Stránka 2 z 2
Napsal: 19 bře 2016, 12:30
od masar
Zapalování nabíjené kladnou a spouštěné zápornou půlvlnou z kotvy.

Napsal: 19 bře 2016, 14:22
od renda15
Dokonce tento způsob zapojení i v omezené míře zvyšuje předstih s rostoucími otáčkami, protože při větší rychlosti otáčení roste napětí a těch cca 10-12V pro otevření tyristoru to dosáhne dříve. Je to takové pseudo CDI

Napsal: 19 bře 2016, 20:15
od Victronix
Změřil jsem napětí na převinuté cívce při simulaci ručního startu.
Multimetr ukazuje až do 100V. Předpokládám, že amplituda bude někde u 140V.
Přiložená žárovka 240V 15W pěkně žhaví.
Zkusil bych vytvořit zapalování podle schematu výše uvedeného. Pouze nevím kde sehnat příslušnou indukční cívku.
Máte tip?
Napsal: 19 bře 2016, 20:52
od procesor
Z toho tvojho modulu to sprav. S trochou trpezlivosti sa to dá vykuchať VN cievka, možno stačí vymeniť thyristor, možno kondenzátor.
Napsal: 19 bře 2016, 20:55
od Victronix
Zkusím to kuchnout. Ovšem je to zalitý a tvrdý.
Díky.
Napsal: 13 dub 2016, 09:07
od Victronix
Tak jsem to kuchnul. Pryskyřice je to opravdu tvrdá a odolná. Zachránil jsem zapalovací cívku.
Zbytek je KO. Nedá se zjistit ani zapojení.
Našel jsem spoustu zapojení CDI bez "pickup" (kladívko) - zapalování zápornou půlvlnou. Všechny mají jedno společné:
Při záporné půlvlně jde obvod téměř do zkratu.
Cívka vinutá drátem 0,1mm, 1200Ω má při ručním startu kolem 100V. Při plných otáčkách bude mít třeba 250V na prázdno:
1. Pokud v jedné půlvně budu nabíjet kondenzátor a druhá půlvlna jde do zkratu, tak by mohla cívka shořet. Je to tak?
2. Mezi katodou a řídící elektrodou je dioda, která nedovolí mezi K a G vyšší napětí než 0,6V. A dělič napětí má rezistory s nízkým odporem. Je možné aby tak měkký zdroj v tomto zapojení otevřel tyristor?
PS: Cívky jsou moje slabá stránka.
Napsal: 13 dub 2016, 09:40
od renda15
Ona ta cívka má poměrně velkou reaktanci a domnívám se, že zkratováním by neshořela ani při trvalém chodu. Na některých motocyklech se dokonce zkratovávaly světelné cívky a nevadilo to - tím nemyslím zkratové regulátory, ale zapojení vypínače světel. S rostoucími otáčkami sice roste indukované napětí, ale roste i kmitočet a tím se snižuje z důvodu indukčnosti cívky proud. Má to vlastně takovou regulační schopnost, což třeba u Babetty způsobovalo shoření žárovky, pokud jsi dal slabší watáž.
Napsal: 13 dub 2016, 10:25
od masar
Victronix píše:1. Pokud v jedné půlvně budu nabíjet kondenzátor a druhá půlvlna jde do zkratu, tak by mohla cívka shořet. Je to tak?
Jen kdyby ten proud byl moc velký a to nedovolí odpory v obvodu. Cívka může shořet, když na svém činném odporu vyzáří výkon vyšší, než je její okolí (konstrukce) schopno odebrat.
Victronix píše:2. Mezi katodou a řídící elektrodou je dioda, která nedovolí mezi K a G vyšší napětí než 0,6V. A dělič napětí má rezistory s nízkým odporem. Je možné aby tak měkký zdroj v tomto zapojení otevřel tyristor?
Jakou diodu máš na mysli, já tam vidím jen diodu připojenou k řídící elektrodě přes R2. Tyristor se otevře, když napětí mezi G a K překročí hodnotu potřebnou pro zapalovací proud a pohybuje se kolem 1V. Je tedy třeba, aby proud odpory R1(10Ω) a R2(5Ω) dosáhl hodnoty I=Ugt/R1=1/10=100mA. Zdáse ti to moc?

Napsal: 13 dub 2016, 12:37
od Victronix
Děkuji za posun oběma.
100 mA není moc.
Koukám na všechna zapojení, co jsem na netu objevil, 3 dny.
Jsem už z toho pako a nemyslí mi to. Ta dioda D3 je opravdu v závěrném směru. A tím jak se stane tyristor propustný, bude na D3 0,6V. Tudíž se nemůže přesytit G.
Při otevřeném tyristoru budou působit dva zdroje proti sobě. Cívka a kondenzátor.
Měl jsem taky obavy o tyristor, pokud mu na G přivedu vyšší napětí. Není totiž nikde psáno, jaké max. napětí má G-K povolené. Proud ano.
Napsal: 13 dub 2016, 13:39
od masar
Přechod G-K má spíše charakter diody s malým paralelním odporem a napětí na něm je závislé na protékajícím proudu Igt. Proto se Ugtmax neuvádí.

Napsal: 28 dub 2016, 20:38
od pepik9
Tohle by mělo být ze starého dvoutaktu Vari,
fotky.
Napsal: 29 dub 2016, 00:48
od Victronix
Vypadá to, že na Vari toho bylo víc. Hlavní rozdíl je v řízení jiskry. Kladívkové, bezkontaktní, odpálení zápornou půlvlnou. Mám vyzkoušené jedno zapojení se zápalem zápornou půlvlnou (jak jsem popisoval výše) s vlastní modifikací a funguje.
Ještě zkusím doplnit nějaké odpory pro doladění úhlu zapálení. Odpálil jsem tyristor, dal jsem tam triak a funguje to taky. Čekám na objednávku tyristoru a pak se uvidí.
Napsal: 06 črc 2019, 08:58
od danhard
Victronix píše:1. Pokud v jedné půlvně budu nabíjet kondenzátor a druhá půlvlna jde do zkratu, tak by mohla cívka shořet. Je to tak?
V záporné půlvlně se energie akumuluje do mag. toku cívky magneta, v kladné se přenese do kondenzátoru.