Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

C 423 vs C 428:
Puntičkáři

Kokun a fredis nie sú žiadni puntičkári. Skutočným "Rollsom"" medzi Teslami bola predsa len 428-ka. Zoznám sa s ňou (žiaľ, asi už len teoreticky), u mňa bežal ešte tento rok, bolo to skutočné "delo". Hodnotiť ju však z hľadiska dnešného stavu vysielania je tak trochu nefér, veď predsa len už doba ubehla a je to nádherný zbierkový kus TESLY.

Ja ju este mam - ale televiziu vobec nepozeram, takze ani neviem, kedy bola naposledy zapnuta. Ale ziadny zazrak to nie je.

Ale jo, co jsem četl, tak ta 428 měla funkcí jak japonská kalkulačka, o tom žádná. Jen nechápu soudruhy z Oravy, že do takhle nabušené telky nedali repráky co byly v C 430 a v C 423, ale nějaké podivné papíráky....
On ji někdo dokonce nabízel na sbazaru, jenže to bylo zase někde fprdeli...
Teď tam je 447, a zase - Bruntál...
Ale i pro TV jsem se párkrát pěkně projel:
naposled pro C 423 do Jičína (a Hill to nebyl )
nebo pro C 439 k Novému Městu na Moravě.

428 byla má první barevní televize. Manželka hučela, že se na tu naši černobílou už nedá koukat (a měla pravdu, tehdy byla doma na mateřské), já jsem věděl, že se tahle televize chystá, začali ji prodávat ve firemní prodejně na Oravě, tak jsem si vzal den dovolené, tchánovo auto a časně ráno jsem tam vyrazil. Bylo to IMHO někdy v březnu, když jsem jel přes Makov, bylo na silnici blátíčko a mně došla voda v ostřikovači. Provoz tam byl takový, že se nedalo zastavit, tak jsem musel dojet až k první pumpě na Slovensku a vodu do ostřikovače tam doplnit. Když jsem příjel do prodejny, byl tam nějaký pražák s favoritem a naskládal do něj pět televizorů, každý bratru za 20kKčs. Já jsem naložil jeden, zaplatil a jel domů. To uhodil mráz, voda v ostřikovači pro změny zamrzla (tchán měl Š100, ja jsem byl zvyklý na wartburga, tam byla nádržka ostřikovače u motoru a nezamrzala ), když jsem jel kolem Vysokého Mýta, už bylo k půlnoci, tak tam byli nějací Poláci s autem na boku v příkopu. Těm jsem pomohl to auto dostat na kola, když jsem vystupoval, tak jsem sebou málem seknul, byla tam námraza. Ale dojel jsem domů v pořádku, v televizi byla nějaká závada, tu mi po nějakém dohadování opravili. Teletext super, po nějaké době na displeji televizoru začaly svítit dvě čárky (stereo) a po další době jedna čárka (duální zvuk - když se manželka v práci zmínila, že doma máme duální zvuk, tak si ji začali považovat). Televizor nám sloužil dokud nám švagr nenabídl za odvoz televizor filipes, tak jsem 428 odložil na půdu jako rezervní a nedávno jsem ho dal nějakému sběrateli za odvoz.
Ten televizor měl něco co bych uvítal u dnešních placek: Konektory pro připojení vnějších reprobedniček.

C428 byl skutečně povedný televizor, ale vzhledově nicmoc. Já jsem se nadchnul až pro inovovaný model C441. Měl daleko modernější a větší obrazovku, velmi vydařené vnější provedení a vynikající akustiký projev. Rychle jsem pak prodal svou C416 a běžel do krámu pro 441. Tyto modely měly rovněž krásně provedené d.o - zkrátka Tesle se povedly.

Kolik tak přibližně ty tv stály? Vím, že Oravan stál 9500,- Kčs... Což byl v půlce osmdesátek pěkný ranec.

Hill píše:Taky pamatuju pár lidí, kteří si do 10-20 let starých barevných televizí, vesměs lampových, dávali vestavět PAL, i když, vzhledem ke stabilitě barev a kvalitě obrazu na těchto televizích vůbec, byl jeho přínos nulový nebo přinejmenším sporný...

Jen počkej, já to na Tebe řeknu mému otci, co si PAL dekodér nacpal do starýho ruskýho Elektronu...

Ono nakonec z té bedny zbylo v originálu asi jen VN a zdroje.

Snad je to ona, ale moc jistej si nejsu, nesedí mě obrazovka : http://www.radiomuseum.org/r/lvov_tv_el ... d_216.html

Já jsem PAL dodělával do ještě elektronkového Rubína. Bylo to zajímavé - vše ss vázané, napěťově zcela jinde než výstup z MDA3510. Takže se musel přidat zesilovač a za ním klíčování v černé. Když jsem ještě opravil chybu v návrhu, kdy se ve složkách nepřenášela úplně ss složka, protože napětí na koncových elektronkách bylo příliš vysoké pro buzení mřížek obrazovky (Y do katody, složky do G1), tak se kvalita obrazu proti původnímu Secam dekodéru zásadně zvýšila.

On ten pocit, že za těžkého socialismu tady někdo měl nejen mluvící, ale i barevné Rakušáky, t.j. ORF, byl pro spoustu lidí nepředstavitelný.

Těch pár fleků na obrazovce typu "delta" si vůbec nevšimli...

Yarda1 píše:Ten televizor měl něco co bych uvítal u dnešních placek: Konektory pro připojení vnějších reprobedniček.

Trvalo mi dost dlho, kym som zistil, preco nahodne chrci a vypadava zvuk - oxidacia v tych konektoroch (su v nich rozpinacie kontakty vnutornych reproduktorov).

K těm cenám televizorů- naše C430 stála měsíc po plyšáku 16900Kčs. Nepředstavitelná spousta peněz.

Jinak k C428 mám krásnou vzpomínku- seděli jsme u známýho vedle jeho servisu, kouřili jak sádroví ježci, najednou on říká: "Kurňa, mě ta baňa vůbec nesvítí, budu ju muset vyměnit."
Po chvíli se zvedl, došel až k televizoru, přejel prstem po skle a hlásil: "Nemusím ju měnit, stačí ju umyt!"

rnbw píše:Trvalo mi dost dlho, kym som zistil, preco nahodne chrci a vypadava zvuk - oxidacia v tych konektoroch (su v nich rozpinacie kontakty vnutornych reproduktorov).

Tak tahle perlička, že když se dva kovy dotýkají, tak musí být nutně vodivě spojený, trápí i dnes hromadu lidí. Často se to vyskytuje třeba u relátek v audiozesilovačích - v ochranách repro. Ale tenkrát na to padly kila stříbra, aby se to nestávalo...

su v nich rozpinacie kontakty vnutornych reproduktorov

Ono to nemá tlačítkový vypínač zvuku, jako třeba C 430, 437, 439? Tam se vestavěný repro při připojení konektoru nevypne, od toho je tam čudlík. IMHO je tohle lepší řešení, než vypínání repro zasunutím konektoru. Ostatně, i spolu s Němci jsme byli takovou poslední oázou, kde se v osmdesátých letech tvrdošíjně lpělo na DIN konektorech. Jak na repro, tak i na pětikolíkách...

ZdenekHQ píše:On ten pocit, že za těžkého socialismu tady někdo měl nejen mluvící, ale i barevné Rakušáky, t.j. ORF, byl pro spoustu lidí nepředstavitelný. Těch pár fleků na obrazovce typu "delta" si vůbec nevšimli...

To máš pravdu, lidi dokázali někdy koukat na neuvěřitelně špatný obraz, jen když to něco ukazovalo.
Ovšem s tím zvukem: na rozdíl od ruských přijímačů měly Tesly obě zvukové normy už někdy od roku 1966. Napřed pomocí konvertoru, který se občas dal koupit i samostatně a zabastlit ho i do ruských přijímačů, později, v době nasazení ZMF s MAA661 a modernějších švábů, už nebyl konvertor potřeba.
Mělo to i opačný důsledek: málokterý televizní konzument věděl, že to, co bylo u Tesly samozřejmé, vůbec nebylo samozřejmé u jiných výrobců. A po plyšáku jsme nestačili dodělávat "náš zvuk" do televizorů přitažených z Německa a Rakouska. Protože ty televize měly ale menší šířku pásma mezifrekvence a náš zvuk byl poněkud "mimo kanál" a nosnou 6,5 MHz nepříjemně potlačoval odlaďovač nosné obrazu sousedního kanálu (norma CCIR-B měla rastr nosných jen 7 MHz, a to i v kabelovkách), bylo to rozšíření poněkud náročnější, nakonec jsme to řešili kvaziparalelním odběrem nosné zvuku ještě před selektivitou OMF, tedy druhou obrazovou mezifrekvencí bez odlaďovače, z níž se ale obrazový signál nepoužil, jen zvukový šel do konvertoru.
Jó, to byly časy... dnes stačí změnit kodek či způsob modulace a z televize je sotva monitor k jinému zdroji signálu, jakákoli předělávka se i v tom lepším případě, že by byla možná, nevyplatí...