Stránka 2 z 8
Napsal: 21 čer 2017, 10:04
od microlan
Ještě než se pustím do počítání, jak chceš udělat z obdélníku sinus? Jak to že jádro FT50-43 má průměr 26,9 mm?
//no jen odhadem, to bude těžce přesycený a jsou to jádra pro KV a pochybuju, že při těch závitech to dává jednotky mH
/// takže sycení 0,5T, viděl bych to tak na 0,1T při těch 10 kHz a indukčnost 25 uH při 7 závitech, kde jsi vzal ty mH?
Napsal: 21 čer 2017, 13:30
od pirat077
ty mH jsou u toho většího vinutí (78 nebo 133z)
a omlouvám se,
rozměry FT50 jsou:
OD = 12,7mm // ID = 7,14mm // h = 4,80mm
(všechno je počítané v MiniRing Core Calculatoru)
Napsal: 21 čer 2017, 13:55
od microlan
No jo, ale to je všechno mimo, důležitá je indukčnost na primáru, s těmito jádry to prostě ne této frekvenci nebude chodit nikdy, valíš to do zkratu a jádro je přesycený. Buď musíš dát víc závitů, nebo větší jádro. V materiálu 77 s průřezem 1 cm² aby ses vešel do rozumnýho sycení potřebuješ na primáru 30 závitů, což ti dá něco kolem 1 mH indukčnosti. Bohužel pak na sekundáru 198 závitů
Sycení 77ky tady
Napsal: 21 čer 2017, 14:23
od pirat077
V materiálu 77 s průřezem 1 cm² aby ses vešel do rozumnýho sycení potřebuješ na primáru 30 závitů
Tohle zjistím jak?
+ Jak jsi přišel na poměr závitů?
Neměl by být problém to namotat. Zkusím to.
Napsal: 21 čer 2017, 14:41
od microlan
Všechno je v tom odkazu, co jsem poslal prve. chce to přečíst všechny kapitoly, je to tam krásně vysvětleno.
závity pro určité sycení vypočítáš takle (pro obdélníkový průběh)
N = U ÷ 4 ÷ S ÷ f ÷ B
N závity
U ef. napětí
S průřez jádra v m²
f kmitočet v Hz
B ind. tok v T
4 konstanta, která je vysvětlena v žirafovinách
čili
N = 12 ÷ 4 ÷ 0,0001 ÷ 10000 ÷ 0,1 = 30
//jak již tu někdo psal poměr závitů se rovná poměru napětí. Pokud doržíš všechna pravidla, bude sedět i toto (pro střídu 1:1)
Napsal: 21 čer 2017, 14:42
od pirat077
super. dík.
Napsal: 21 čer 2017, 14:48
od EKKAR
Poměr závitů není hlavně od frekvencí nad 1kHz odpovídající poměru napětí vstup/výstup - záleží samozřejmě i na materiálu jádra ...
Napsal: 21 čer 2017, 14:52
od microlan
Ale pozor, vysoký počet závitů není jen o tom, že se to špatně namotává, je tam také faktor už velkých mezizávitových kapacit a s tím související vlastní rezonance vinutí. Šel bych rozhodně výš s kmitočtem, pokud to jde... nebo holt větší jádro.
// a je to tu zas, taky to záleží na terénu, jak říkával Pepa pružina
/// to pirat077, hlavně si nenech radit od toho pána nad tímto příspěvkem
Napsal: 21 čer 2017, 15:13
od pirat077
Kmitočet je pevně daný, tam nemůžu měnit...
Napsal: 21 čer 2017, 15:16
od EKKAR
Napsal: 21 čer 2017, 15:24
od microlan
Ty jsi upad ne? Však jsem ho na ten vliv právě upozornil, moje reakce byla na 2 nesmysly, které jsi dokázal vměstnat do jedné věty. Prostě Troll
to pirat
Tak dej větší jádro, nejlíp EE , ať se to líp motá a můžeš to i proložit (půlka sekundáru, pak primár a druhá půlka sekundáru), s patřičným průřezem se dostaneš i na těch 7 závitů na primáru a tím pádem na krásných 46 závitů sekundáru
Napsal: 21 čer 2017, 15:48
od EKKAR
microlan píše:Ty jsi upad ne? Však jsem ho na ten vliv právě upozornil, moje reakce byla na 2 nesmysly, které jsi dokázal vměstnat do jedné věty. Prostě Troll
...
Trollem můžeš někoho jmenovat, až se bude dopouštět takovýho jednání. Neznáš mě, nic o mně nevíš, doslova ti ještě na zastávce dohořívá vajgl ale budeš tady hnedle někoho urážet. Já jsem na tvou adresu nic takovýho neadresoval - i když zatím jsem v obecný rovině napsal to samý co ty a vytáhnout z tazatele dodatečný odpovědi mi na rozdíl od tebe netrvalo 3 dny, takže laskavě zklidni hormon a věnuj se tématu. Nejseš tady jen ty sám a fórum jen pro tebe.
Napsal: 21 čer 2017, 18:30
od microlan
Myslím, že dokonale vím, s kým mám tu čest. Věcnou diskuzi jsi naboural zcela nesmyslným tvrzením. Dokaž že fyzikální zákony platí do 1 kHz jinak, než nad 1 kHz a dokaž že sycení jádra je závislé na jeho materiálu.
Napsal: 21 čer 2017, 18:53
od EKKAR
Proč by měly platit jiný fyzikální zákony? Jen se kolem tohohle kmitočtu začínají daleko víc projevovat nejrůznější kmitočtově závislý DALŠÍ parametry vinutí i magnetickejch materiálů pro vyšší kmitočty (něž jsou například obyčejný ocelový magnetický plechy) a tím je daleko větší měrou ovlivněný i teoreticky vypočítaný chování skutečnýho transformátoru. Mám s tím osobní zkušenost, oddělovací a symetrizační tráfko v hrníčkovým jádru jsem na základě těchhle jevů musel přemotávat asi 4x, než jsem "z něj" dostal parametry který jsem potřeboval (vždycky jsem při měření zjistil, "že to není vono" a musel jsem to přepočítat a přemotat), takže tady popisuju zobecněnou realitu, ale ty tady řveš jako bych popíral holocaust. Uvědom si konečně kdo a kde jseš.
P.S: a například sycení skutečně na materiálu nezávisí, ale bod přesycení na charakteristice na něm určitě závislej je - atd atd. Nemíním se tady s tebou hádat - já vím co jsem naměřil na reálným kusu výrobku a neměřil jsem to sám, měřili jsme to pro kontrolu 3, z toho 2 ing zaměření na vf techniku - pro opravdový utvrzení, že měřáky nekecají. A nekecaly, s kmitočtem se skutečně měnily vlastnosti celýho toho transformátorku ...
Napsal: 21 čer 2017, 19:22
od microlan
Ty jsi trochu nepochopil zadáni tazatele. On umí měřit, testovat, ale chtěl se něco více dovědět o výpočtech takovýchto obvodů, protože jeho experimenty neodpovídaly teorii. Tak jsem se ho snažil nasměrovat a ty to zbouráš 1 větou. Myslím, že jemu to něco dalo, a co si o tom myslíš ty je mě úplně jedno. Myslím, že bychom se mohli domluvit a vzájemě nereagovat a nevstupovat do diskuzí, kde ten druhý se snaží něco vysvětlit.