólu tak věz, že posouváním napájení směrem k obloukové části se snižuje impedance. Jenže ona se výrazně mění i při vložení dipĺu mezi reflektor a první direktor. Opět přibližováním dipólu k direktoru se jeho výsledná impedance snižuje. Proto asi nemá smysl dipól měřit mimo celou anténu.
Porovnej rozměry:
https://www.google.cz/search?q=Yagi+ant ... SDcpUVM%3A
Napsal: 22 bře 2016, 15:45
od kulikus
Ten půldipól jsem vzdal a udělal skládanej dipól podle návrhu té Yagi.
Jeho parametry se symetrizační smyčkou lambda/2 jsou v příloze.
Naměřená charakteristika celé Yagi je níže. Je vidět, že její prvky mají silný vliv na průběh impedance antény.