Když jsem tyhle zesilovače vylepšoval, tak jsem tu trojici diod nahrazoval dvojicí původních, jednou schottky a do série tuším odpor + termistor 100R přemostěný dalším odporem. Klidový proud to pak drželo dost dobře.
Bohužel dost zásadní problém tohohle zesilovače je nešťastný budič a dost velký ofset, nemá cenu se s tím moc párat.
AZS222, po zahřátí ujíždí kliďák
Moderátor: Moderátoři
Poznámka vpravo dole na schémátku hovoří jasně...
- Přílohy
-
AZS222.jpg- (243.4 KiB) Staženo 294 x
Zdraví Pája...
Ono totiž není pravidlem, že se zvyšující teplotou musí všechny tranzistory zvyšovat klidový proud . A ještě víc není pravidlem, že to dělají podle nějaké jednoduché funkce, která by šla uregoval teplotníma změnama těch diod nebo tranzistorů.
Například některé staré teslácké KU60X použité do výkonového nf zesilovače údajně se zvyšující teplotou nezvyšovaly klidový proud.
A u Darlingtonů je to ještě výraznější, protože celkový výsledek je součet teplotních závislostí všech součástek uvnitř darlingtonu. Už u solo tranzistorů se skládá vliv teplotní závislost napětí hlavně Ube s teplotní závislostí zesílení tranzistoru. Plus k tomu, pokud se proud tranzistorem nedrží na stále stejné hodnotě, projeví se taky teplotní posun funkce zesílení v závislosti na proudu tranzistorem.
Já bych si tedy pořádně rozmyslel, pokud bych chtěl obvod regulace klidového proudu na teplotě nějak měnit.
V krajním případě by to chtělo tu teplotní závislost změřit, teplotně závislý člen nahradit obyčejným odporem , nadstavit ho na správnou hodnotu a změřit, jak moc ten klidový proud trandů s konkrétním ohřátím ujíždí a jaká změna odporu či napětí tam ten klidový proud zase udrží.
No a z toho potom vyjde, jak moc musí být ten teplotně závislý člen závislý, aby regulace lidového proudu fungovala.
Například některé staré teslácké KU60X použité do výkonového nf zesilovače údajně se zvyšující teplotou nezvyšovaly klidový proud.
A u Darlingtonů je to ještě výraznější, protože celkový výsledek je součet teplotních závislostí všech součástek uvnitř darlingtonu. Už u solo tranzistorů se skládá vliv teplotní závislost napětí hlavně Ube s teplotní závislostí zesílení tranzistoru. Plus k tomu, pokud se proud tranzistorem nedrží na stále stejné hodnotě, projeví se taky teplotní posun funkce zesílení v závislosti na proudu tranzistorem.
Já bych si tedy pořádně rozmyslel, pokud bych chtěl obvod regulace klidového proudu na teplotě nějak měnit.
V krajním případě by to chtělo tu teplotní závislost změřit, teplotně závislý člen nahradit obyčejným odporem , nadstavit ho na správnou hodnotu a změřit, jak moc ten klidový proud trandů s konkrétním ohřátím ujíždí a jaká změna odporu či napětí tam ten klidový proud zase udrží.
No a z toho potom vyjde, jak moc musí být ten teplotně závislý člen závislý, aby regulace lidového proudu fungovala.
Zdar, asi ani ty ne. Mají velkou teplotní závislost čelního napětí, takže ve výsledku je to skoro ještě horší než u bipolárních. Mosfety jsem ještě neměl tu čest zkoušet v jiném než spínacím režimu. Taky si myslím, že by nebyl problém integrovat kompenzační obvod přímo do tranzistoru, ale jestli to někdo vyrábí nevím.
Já právě četl (nezkoušel) že staré laterální mosfety mají tu závislost spíše zápornou, tudíž u nich nebylo třeba hlídat teplotu.
Tranzistory s integrovanou tepelnou diodou se dělaly (thermaltrak), ale už bohužel nejsou dostupné. Přijde mi to jako škoda protože nic lepšího a rychlejšího se vymyslet asi nedá.
Tranzistory s integrovanou tepelnou diodou se dělaly (thermaltrak), ale už bohužel nejsou dostupné. Přijde mi to jako škoda protože nic lepšího a rychlejšího se vymyslet asi nedá.