Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Japonské kalkulačky Casio a Sharp pro firmy (jen na fakturu) se daly v letech 1976 až 1980 koupit v Kancelářských strojích na Smíchově, tuším, že jsem pro ně byl ve Zborovské.
Později už byly homeopaticky přidělované i do papírnictví za koruny.

OT: jedna pobocka KS je i tady v Ove, jestli jeste funguje, nevim

Pamatuju, že byl v nějakých novinách v první půlce 80. let (snad Zemědělské noviny) poutavý článeček o tom, jak nějaká paní dostávala devizu ze zahraničí a díky Živnobance fasovala Tuzexovou korunu (bony), a pacoala v nějakém družstvu, něco jako Dřevokov či Šutrokámen, a účetní potřebovala kalkulačku. Tedy tato paní se domluvila s vedoucím, že v Tuzexu koupí za svoje a prostřednictvím n.p. Klenoty, partiová prodejna, prodá a družstvo koupí. I stalo se, paní kalkulačku koupila, do Klenot zanesla, ale ošklivá prodavačka prodala někomu jinému a družstvu se nedostalo, tedy paní koupila postupně asi 5 kalkulaček, z toho jedna doputovala na družstvo. Ovšem ta paní takto opakovaně provedla machinace a vytvořila spekulativní zisk, což je trestný čin, její vedoucí porušil a obešel pravidla nákupu hmotných prostředků, když nechtěl dalších 5 let čekat na přídel v KanclStrojích a pochopitelně vedoucí prodejny Klenoty, která věděla či věděti měla... Čili si všichni užili vyšetřování SNB odbor hospodářské delikty a určitě přijali zasloužený trest, vedoucí z Klenot pochopitelně vyhodili.

Doufám, že některá zec zdejších plaček napíše, jak bylo za Husáka dobře, být to za Visarionoviče, taky je mohli všechny zastřelit, že.

samponek píše:Patrně to fasovaly školy, pújčovaly studentům a mohl sis ji za příznivý peníz i koupit ( pokud na to rodiče měli) Dle informací stála 590.-kčs ( pouze na univerzitě)

Ty sračky máš v hlavě jen tak, nebo ti už datel vykloval do lebky díru?

foxrider píše:Byly solární, stačilo ve třídě pod zářivkama trochu naklonit hlavu a nebylo skoro nic vidět a s těmi tlačítky máte pravdu, jednou zmáčknu - nic, tak zmáčknu podruhý a skočily dvě nebo i tři číslice

Prostě soudruzi sice zvládli okopírovat procesor, ale už ne ten zbytek Solární panel byl citlivý hlavně na červenou, takže pod žárovkou to šlo, pod zářivkou občas nefungoval vůbec. Proč tam tehdy nadali normální baterky, je mi záhadou. Klávesnice byla zjevně vlastní konstrukce, tvrdá tlačítka z blbé hmoty, která se po krajích olupovala, zbytečně malá a hlavně velmi nekvalitní spínače s mizerným ošetřením zákmitů. Ale mělo to anglické popisky
Mám ten zázrak doteď, ale s Sharp EL504 je to nesrovnatelné.

XSC, baterky - trvaleji použitelné, nevytékající - to nebyl zrovna standart socvýroby. Pamatuji, že se v nějakých Aktualitách rozebíralo, že Casio je tenké a vejde do peněženky, a česká LCD je žehlička na 2 tužky, a někdo tam uváděl, že už na příští pětiletku mají nasmlouvané baterie Varta knoflíkového typu, neb Bateria Slaný je nestačí uspokojovat svým sortimentem...

Artaban: Itron? V té mé Tesle jsou itrony takové jako válečky, displej není všechno v jednom, ale separé ty "válečky", každý tak s 1 cm průměru. Koukal jsem na to, jak jsi popisoval a neviděl jsem žádnou linku nebo tak něco.

Ano, displej byl často jeden velký itron běžící v multiplexu, takže to nemělo ani moc vývodů. Žhavení bylo vidět jen někdy (2 tenké dráty před displejem), itron nežhaví tak moc jako běžná elektronka. Zelený průhled to dobře potlačil, přímo na itronu to samozřejmě bylo vidět líp.

Radovane, pokud ji máš funkční, zadej na displeji jedničku (má nejmenší počet svítících segmentů) a zavři se s ní do tmy. Pak uvidíš uprostřed dvě tenoulinké linky které jdou přes celou šířku displeje. Itron se tomu říká asi kvůli výrobci*, jinak je to VFD.
https://en.wikipedia.org/wiki/Vacuum_fluorescent_display
Používají se i v současnosti, protože obsah displeje lze snadno vytvářet podobně jako u LCD něco jako tiskem na rozdíl od LED, kde je tvar segmentů určen reflektorovou maskou.

*"Itron je původně obchodní značka firmy Noritake z Japonska. Později se ze slova itron stalo synonymum pro součástky VFD." - zdroj www.zirafoviny.cz

Zobrazování na tom displeji fungovalo tak, že všechny segmenty byly tý baňce paralelně, tudíš se na nich střídaly všechny číslice, který byly zrovna zobrazovaný. Pokud jsi zadal 12345678, tak se tyhle číslice rychle střídaly na všech 7-segmentovkách, ovšem aby na displeji nesvítily samý osmičky, tak před každou sedmisegmentovkou bylo jemný sítko - mřížka. U zatemněného 7-mi segmentu byla na záporným potenciálu - takže blokovala elektrony z vlákna na "fosfor" sedmisegmentovek. jinak se postupně každá mřížka otevírala kladným potenciálem podle toho, jaký "číslo " měla sedmisegmentovka zobrazit. Takže pokud bylo na displeji 1234, Tak se časovým multiplexem otevíraly postupně 4 mřížky tak, aby požadovanou číslici zobrazila správná sedmisegmentovka. Tudíž: u devítimístné jednotky 7 vývodů pro číslice, 9 pro desetinné tečky, 9 pro mřížky a 2 pro žhavení (ty byly zdvojený, takže z každý strany první 2)

Tiež mám stále odloženú kalkulačku Sharp EL-501, používal som ju na strednej škole v 80-tych rokoch. Na tú dobu výborná vec, až na tú spotrebu, batérie v nej dlho nevydržali. Bol k nej samozrejme aj 3V adaptér.

Pokud nejde o ruské hodiny, je obvyklejší název VFD displej . Jinak v 70-tých letech rozhodně nebyly kalkulačky běžně ke koupi v maloobchodě. Nám mimopřažským nezbylo než vyvekslovat 310TK (x5 Kčs) a pak nějakým, dnes už záhadným způsobem se dozvědět, že do 50km vzdáleného Tuzexu dorazí zásilka.

Artabam: Nevidím nic, ani když svítí jednička. Ten displej není "jeden", ale co číslice, to jedna taková jako elektronka.

Tu teslu tu mám někde taky. Tam jsou 7-misegmetové VFD baňky pro každou číslici zvlášť. Ty mají jen jedno vlákno uprostřed shora dolů. Můj popis platil pro tý Japonský kalkulačky (SHARP a ostatní s VFD).
https://www.youtube.com/watch?v=POrdsvfsH-0

Aha! Svisle dolů tam je něco, co vypadá jako napnutý vlasec, či jak to popsat.