Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ty detektory s předpětím pro přijímače byly kdesi pěkně rozebrané, zkusím link pohledat, na RJ o tom diskutovali.

Vysoce citlivé diodové detektory asi řešili u R&S, takové ty jejich klasické mVmetry to budou mít nejspíš v sondách.

Když je to k měření, tak je to komplikovanější, to tě zajímá dc výstup a tam buď musíš kompenzovat stejným detektorem, nebo simuluješ chování druhým detektorem s kompenzačním vf, které znáš.
Stejně ale posuneš dc proudem detektory do aktivní oblast, aby jsi eliminoval necitlivost.

To by jsme se ale za chvíli dostali od krystalky k lineárnímu detektoru v rozsahu 100uV-10V

Ukázka, jak posunout pracovní bod diody, je třeba zde:


Přechod báze-emitor tranzistoru T6 se chová, jako stabilizátor napětí cca +0,65 V. Přes odpor R4 toto napětí drží jistý nenulový proud diodou a současně posouvá pracovní bod tranzistoru T2, přes jehož přechod b-e se uzavírá na zem teprve usměrněný signál, to napětí od T6 totiž nestačí k otevření T2 ani diody, ale už je to "na hraně", kdy stačí malinko, aby to otevřelo.

Zbytek zapojení pto tebe není tak důležitý.
To ti jako nehraje rádio nebo co?

ZdenekHQ píše:I ten paralelní usměrňovač má logiku, ale opravdu se moc nepoužívá.

Mimochodem jsem si vzpoměl na pokusy s krystalkou. Zapojení s diodou paralelně ke sluchátku hrálo podstatně hlasitěji než s diodou v sérii (jednoduchá verze - pouze dioda a sluchátko 50Ω).

co třeba detektor takhle ?
a je to i s předpětím . . .
zdroj:
http://www.amapro.cz/datove_zdroje/ar/k ... r1_444.php

@ok1hga: Třeba Bernarda podobný zadání určitě potěší.

Ta verze s jednou diodou předpětí ke zvýšení citlivosti potřebuje (docela rád bych viděl výpočet odporů v katodě), u těch dvou diod si rád nechám poradit, k čemu stavět takový orloj, pokud nepůjde o mikrovolty.

Anténa 15m na půdě, zem na topení a vysílač Brno 40km. Dioda GA201 a sluchátková vložka z telefonu na to stačila.

@Achcab: Na tohle ano. Ale nezapomínej na výkony těch vysílačů. Asi to byl jedinej, kterej jsi slyšel.

K té odbočce na cívce - to je hlavně kvůli selektivitě LC, i 4000Ω sluchátko ji potřebovalo, jinak se míchaly stanice do sebe, bo se to zatlumilo.

Nějak se nám z diskuse vytratil IJK (nebo Yarda1 ?) z Kolína a pořád ještě nevíme, jestli staví krystalku, která tak blízko Liblic i bez pootevírání diody musí na slušnou anténu a radiátor místo uzemnění hrát i na telefonní sluchátko, nebo se pokouší o něco jiného, a o co vlastně.
Ovšem, pravda, křemíková dioda bez předpětí není to nejvhodnější hardware. Germánium je germánium.

P.S. Krystalka "Liblice na dohled'" verze 2017.

Nějak se nám s těma moderníma součástkama vytrácí to kouzlo historie a její originality, a často i technickej cit...

Teď nestavím žádné rádio, ale jako dítě jsem se pokoušel postavit dvě podle ABC - neúspěšně... a teď jsem si prohlížel schema jednoho z nich a všiml jsem si, že jako vf zesilovač měl jen jeden tranzistor, tak jsem se proto ptal na velikost signálu, který stačí otevřít diody.

Chvíli jsem si s tím dneska hrál, anténa od CB navázaná indukčně, uzemnění na kolík v zásuvce. Sluchátka 2000ohm. Prostě bastl. Testoval jsem 1N4148 a BAT45.

Objevil jsem dva jevy, které provází "pootevření" diody DC proudem (používal jsem proudy řádově desítky až stovky uA).

1. Má to vliv na spektrum výsledného NF signálu.

2. Při silnější vazbě na vstupní LC obvod se to dá poměrně dobře tím předpětím "ladit" (ta dioda se chová jako varikap, samozřejmě velmi omezeně).

Je to hraní na dlouhé zimní noci. A Babiš je všude, i tam. Snad mě nevlezl i do sluchátek.

ZdenekHQ píše:...ta dioda se chová jako varikap, samozřejmě velmi omezeně.

Svého času se běžné diody používaly jako náhrada varikapu k jemnému ladění KV oscilátorů. Například v konstrukci přijímače 80/160m z AR-A5 1983 je dioda KY701F.

ZdenekHQ píše:Chvíli jsem si s tím dneska hrál, anténa od CB navázaná indukčně, uzemnění na kolík v zásuvce. Sluchátka 2000ohm. Prostě bastl. Testoval jsem 1N4148 a BAT45.

Objevil jsem dva jevy, které provází "pootevření" diody DC proudem (používal jsem proudy řádově desítky až stovky uA).

1. Má to vliv na spektrum výsledného NF signálu.

2. Při silnější vazbě na vstupní LC obvod se to dá poměrně dobře tím předpětím "ladit" (ta dioda se chová jako varikap, samozřejmě velmi omezeně).

Je to hraní na dlouhé zimní noci. A Babiš je všude, i tam. Snad mě nevlezl i do sluchátek.

Mění se impedance toho detektoru.
To má vliv jak na nf chování, tak na vliv odběrového kondenzátoru.
Přirovnal bych to k efektu spínaných kondezátorů ve filtrech.

To Achab: Ještě bych se vrátil k tomu dolaďování KV oscilátorů diodou pootevíranou stejnosměrným proudem v propustném směru aplikovaného v dobách, kdy byly dostupné hlavně hrotové diody, jejichž kapacita v závěrném směru, a hlavně její změna s napětím, byla pro dolaďování oscilátorů do 25 MHz příliš malá, tedy ještě před tou KY701 v přijímači 80/160 m:
zde se využívalo změny rezonanční frekvence paralelního LC obvodu paralelně připojeným sériovým RC členem, kde R byl střední odpor diody proměnný s řídicím proudem, který se v důsledku projevil jako změna paralelní kapacity (viz ekvivalentní obvod: každý sériový člen činného a jalového odporu lze přepočítat na paralelní, který má na téže frekvenci stejný fázový posuv a tedy i činitel jakosti). Změnou odporu diody se měnila fiktivní kapacita paralelně připojená k oscilačnímu obvodu a posouvala jeho rezonanční frekvenci. Současně se přitom samozřejmě mění i fktivní paralelní odpor, tedy tlumení obvodu, ale v oscilátoru, dokud zůstala splněná podmínka pro udržení oscilací, to nevadilo. Důležitá zde byla správná volba té kapacity "připojované" diodou ve vztahu k tomu, zda se proměnná impedance připojovala k celému rezonančního obvodu nebo k odbočce mezi dělenou ladicí kapacitou či odbočce cívky. To bylo tuším v konstrukci VKV přijímače, která vyšla v AR někdy kolem roku 1966.
S nástupem plošných diod, které se daly vylepšit na varikapy, toto zapojení zapojení ztratilo na významu a změna odporu spínací diody v propustném směru slouží v podobných zapojeních k přepínání pásem v režimu otevřená/zavřená.