Tranzistor BC108 - koroze vývodů

Zpráva

sinclair · #16 Příspěvek od **sinclair** » 20 črc 2017, 12:42

Ta "zalévací hmota" je ve všech případech nějaký druh skla!

#17 Příspěvek od **EKKAR** » 20 črc 2017, 13:12

To není "zalejvací hmota", ale sklo - přesně jak píše Sinclair, neboli JE TO ZÁTAV !
Dělalo se to tak, že se vylisoval kovovej prstýnek s osazením na vnějším i vnitřním obvodu, ten prstýnek se dal pokovit (galvanický Au) a pak se předkompletovávaly patice - do vnitřního osazení se položila tabletka vylisovaná z předem nadrcenýho skla, na to byla v každý Tesle extra "mlejnice" s hromadou kulovejch mlejnů, kde se dlouhý hodiny nechávaly točit nádoby se sklem a porcelánovýma koulema, do dírek v tabletce se vibračním stolkem umístily předem nastříhaný a případně i pokovený vývody a celek se v grafitový destičce strčil na několik hodin do plynový pece.
Těch destiček byly stovky, plnily to manuálně ženský u malejch stolků s vibračníma plošinkama, každá v ruce ve fabrický nástrojárně ubastlenou špičatou pinzetu, aby mohly korigovat nesprávně nasazenej korálek nebo vývod ... Minimálně v lanškrounský Tesle to na výrobně patic vypadalo jak v drůbežárně ... Sklo se v peci roztavilo a spojilo se s vývodama i s tím prstýnkem. Po vychladnutí se teprve pouzdřilo - pájel se čip na výčnělek uvnitř patice, kontaktovaly se vývody a vf svárem se pod lisem přivařoval i klobouk ...
Ty skla na zátavy polovodičů jsou speciální nízkotavitelný směsi dotovaný fluoridem sodným a draselným tak, aby jejich teplota tavení nepřesahovala teplotu přibližně 900°C, takže i když se roztaví a přilnou ke kovu patky, nemůže se při tom roztavit i měď s teplotou tání 1083°C - ta jenom změkne ... Proto se taky ty prášky na lisování tablet před zatavováním tak dlouho mlely v kulovejch mlejnech - aby se všecko co nejdokonalejc promíchalo a nevznikaly hůř tavitelný "vměstky".

JiriTom · #18 Příspěvek od **JiriTom** » 20 črc 2017, 13:47

No a ten zátav se míchal zřejmě z toho, co bylo po ruce - viz. obrázek.

Náhodně vybrané kusy z šuflete...

#19 Příspěvek od **EKKAR** » 20 črc 2017, 13:49

Jo, barva se míchala různá, většinou se měnila tak, aby odlišovala na první pohled materiál pro 3-vývodový pouzdra (tranzistory a tyristory) od pouzder s vícero vývodama (pro jednodušší analogový IO a operáky). Barvou skla se ve stejný výrobní době odlišovaly i třeba tranzistory od tyristorů, pouzdřenejch na stejnou patici (typy KF50X a KT50Y - tranzistory mívaly zátav zelenej nebo modrej, tyristory bejvaly nejčastějc hnědý, občas růžový nebo nafialovělý). Systém, podle kterýho se barvy měnily by musel popsat někdo, kdo skutečně v Tesle v uvedenou dobu dělal a měl k problematice přístup - což Ten, Kterej Neustále Požaduje Odsud Vymazat, Ale Furt Sem Strká Rypák nikdy nebyl, takže jako zdroj informací je nepoužitelnej ...

radioelectrum

Jistě se shodneme že to že upadávají "U kloboučku" není zapříčiněno druhem pájení té či oné součástky tím či oním tavidlem při pájení. To by to uhnívalo buď v místě pájení nebo v té části nohy kde pájka vylezla po nožce nejvýše a na jejím okraji zůstal kus tavidla.
takže si pokládám otázku zda-li nemůže právě to barvivo toho skleněného zátavu být tím co chemicky reaguje ?
Když si vezmeme obecný pohled na reverzní inženýring tak právě technologické postupy při výrobě jsou tím nejhůře replikovatelný.

#21 Příspěvek od **EKKAR** » 22 črc 2017, 10:41

Barvivo ne - skla se barví odvěku věkův pořád stejně = lehkou příměsí soli nějakýho kovu. Na hnědo železem, na zeleno mědí, na modro kobaltem ... Spíš bych si tipnul jako příčinu koroze nadměrný množství těch fluoridů snižujících teplotu tavení ve směsi na zátav, takže se nespekly všecky do skloviny a něco z toho fluóru se následně dostávalo ven - co umí chlór se obecně ví, přitom fluór je jeho starší a žravější brácha ...

Federmann opět zaperlil, když jako odpověď píše:
EKKAR píše:Barvivo ne - skla se barví odvěku věkův pořád stejně = lehkou příměsí soli nějakýho kovu.
Zase superodborníci na výrobu skla soli jsou nepoužitelné, ani kdyby EKKAR poručil

Ekkar nemusí poroučet, Ekkarovi stačí znát základní chemický názvosloví - kde se obecně sloučenina nějakýho kovu (kovy obecně ve sloučenině s vodou tvoří zásadu) s nějakým kyselinovým zbytkem libovolnýho původu nazývá SOLÍ. Jako středoškolskej pedagog by člověk měl mít aspoň základní povědomí o tom, že slovo SŮL neoznačuje jen kuchyňskou potřebu sloužící k dochucení vařenejch erteplí, ale že se tak označuje obecná skupina stabilních chemickejch sloučenin kovů a nekovů, který se široce používají pro lidskou průmyslovou výrobu a fakt, že se tenhle termín běžně používá by měl znát i každej, kdo se motá mezi lidi, co si říkají "wikipedista", protože tenhle termín je běžnej i právě na Wikipedii, zrovna třeba v pojednání o kobaltu:

Wikipedie píše:Barvení skla a keramiky[editovat | editovat zdroj]
Soli kobaltnaté i kobaltité jsou barevné, obvykle modré nebo červené. Přídavkem solí kobaltu do skloviny nebo keramické hmoty se docílí toho, že výsledný výrobek je po vytavení a vypálení trvale zbarven. Toto znali a používali již staří Egypťané a Římané.
U keramických materiálů nebo porcelánu se však spíše používá tzv. glazování, kdy je primárně vypálený střep pokryt vrstvou tekuté glazury, která jako barvicí pigmenty obsahuje většinou soli různých těžkých kovů. Opětným vypálením předmětu v peci se glazura stabilizuje ve formě různých směsných oxidů, křemičitanů a dalších solí, které trvale zbarví její povrch.

Odkaz prosím zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kobalt#Ba ... a_keramiky
Dovoluju si podotknout, že veřejně popírat tuhle skutečnost může opravdu jen hodně velkej D E B I L - jinak takový individuum nazvat ani nejde ...

danhard · #22 Příspěvek od **danhard** » 23 črc 2017, 09:44

EKKAR píše:Ty skla na zátavy polovodičů jsou speciální nízkotavitelný směsi dotovaný fluoridem sodným a draselným tak, aby jejich teplota tavení nepřesahovala teplotu přibližně 900°C, takže i když se roztaví a přilnou ke kovu patky, nemůže se při tom roztavit i měď s teplotou tání 1083°C - ta jenom změkne ...

Samotná měď se do zátavu se sklem nepoužívá, většinou je to nějaká slitina železo-nikl. Je to magnetické.

Děkuji odborníkovi přes všechno, který nás poučil, že soli se do skla nedávají.
Uhličitan draselný a uhličitan sodný, který je v základu sklářského kmene asi nejsou soli :lol:

danhard · #23 Příspěvek od **danhard** » 23 črc 2017, 13:10

Očekávám objevný článek o skle na nejmenovaném webu :lol:

weed_smoker · #24 Příspěvek od **weed_smoker** » 23 črc 2017, 13:11

U trandů,tyristorů a IO z TESLY je nejčastější zelený sklo (KCxxx,KFxxx,vývodky trandů TO-3 a kovový IO),pak cihlová (některý KC,KSY a tyristory KT508) a bílá (malý trandy KC/KS a šroubový tyristory/triaky).Občas se objeví modrá,hlavně u tyristorů KT501-505.V NDR hlavně bílá,zelená a černá(SSY20,KSY34* a SF126-129).U západních hlavně modrá a bílá,často i zelená.
* Skutečně ho vyrábělo RFT a používalo svůj modrolesklej potisk i s logem(modrá kulička s vynechanym křížkem a tečkou).Psalo se na některý KSY34 a na jiný BSY34.

danhard · #25 Příspěvek od **danhard** » 25 črc 2017, 10:16

Pěkná fotka zátavů na wiki
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... _seals.JPG

ohryzek36 · #26 Příspěvek od **ohryzek36** » 25 črc 2017, 20:19

Pokud by jste chtěli o této problematice diskutovat dál, tak tady jsou stránky pokračovatele Lanškrounské Tesly, který v Lanškrouně ty TO patice (prostě toto) asi ještě vyrábí. Nějaké informace se na jejich stránkách o tom najít dají.

sinclair · #27 Příspěvek od **sinclair** » 25 črc 2017, 21:28

A nedalo by se to uzavřít prostě tím, že skutečně jde o speciální sklo a že uhnívání pozlacených vývodů není způsobeno ani tavidlem, tak nejspíš ani tím zátavem?
Pravda, nějaké vývody jsem našel uhnilé a ulomené téměř u zátavu /nejvíc u IO/, ale absolutně drtivě nejvíc bylo uhnilých kdekoli jinde krom zátavu.

Osmdesat · #28 Příspěvek od **Osmdesat** » 25 srp 2017, 13:08

Opravoval jsem dvě NZC143, všude ulomené/uprasklé nohy nějakého KF/KFY. Myslel jsem, že to je způsobeno nějakým pnutím. Ne vždy ta noha praskla u zátavu, jednou byla praskla i uprostřed, takže se dala napojit.
Jeden občas používám a beztak to ještě dělá problémy - někdy nehraje 1 kanál, podle nálady. Asi je tam ještě něco přerušeného.
Jinak KFY16 už mi došla, čím se to dá nahradit?

dred · #29 Příspěvek od **dred** » 25 srp 2017, 13:36

náhrady napr. - KF517, 2N2904A, 2N2905A,2N2907A

weed_smoker · #30 Příspěvek od **weed_smoker** » 27 srp 2017, 08:10

KFY16 by měl jít sehnat,byl i na aukru.Lepší je KFY18 a ten by měl jít sehnat taky.Pokud by na aukru nebyly,tak Buček je asi bude mít a denkl.cz možná taky(jistě to nevim, přes rok jsem tam neobjednával).