Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Toto rádio je docela vzácné a pravděpodobnost zničení špatně dostupných elektronek při nesprávném zapojení nebo nepovedené opravě je vysoká.

A co použít jako anodový napětí měnič z 12 V/ 90 V, jednoduchý, baterie nepokládám za dobré řešení.

Zdar, je-li k dispozici rozvod 230V, bylo by používání baterií nehospodárné. Řešení je víc. Nejjednodušší je navinout speciální transformátorek 230V/90V + 1,4V (cca 2,5W) s následným usměrňovačem a filtrací. Další (složitější na zhotovení) možnost jsou spínané zdroje (jeden step-up pro anodové napětí) a jeden step-down pro žhavení), výhoda? by byla možnost napájení přijímače z automobilového akumulátoru 12V.

TubeGuru píše:Zdar, je-li k dispozici rozvod 230V, bylo by používání baterií nehospodárné. Řešení je víc. Nejjednodušší je navinout speciální transformátorek 230V/90V + 1,4V (cca 2,5W) s následným usměrňovačem a filtrací. Další (složitější na zhotovení) možnost jsou spínané zdroje (jeden step-up pro anodové napětí) a jeden step-down pro žhavení), výhoda? by byla možnost napájení přijímače z automobilového akumulátoru 12V.

Spínaný zdroj by asi bylo dost pracné odrušit tak, aby fungovaly všechny AM rozsahy. Když už síťový zdroj, tak s transformátorem. Kdysi se vyráběl jako příslušenství. Tuším že pro Minor, nebo Rekreant.
Bateriový provoz (alkalické bat.) bych nezavrhoval, protože toto radio asi nebude k dennímu používání, ale pouze k občasnému zapnutí, např. při prezentaci a "chlubení se" kamarádům, že to skutečně ještě hraje. Potom tam baterky vydrží roky.

TubeGuru - ano je to pravda, baterie jsou nehospodárné,ani dříve se moc nepoužívaly, je rozhodně lépe použít sítový zdroj, napětí 230 V mám, nechám navinout trafo.

Síťový zdroj s transformátorem jsem si postavil pro rádio TESLA 3101B z roku 1953.
Použil jsem zásuvkový adaptér BONNEL NT06 z malé telefonní ústředny.
Doplnil jsem tři pojistky, a upravil viz schéma.
Stabilizátor 1,4 V jsem dal do rádia m.j. pro snížení úbytku napětí na kabelu.
Sekundární napětí nejsou zcela ideální. Anodové napětí dostanu asi 88 V,
odběr rádia z 1,4 V je asi 0,25A, zatížitelnost 8V z trafa je o něco nižší.
Proto jsem 8 VAC snížil dalším transformátorkem asi na polovinu.
Stabilizátor je co nejjednodušší,
snad se tím sníží riziko závady, která by mohla způsobit přepětí.
BD135 s teflonovou podložkou je přišroubován k hliníkové krabičce.
Na anodový konektor pasuje samice XLR po mírném propilování direk.

Po ověření provizorní verze jsem udělal finální na plošném spoji,
a až pak jsem řešil slabý a zkreslený zvuk rádia.
Reproduktor byl špatně vystředěný. Po opravě narostl brum.
Na stávající desku jsem přidal další R, C, a BD139
(násobič kapacity), takže současnou verzi DPS nemám.
S uchem na repro je brum ještě znát, ale normální poslech je OK.

Celeron píše:...Vůbec si nepamatuju, že bych tyhle "batérkový" elektronky někdy viděl v tesláckým A5-kovým katalogu. To je Tesla dělala či jen dovážela?...

1R5T má přímou náhradu 1H33 nebo 1H34 (ta první vystačila s menším Ua)
podobně 1T4T se dá nahradit 1F33 nebo 1F34
1S5T má náhradu 1AF33 nebo 1AF34, jen DLL101 nemá náhradu.
Ale s elektronkami 1..33 to dobře hrálo už od 45 V, jen s koncem ve třídě A se z 1L33 nedalo dostat víc, než asi 60 mW.

Elektronka 1R5T a ostatní s podobným značením jsou buď americký originál nebo většinou maďarská kopie americké řady miniaturních sedmipinových elektronek, podle USA patentu z roku 1940. Naše řada 1H33 a podobné jsou pajc.

A to má vliv na co?

Hlavně na to pro nás atypické značení.