Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Sencor

Tím je řečeno vše. Snaha o lepší zvuk z něčeho takového je ztráta času, sorry.

Při té ceně budou někde vzadu 3 trimry s nápisy 33 45 78...

Jak se s úspornou žárovkou dá použít stroboskopický kotouč ?

ZdenekHQ píše:Nedávno měněná VK měla dva hroty - pro SP a LP, takže pro 33 a 45....

Povedl se ti dobrý vtip.
Než se toho někdo chytne: vinylové SP, EP i LP používají stejný hrot (červený, M a na stereofonní desky MS) pro všechny tři rychlosti: 45, 33¹/₃ i pro mluvené slovo zřídka využívaných 16²/₃ otáčky za minutu.
Čtvrtou, tzv. standardní, rychlostí 78 ot/min se řezaly šelakové desky se širokou drážkou, na ně byl hrot označený S nebo S78 a obvykle zelenou barvou (Sencor používá modrou). Tento hrot má asi 3x větší poloměr zaoblení, než hrot pro vinylové desky.
V tomto Sencoru se mění celá přední část přenosky s chvějkou, proto se náhradní hroty prodávají v páru, v balení je červený i modrý, kterým naprostá většina uživatelů nemá co přehrávat, šelakových desek je mezi lidmi málo.

Dnes se jinak kvůli standardním šelakovým deskám na 78 otáček musí koupit samostatná přenoska.
Dříve některé přenosky měly dvě samostatné chvějky a přetáčela se celá přenoska (VK031), jiné měly na chvějce dva hroty za sebou a přenoska se nakláněla vpřed a vzad (PS17, VK311, VK4301), jiné přenosky měly na chvějce dva hroty za sebou, ale jeden nahoru a druhý dolů, přetáčela se jen chvějka o 180° (VK42xx, TFK T25-2). Většinou však měla přenoska hrot jen pro vinyl nebo pro šelak (pro ten stačila totiž vložka jen monofonní).
Do levných gramofonů se dělaly převážně krystalové přenosky se safírovým hrotem. Ten měl omezenou životnost, takže se dnes seženou i dvouhroté přenosky, ale oba hroty jsou pro vinylové desky se stereofonním záznamem - až se opotřebí jeden, překlopí se páčka a hraje se druhým.
Takovou přenoskou se šelakové desky nepřehrávají.

Je to klidně možný, ale na tom plechu, kterým se to přehazuje na přenosce, byl pouze popis S.P. a L.P., nikoliv rychlosti. Vizuálně ty hroty byly odlišný. Navíc to byla "alternativa", ne originál.

Jojo, ale na hrotech neznamená to S single, ale standard play.
A všechny vinylové desky jsou long play, i když jde o tříminutový singl, osmiminutový extend (ty se lisují na 17 cm průměr) nebo čtvrthodinové (23 cm) či pětadvacetiminutové (30 cm) elpíčko.

Ten SP hrot byl dost kopyto, LP byl klasickej ostrej.

Já gramo nepoužívám, není to můj šálek čaje, ale nějak mě logika potlačila to, že by dnes někdo dělal hroty pro rychlost 78. Tak mě zbyla k úvaze jen klasická dlouhohrající deska a vzpomínky na "singly" s Karlem Gottem či Kornem, co se přehrávaly rychlostí 45 (jedna strana, jedna písnička), a dva různé - přepínatelné - hroty.

Když se poprvé ve větším objevily vinylové singly 17 cm na 45 otáček, vycházely současně stejné tituly i pro majitele starších gramofonů na šelakových deskách 30 cm na 78 otáček, hrací doby těchto desek byly stejné. V letech 1966-1968 se standardní desky s duplicitně vydanými tituly doprodávaly po koruně.
I tehdy se našli majitelé gramofonů s ještě výměnnými ocelovými jehlami, maximálně se safírovým nebo skleněným kopytem, kteří si posunuli regulátor otáček a zkoušeli tím přehrát vinyl, který pochopitelně zničili. Nezřídka delším provozem spálili i asynchronní motorek, protože regulátor byl vlastně odstředivou brzdou a brždění na otáčky hluboko pod rozsahem, na jaký byl navržený, ho vždycky pěkně rozpálilo. Některé zvukovky měly tlak na hrot i přes 150 gramů, zatímco na vinyl je už 10 gramů strašně moc.
A už jsme zase OT, měli jsme se bavit o Sencoru, který se tváří jako gramofon, a snad i pro občasné přehrání jedné dvou desek vyhoví.

Radovan_79 píše:

Sencor

Tím je řečeno vše. Snaha o lepší zvuk z něčeho takového je ztráta času, sorry.

Upřesněme to - v tý značce je už několik let špatně jedno písmeno. Místo N tam má bejt druhý R ... Prostě potom, co tuhle firmu koupil Číňan, šlo to s ní dole kopcom stejně jako se Slávií (potom, co i ji koupil Číňan ...).
Já osobně se všemu, co má na sobě nápis Sencor, vyhejbám doslova jak kočka vodě ...

Ta firma uz davno neexistuje a znacku kupila firma Fast ČR...

Vlastnictví značky nic nemění na tom, že je tato lepena na to nejlevnější, co jde sehnat.

Dobrý večer přeji,
tak mi kamarád půjčil jakousi extrajemnou štětku, kterou si čistí klávesnici, projel jsem tím jehlu a okolí a ani bych nepoznal, že bylo kdy něco v nepořádku