Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To je zajímavý, já tu mám Mars šufle plný nepoužitých Lanškrounských kapek z roku 1982. Občas si nějakej do něčeho vezmu a ještě nikdy žádnej nebouch, nehořel a dokonce ani neměl ztrátu kapacity. Divný po tom, co tu čtu...

DELONG píše:...Napadla ma kacírska myšlienka pustiť mu 12V a obmedziť na 800mA prúd ...

První, co tě mělo napadnout bylo - polaritu obrátit. A teprve pak jsou na řadě "kacířské"(pyrotechnické a jiné) myšlenky.

Tantaly se občas šlusují i při používání, sem tam opravuji nějaký ten notebook a není to zas tak neběžná závada. V notebookách se sice téměř nepoužívají elekrolyty, ale tantaly a keramiky jako kurvítka poslouží dobře taky.

S elytama zas tolik výbuchů a smradů na mym stole nebylo,a to používám vytěženýObvykle místo jednoho dávám víc a na napětí až 2Umax (25V a 35V do 15V DC,na 24VDC už dávám elyty 63V- bo pamatuju,že jeden TF010 byl na 40V,zbylejch 5 na 63V a při 24VDC jeden křápnul,asi tušíte kterej ).
Tantaly před použitím proměřuju a připojuju na napětí,který na nich bude.Úplně všecky,nový i použitý.Nejvíc mě hořely zelený s černym značenim(úplně stejný jako světlemodrý/oranžový TESLA,ale zelený) a tmavomodrý s bílym značenim.Žlutý se značkou ERO-TANTAL a červenofialový nebo modrý hranatý 15x15mm téže značky vždy bez problému.S oranžovejma a modrejma TESLA byl problém snad jednou a žlutý STC taky bez potíží.
S diodama značenejma obráceně jsem se setkal hlavně u červenejch LED ráže 5mm (užší plech v diodě byl mínus a širší,nesoucí čip byl plusem. obvykle je to naopak).Dále pak bakelitovejch u diod TESLA,který měly širokej pás barvy(normálně má 2-3mm pásek u K,tyhle tam měly 2-3mm nebarvenej bakelit,jinak byly natřený celý.Nejvíc se to týkalo bílejch(Ur=300V),červenejch(150V) a fialovejch(750V) diod a zejména těch menších (jako 1N4001-7).U skleněnejch diod KA2xx výjimečně (jen černý,modrý a žlutý,naproti tomu stříbrný,zelený a bílý vůbec ne).

Když si osazuješ něco doma, tak proměření čehokoli není problém, v sériové výrobě, kdy seká SMDčka automat na stovky desek to jaksi naprosto nepřipadá v úvahu. On to ale není žádný problém, za celou historii mi takhle prošly rukama snad 3 šluslé kusy, teď je to čerstvé, poslední byl asi 14 dní zpět. Při výrobě jsou nejčastější buď chybějící součástky, kdy součástku buď automat upustí než ji osadí nebo vůbec neuchopí, zkraty vzniklé slitím pájky a zejména nezapájené piny konektorů při ručním doosazování THT součástek. Lidský faktor v tom jednoznačně vede, automatové operace jsou výrazně spolehlivější.

Nedavno som opravoval jeden monitor - jeden elyt bol nafuknuty a vyteceny - lebo ho vo vyrobe osadili opacne Vedla boli este 2 paralelne, takze to takto fungovalo asi 8 rokov. Ku mne sa to dostalo kvoli inym elytom (ktore v tomto type odchadzaju bezne).

Jednou jsem opravoval TV, nějaký Rubín ke konci produkce, měla spínaný zdroj a ve vstupním graetzu nebyla zapájená jedním vývodem jedna dioda, tedy od nova ta telka běžela jen na jedny půlvlny a ničemu to nevadilo

To je ještě dobré, to byla jen výrobní vada - zmetek. Ale u starých Rubínů byla přímo chyba v návrhu, která způsobovala jen částečný přenos ss složky a tím i barevné chyby. A to se informace o nutnosti přenést ss složku objevuje v každé knížce o BTV