Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ono také při montáži. 100V, firmy kašlou na polaritu a zapoji to 50 na 50

Trafko pro paralelní chod musí mít všechny.
Smyčka celkové zpětné vazby, kterou se řídí zisk konce, musí být jednak galvanicky oddělená od rozvodu, to je jeden účel, druhý je impedanční převod a třetí je možnost získání signálu pro vazbu jak ve fázi, tak v protifázi. Tohle všechno dokupy nejlíp zastane vhodně navržený transformátorek.
Takže všechny modely "šuplíkových" konců včetně elektronkových a dráťákových ADC636A mají trafo pro paralelní chod. Typy pro tranzistorové konce se liší jen v detailech /víceméně typem vývodů a upevnění/, typy pro elektronkové konce /RU a AUC140/ se liší dost zásadně převodem i průměry drátu.
Trafka paralelního chodu jsou sice v původním stavu k ničemu, ale po rozebrání rámu bych je nevyhazoval. Jsou v nich totiž velmi kvalitní plechy EI16x16 a EI16x20, v podstatě ten nejlepší "obyčejný" trafoplech, jaký se u nás dělal - 1W/kg. A v rámech AUC140 jsou ty plechy dokonce 0,35. Je to kvůli kmitočtové nezávislosti paralelního chodu a malým ztrátám v obvodu. Na dobrý malý výstupák k elektronce je to sice malé, ale na kvalitní autotrafko pro tlakáč do bedny už jo.
Já jsem jádra z těchto tráfek paralelního chodu z AUC140 použil na budicí trafa při stavbě replik TW100G, TW100S, TW100L a TW50S. Jsou výborné, jen se mimo TW100S musí přeskládat na mezeru.

Skutečně, firmy co ty dnešní sráče montují, nemají o nějaké fázi ani ponětí a je jim to i úplně fuk - řeknou Vám "dyť jsou daleko od sebe, tak co" a hned na prvním sloupě vidím hnízdo se čtyřmi reproduktory...Přitom u novějších i starších reproduktorů to není problém - mají v přívodním kabelu barevně odlišené žíly, u starších ARS zase barevně odlišené přívody ke svorkovnici, stačí si to buď zapamatovat, nebo jako my - do vedení si pustit tak 30V puls a mít u sebe fázovačky..Pak je to jednoznačné i kdyby byly dráty v reproduktoru omylem přehozené, nebo se montuje víc druhů, u kterých to není úplně jasné, co je co. Šak stačí u práce jenom trochu myslet, ale už ani to se dneska moc nenosí.
Pokud má ústředna či centrála korekce, tak kvůli dobré srozumitelnosti a využití výkonu zesilovačů je při převaze tlakáčů nutné to "klasickými korekcemi" na hloubkách oříznout asi na -3dB a naopak zvednout nejméně tolik zvednout vršky, případně šikovně připojenými dvěma kondíky do korekcí, zvednout o +3dB střed okolo 1- 1,2kHz.
Ono se to možná nezdá, ale klasická teslácká ARS453 /přepínatelný 25W reentrant, co je jich všude nejvíc/ hraje úplně jinak s "rovně" korekcemi, nebo nastavenými, jako výše uvedeno. Srozumitelnost je někde úplně jinde. Z tohoto důvodu jsou u všech, námi udržovaných AUA230 odštípnuté krčky tahových potenciometrů, aby s nimi nešlo hýbat jinak, než nástrojem a u ostatních ústředen jsou potenciometry korekcí z panelu demontovány, jsou nastaveny napevno a skryty pod panel. Věčně to bylo rozjebaný, někdy i nechtě hromadami papírů na pultě.

Nerad odbočuji od tématu, ale chtěl bych se zeptat kouče na podrobnosti k těm replikám Transiwattú 100 a 50. Sám jsem stavěl a provozoval Transiwatty 100G, Transiwatt 50S (Transiwatt 100S mi nechodil). Zajímalo by mě do jakých podrobností jdou ty repliky.
xeon@atlas.cz

Bohužel Tesla 100V je historie. Šuplíkové konce zapojované paralelně začínají být raritou. Dnes jsou zesilovače v racku a zapojují se sériové. Např. 4x25V nebo 2x50V.

Nj to víš, výstupní trafa jsou drahý a pokud mají i trochu fungovat tak vinutí na střídačku. Jenže do delších drátů nelze zesilovač připojit jinak než přes trafo. Hlavně kvůli oddělení. A sfázování? pokud jeden reprák, je to jedno ale když pověsím při závodech na stožár čtyři kusy tlakáčů a jeden půjde proti ostatním třem, vlastně se dva vyruší a zbydou jen dva a to už je hodně poznat. Na to si pouštím do linky vteřinové cvakání a u sebe má idikátor polarity signálu-malá krabička se dvěma LED napájená 9V baterkou.

to myslíte tento bezdrátovej bazmek ? jmenuje se VOX (jako to kytarové kombo) v provozu jsem slyšel jenom jednou

Ano, tohle je u nás.

U nás podobné (krabice jsou o něco nižší, zvukovody více zakulacené).

Vono to prej šlape někde v okolí 75 MHz, otázka zní či se dá nalatit na běžném tuneru s tímto pásmem například Tesla ST 100 nebo používá jiný způsob modulace ?

Je tam normální úzkopásmová FM se zdvihem tuším 50kHz maximum. U větších systémů se přidává kodér/dekodér tónový volby kvůli možnosti aktivovat jen některý sekce.

Ano, pásmo pro BMIS 70MHz. Úzkopásmová FM modulace s přenosem do 2,5kHz!! + příslušné zarušení. Vyzářený výkon vysílače max 2W. Dá se naladit na skenerech nebo na starších FM rádiích s OIRT. Vzhledem k modulaci bude zvuk slabý. Novější systémy jedou digitální modulací. Při naladění uslyšíte jen šum. Vše potřebné i seznam OÚ a přidělěných kmitočtů lze vyhledat. Klíčové slovo je BMIS.

Na Slovensku sa to volá BOR (Bezdrôtový Obecný Rozhlas), frekvencie sú rôzne v pásme 2m alebo 70cm a prideľuje ich jednotlivým obciam Telekomunikačný úrad, na jeho stránke sa dajú vyhľadať konkrétne frekvencie.

Ještě že to "B" na začátku neznamená "Bezúdržbový". To by teprve byla provokace...

Ja by som ho skôr nazval vrešťavým. Jačí to na výškach, hudba znie ako z cirkulárky a reč nie je mnohokrát rozumieť, hlavne že sa týmto zázrakom nahradzujú staré, osvedčené drôtové rozhlasy.

Úzkopásmová vysílačková modulace, ořezaná nahoře i dole, protažená brutální kompresí, zesílená a puštěná do tlakáče. Pro přenos hudby to nikdy nebylo myšleno a taky to tak vypadá.