No a co nějaký MAP (Manifold Absolute Pressure) senzor z auta? Dával se ještě před vahou vzduchu k měření podtlaku za vzduchovým filtrem, obvykle byl pevně na kastli a od sacího hrdla připojený hadičkou. Zdroj: autovrakoviště.
Foukat do něj ani sát z něj se nedoporučuje ani hubou, jeho citlivost je dost vysoká. Na kotel by stačit měl v pohodě.
Podle podtlaku se mění výstupní napětí mezi 0 a 5 V.
Citlivej snímač relativního přetlaku/podtlaku
Moderátor: Moderátoři
hakamusai> no já to mám primitivní. Zapojení snímače katalogové - jako vyhodnocení pak malý přesný LCD voltmetr. Měří na 0,000V a opravdu přesně. Na krabičku jsem si nalepil štítek s tlaky=napětí. A takhle si přesně nastavím diferenční tlak LPG 0,95bar absolutně od tlaku v sání. Vyhodnocení s mCU a přepočítání by byl další level, akorát že já s mCU neumím a nemám v okolí nikoho kdo by poradil.
Tak jsem kupříkladu zjistil, že moje auto má jako spousta dalších tzv. "-0,1bar bug"
prostě do 3000-3200rpm drží reduktor stejný tlak a pak poklesne o 0,1bar a zase drží až kam to jde. Ale to už je jiný příběh a netýká se tématu kotle.
Tak jsem kupříkladu zjistil, že moje auto má jako spousta dalších tzv. "-0,1bar bug"
prostě do 3000-3200rpm drží reduktor stejný tlak a pak poklesne o 0,1bar a zase drží až kam to jde. Ale to už je jiný příběh a netýká se tématu kotle.Nakadah>aha.Ono za použití MCU s 10bit A/D převodníkem se dá docílit přesnost tak nějak 0,005 V.Já něco s MCU zvládnu,ale mám se hodně co učit.
Pokud ovládáš alespoň základy nějakýho vyššího programovacího jazyka,je to rozhodně rychlejší (nikoliv lepší) než při učení assembleru.Exsistuje i projekt "Great Cow Basic" ,ve kterým je možný vytvářet program pomocí vývojových diagramů.Důležitý je znát jak konkrétní MCU a jeho části fungují.Bez toho se člověk těžko obejde (možná v Arduinu).Pro mě je nejbližší Pascal,tak překládám občas examples z C do Pascalu.Kompilátory nejsou kompatibilní (každej určitou část kódu přeloží jinak do asm),proto některej kód nefunguje (musí se dořešit).Hledání problému je někdy dost krkolomný (třeba komunikace s řadičem displeje ap.).Na fóru je hodně lidí co jsou ochotni poradit s konkrétním problémem.To jsem ale hodně odbočil.
Jinak -ta přesnost reduktoru 0,1bar je v pohodě.
Pokud ovládáš alespoň základy nějakýho vyššího programovacího jazyka,je to rozhodně rychlejší (nikoliv lepší) než při učení assembleru.Exsistuje i projekt "Great Cow Basic" ,ve kterým je možný vytvářet program pomocí vývojových diagramů.Důležitý je znát jak konkrétní MCU a jeho části fungují.Bez toho se člověk těžko obejde (možná v Arduinu).Pro mě je nejbližší Pascal,tak překládám občas examples z C do Pascalu.Kompilátory nejsou kompatibilní (každej určitou část kódu přeloží jinak do asm),proto některej kód nefunguje (musí se dořešit).Hledání problému je někdy dost krkolomný (třeba komunikace s řadičem displeje ap.).Na fóru je hodně lidí co jsou ochotni poradit s konkrétním problémem.To jsem ale hodně odbočil.
Jinak -ta přesnost reduktoru 0,1bar je v pohodě.
Možná se dnešní odborníci zasmějí, ale v roce 1986 jsme na "přechodném" pracovišti mimo firmu potřebovali také topit. Dílna, asi 300 m², kotel na uhlí, bohužel podle výpočtu krátký komín. Výpočet nekecal, pořádně to netáhlo, ani nehřálo. Dali jsme na komín spalinový ventilátor a jeho otáčky jsem reguloval podle teploty páry na výstupu z kotle a podle teploty v dílně triviálním PWM regulátorem. A fungovalo to taky. Akorát když spadla teplota pod 110 °C tak začal řvát klakson, že je třeba přiložit.