Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Taky mám problem s větším nabíjecím napětím při nabíjení.Mám kondezátorovou nabíječku a když nabíjím tak už po 1 hod napětí vyskočí na 16,5 V. Nakonci nabíjení je napětí kolem 18 V.
Nejvíc mě to vadí když chci nabíjet baterii v autě,nevím jestli by to mohlo něco poškodit .Jak to napětí snížit ?

Jaký akumulátor nabíjíš, jaký je stav před nabíjením (vybito/nabito), stav akumulátoru (jeho kapacita)?
Celkem důležité údaje aby se dalo alespoň začít.

Spíš je důležité vědět, jakou kominaci na primáru máš - kapacit vs vlastnosti trafa - tedy celkový výstupní proud. Pokud to dělá s každým aku, máš ten proud moc velký a tu baterku trápíš obrovskýma špičkama.

Spíš bych tipoval na nabitý aku, nebo aku po smrti.
Ale o té nabíječce by to chtělo taky nějaké info

Trafo tam mám 24 V/125 W .No a ta baterie 60 Ah ,nic moc, 6 let.
Ted to nevím přesně, ale na druhém autě kde je baterie dobrá, se nabíječka chová podobně.Jo a nabíjecí proud je 4 A, a na primáru je kapacita 10 mikro.

Takhle ty baterie dostávají dobře po koulích.
Když bude hodně vybitá může při takovém způsobu nabíjení explodovat nebo shoří to trafo.
Olověné akumulátory se mají nabíjet max. 1/10 udaných ampérhodin.
tj. 60Ah max. 6A a 40Ah max. 4A. Proud by měl pozvolna klesat podle nabití baterie.

A dle mě se nezvyšuje napětí trafa, ale prostě roste napětí na tom akumulátoru. Vyšší je proto, že tam teče nepřiměřený proud. Tím se však akumulátor přebíjí.

jimirek píše:.............kdy se musí baterka nabít do 24 hodin.
Taky mají na plášti logo VdS, takže trošku jiná kvalita a samozřejmě i cena.

Když ji nabíjím větší část 1/10 proudu, tak se snad do 24 h nabije ba i dříve cca 15 hodin.

Na vojně se taky baterky nabíjely tak, že se vytáhly plynovací ventily a bublalo to jak sopečné gejzíry, ale to byla tehdy jiná kvalita.

S tím termistorem je to dobré řešení, ale oni tam měli jistě i nějaké omezení proudu, kdyby na tom článku pokleslo hodně napětí.
Když už nic tak blbá pojistka by stačila. Při hodně vybité baterii by tam totiž mohl téct chvilkový proud i stovek ampér. Nevím co by to udělalo s deskama, ale elektrolyt by se jistě rychle zahřál. Tlak by asi rychle stoupal. Ty plynovací průchody dnešních bezúdržbových baterií jsou poměrně malé, tak nevím jestli by se ta baterka nenafoukla nebo nerozletěla.

Nabíjecí proud 4A je úplně v pohodě pro 60AH acu.
Nevím jak máš zapojenou nabíječku, mrkni se semhle pro inspiraci
http://www.belza.cz/charge/chc.htm
a potom napiš jak je na tom tvoje nabíječka.
A chtělo by to taky nastudovat nějaké základy o olověných akumulátorech, alespoň budeš vědět co se sním má dít při nabíjení

Otázka je, čím ty 4A naměřil - tam totiž budou celkem výrazné špičky při tom jednocestném usměrnění. Mám na takové nabíječce nastaveny proudy od 1, 2, 4A (měřák vestavěná M-E) a při 2A mi 70Ah baterka taky po půldni napětím najede tak vysoko, že začíná zabírat přepěťovka na 16V. Ta baterka není nejlepší, ale je celkem dobrá.. Nedíval jsem se na škopek, kolik tam ale vlastně ta nabíječka cpe v maximu a tipuju, že to bude tak skoro dvojnásobek..

Zapojení mám podobně ,na primáru kondíky 10 mikro a na sekundáru mám jenom dvojcestný usměrnovač.
O nabíjení autobaterií něco vím ,baterie při nabíjení nijak moc neplynuje ,nepřehřívá se ,jen mě zarazilo to vyšší napětí a baterie nevypadá ,že by jí to vadilo.
V některých článcích o nabíjení píšou, že napětí na bat.muže být ke konci nabíjení až přes 17V.
Nejvíc mě jde o to ,aby něco neodešlo v elektroinstalaci auta ,když nechci odpojovat baterii.

AlesALF píše:Nabíjecí proud 4A je úplně v pohodě pro 60AH acu.
Nevím jak máš zapojenou nabíječku,..............................
a potom napiš jak je na tom tvoje nabíječka.

To co mají oni není nabíječka, ale obyčejné trafo s usměrňovacími diodami nebo dokonce jednou diodou. Takové řešení se dělávaly v dobách, kdy byly regulovatelné nabíječky značně drahé a skoro nesehnatelné.

Záleží, kdy tam ty 4A naměřil. Protože, to trafo co tam má dá bez problému při vybitějším akumulátoru i mnohem více ampér. Proud tam bude v takovém obvodu nestálý, proto by to chtělo mít zapojen stále ampérmetr.

Pepannn tam má píše na vstupu trafa kondíky předpokládám, že nejsou zapojeny jako filtrační, ale do série s s obvodem trafa k omezení maximálního proudu. Akorát zas píše, že použil trafo z výstupem 24V, což mi teda přijde hodně. Po usměrnění napětí musí být ještě větší.

Chlapi,tohle zapojení mě doporučil kolega,že se mu zdají tyto nabíječky nejlepší ,že si baterie vezme co potřebuje.Trafo má mít sekundár kolem 24 V, v zapojení u www.belza má taky trafo 24V,tak tam by neměl být snad problem.Kondíky jsou samozřejmě v serii.
Taky jsem uvažoval snížit sekundár,asi to zkusím.

V tomto zapojení se využívá trafa jako "zdroje proudu". Impedance na vstupu se transformuje a proud na sekundáru je pak omezen. Nebezpečí je možnost vzniku rezonance a nárůstu napětí na kondenzátoru nad jeho limit - proto je vhodné pžipojovat první aku a až pak zapínat nabíječku, nebo doplnit sekundáry přepěťovovým zkratovačem viz belza.

Proto může být použito 24V trafo a skutečně se používaly trafa pro napájení stykačů.

Nabíječka podle Belzy je spíš zdroj proudu než napětí, takže nemůže dávat větší proud než do zkratu. Nezáleží tedy na tom, jak hodně je baterka vybitá nebo ne, proud bude vždycky skoro stejný. A u proudu při nabíjení je důležitá střední hodnota (odpovídá dodanému náboji) a tu měří běžné i laciné měřáky správně.

Ale zároveň je nutno u takové primitivní nabíječky hlídat napětí ke konci nabíjení, protože ten zdroj proudu nemá nijak ostře omezené napětí a klidně do baterky bude cpát dost velký proud i při napětí , kdy už baterka dávno vaří. To je dané sekundárním napětím trafa 24V. Bez dohledu nebo třeba bez časovače může se taková nabíječka nemůže nechat jet.

Viděl jsem tuto nabíječku vždy jen s jednocestným usměrněním, Pak energie cpaná do aku je poloviční. Prý to je i z důvodu, že rozpouštění sulfátu na deskách lépe provádí tepavý proud, ně perfektně vyhlazený.