Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

mtajovsky píše:Možná budu za blbce, ale nějak mi uniká souvislost mezi přesycováním jádra a jeho zahříváním. Přesycováním roste magnetizační proud a tím zahřívání vinutí.

FERYACT píše:Přidávám se k mtajovskému že chybí řádná definice tematu.Požadavek na schema tu přece už padl, aby bylo vše jasné.

Ale Atlan se zeptal na důvod přehřejvání - on nenapsal, že se přehřejvá zrovna jádro, ale napsal, že se přehřejvá "asi jadro tlmivky" - což je hypoteticky vyjádřená domněnka a spíš výzva typu "kluci help, potřeboval jsem tohle, spáchal jsem to takhle, sice to běží, ale něco se hřeje, já nevím co s tím, poraďte co s tím učunit!" - takže spíš než zkoumání přesnejch souvislostí bych Atlanovi položil přesnějc směrovaný otázky na konkrétní požadovaný parametry toho zdroje a podle toho mu poradil právě způsobem "odmotej tu tlumku a jako jádro použij k sobě přiložený dva ty samý toroidy, dostaneš dvojnásobnou plochu jádra a tím i vyšší odolnost proti přesycení" = na nějaký teoretický zdůvodnění je vždycky dost času až po tom, co se tazatel pokusí zprovoznit zapojení a povede se mu to ... Navíc i to požadovaný schéma Atlan postnul - 2017-07-12, 14:29:45 ...

Omlouvám se, že jsem slepec a schema jsem přehlédl.Jádro může hřát ze dvou důvodů.Buď ho trápí magnetické přesysycení nebo nesnáší frekvenci.Nebudou třeba dobré hrany a pak se nasbírá hodně energie na topení jádra.

Asi to pro Vás bude novinka, ale ztráty v magnetickém materiálu rostou s využitým krokem sycení a s frekvencí.
Ráčeji si to páni odborníci naštudovat v každém katalogu mag. materiálů.
http://www.semic.cz/_obchody/semic.obch ... b95ca7.pdf

Dovolím si jen doplnit, že hysterezní ztráty jsou úměrné ploše hysterezní smyčky. Zvětšením B se tato plocha zvětší- v lineární oblasti (pod kolenem magnetizační charakteristiky) zhruba s kvadrátem zvětšení B. Zvětší-li se tedy indukce B n-krát, plocha hysterezní smyčky se zvětší zhruba n²-krát. S rostoucí frekvencí roste počet "oběhů" hysterezní smyčky- zde je závislost hysterezních ztrát lineární. Vířivé ztráty jsou ve feritovém jádře kvůli vysokému měrnému odporu materiálu minimální.

Tady se jedná o tlumivku se stejnosměrným sycením. Když je DC složka intenzity H dost velká - přesycuje, klesá indukčnost a tím i indukce B, a tak klesají i ztráty od střídavé složky magnetizace (hysterezní).

Faraday se obrací v hrobě.

Jaký má na to důvod?

Jaký má vliv H na sycení jádra?

Ptám se na ten důvod.

No to že jsi zavedl proud do rovnice na sycení jádra

//Shaw tě zná?

To se mýlíš. Rovnice na sycení jádra je ve funkci zdroje B1, ta určitě spánek pana Faradaye neruší.

V čem se mýlím? Co je B1? Nějaký letadlo?

Když je DC složka intenzity H dost velká - přesycuje

Můžeš tu napsat tu rovnici?

B1 je behaviorální zdroj v té simulaci.

Rovnici znáš, B=µ·H. Sice µ není konstanta, ale vždy má aspoň minimální hodnotu µ₀.

No a H·l = N·i, tady je konečně ten proud. Ale to víš taky.

Tyhle vztahy pouzivas pro vypocet syceni jadra?

Simulátor nabízí Chanův model hysterezního jádra, jaké výpočty jsou tam skryty, to nevím. Všechny vzorce, které jsem použil pro vyhodnocení, jsou ve schématu, kdokoliv si může simulaci zopakovat i zdokonalit. A používat jí pro další typy jader.

Objevily se tu názory, ze ta stejnosměrná tlumivka může být přesycena a tím ztráty v jádře stoupají. Chtěl jsem ukázat, že to tak není, plochy smyček to ukazují.

Zdá se, že efekt té demonstrace kazí rozházení smyček po ploše. Přikládám ještě uspořádaný obrázek.