Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Krása... mohu jen závidět

Ty zobrazovače jsou řady VQE?

Zdá sa mi to, alebo sú tie odpory TR161, spájkované nejako špeciálne? Nachádzajú sa asi 5mm nad DPS a nie na doraz, ako je bežné.

Je to z důvodů menšího namáhání těla součástek a samotného pájeného spoje, případně i tepelného namáhání desky. Patří to k "dobrému vychování" amatéra a profesionálním zvyklostem. Dnes je obojí "na úbytě".

Nejsou to TR160/161. Ty byly modrý a hlavně superpřesný a s pozlacenýma vývodama = určený do měřáků a vojenský techniky. Tohle jsou zelený, o maličko míň přesný TR190/191, s vývodama jen niklovanýma. A kus nad desku jsou pájený hlavně kvůli tomu, že TR190/191 byly navržený jako "bezindukční" odpory a s minimální vlastní parazitní kapacitou = vhodný i pro VHF a UHF techniku. Proto nemají odpor základního tvaru zvyšovanej na přesnou hodnotu vyřezáváním drážky do odporovýho povlaku tělíska, ale odpor se nastavoval obrušováním tloušťky celýho povrchu a proto nemají kovový čepičky, ale vývody pájený pomocí nízkotavný pájky do otvorů v čelech tělíska. No a v tom pájení je právě problém - když se přitisknou bezprostředně na desku, může při pájení dojít k vytavení vývodů z tělíska, respektive minimálně k narušení toho zapájenýho spoje v čele odporu. Hledání takovýhle závady pak byla práce pro vrahy - proto se velice rychle rozšířilo pájení těchhle odporů pár milimetrů nad povrch desky, aby prodloužený vývody odvedly část tepla při pájení do okolí.

Obrovský problémy to dělalo při ručním pájení do opravdu vf techniky, kde je obvyklý naopak nechávat vývody co nejkratší kvůli co nejmenší parazitní indukčnosti. Když ty TR190/191 měly jen trochu zoxidovaný vývody a musely se při pájení ohřívat delší dobu, aby pájka "chytla", často se stávalo, že to skončilo právě vývodem vypájeným ven z tělíska ...

daevid píše:Zdá sa mi to, alebo sú tie odpory TR161, spájkované nejako špeciálne? Nachádzajú sa asi 5mm nad DPS a nie na doraz, ako je bežné.

Ne - nezdá se ti to. DPS je osazena rezistory (ale také diodami) metodou tzv. krepování vývodů.
A jak už bylo podotknuto, nejsou to rez. TR161, ale TR191

http://slideplayer.cz/slide/11215489/

5 Montáž rezistorů
Rezistor se zasune do desky a jeho vývody nepatrně zahnou, aby rezistor nevypadl při otočení desky. Následně se rezistor zapájí. Pokud rezistor neleží přímo na desce, je třeba upravit vývody pomocí ohybů (krepů) tak, aby se tlakem nedaly posunout směrem do desky, kdy by mohlo následně dojít k odtržení naválcované měděné folie od sklolaminátového podkladu. Při montáži na stojato se nesmí rezistor zasunout zcela do plošného spoje. Musí tam zůstat mezera asi 1 mm mezi plošným spojem a tělem rezistoru. Svislý vývod musí být rovnoběžný s tělem rezistoru. Vývod rezistoru se nedoporučuje nastavovat drátem!

daevid píše:Nachádzajú sa asi 5mm nad DPS a nie na doraz, ako je bežné.

Někdy se používaly tvarovací kleště na vývody, které na nich udělaly jakési "S" a tím udržovaly distanci od desky, anebo se dokonce na vývody navlékaly keramické korálky.

Nejen keramické korálky, ale i různé plastové trubičky.

Dnes sa to pouziva uz len na vykonovych suciastkach (vid diody hore), aby sa teplom neprepaloval plosak. Niekedy su vyvody namiesto ohnutia stlacene naplocho.

Také to vídám u LEDek.

U LEDek to někdy dělám i teď schválně. Jen ten záhyb dělám delší. Proto, aby se s LEDkou dalo hýbat všemi směry, když třeba potřebuju trefit díru ve víku krabičky. Minimálně na jeden vývod je ale třeba navléct bužírku, aby nehrozil zkrat. Na vývody výkonových odporů taky navlíkám tu keramiku, udrží distanc nad DPS.