Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

A kde se ztratí těch zbývajících 150V?

Jakých 150 V? Předpokládám, že střed toho kapacitního děliče se nehýbe nějak výrazně nahoru a dolů. I v té simulaci ukazují na primáru rozkmit od +162,5 do -162,5

Aha, to ale není měnič push-pull, nýbrž tzv. poloviční můstek. V tomto případě platí N₁ = U / (8*f*S*B_max), protože při napětí meziobvodu U je transformátor napájen napětím U/2. Takže primárních závitů bude 62.

Pravda, špatná terminologie, původně jsem chtěl push-pull, ale pro mou aplikaci je výhodnější ten polomost.

forbidden píše:Někde jsem četl, že pro push-pull měniče se používá jádro bez mezery. Rozdělal jsem tu šest jader z různých spínáků a bez mezery je jen jedno. To mi nevyhovuje kvůli sycení, vychází mi na 250 mT při 70 kHz, to je asi moc co? Jakej by byl problém použít jádro s mezerou, když mi bude jinak vyhovovat?

Jakým způsobem ovlivňuje mezera sycení ?
Je to napájené pulzujícím napětím

lesana87 píše:Ale primární proud je složený z magnetizačního proudu a proudu přenášeného do zátěže přepočteného na primár. A magnetizační proud by měl být co nejmenší, tj. magnetizační indukčnost co největší...

Není to tak úpně pravda, magnetizační proud by měl být takový, aby dělal měkkou komutaci i při minimálním odběru zátěže
Proto je tam často ta mezera.

Na jednoduchý výpočet je http://schmidt-walter-schaltnetzteile.d ... mps_e.html

Mezera sycení neovlivňuje přímo nijak.
Nějak jsem se do toho zamotal a potřeboval jsem snížit indukčnost při dodržení počtu závitů, abych mohl primárem protlačit větší proud. Proto jsem uvažoval původně o mezeře. Lesana mě nakopla s tou poznámkou o magnetizačním proudu a proudu transformovaným na sekundár, takže jsem vlastně řešil hovadiny. Zatím jsem si hrál jen s blokujícíma měničema, kde se trafo vlastně chová jako cívka, zjednodušeně řečeno, proud se na sekundár netransformuje přímo.
Ten výpočet znám a i jsem ho použil, jen tam není výpočet indukčnosti trafa, respektive určení materiálu jádra, jen velikosti jader to doporučí. Nejsem si jistej, jak to určit.

danhard píše:Není to tak úpně pravda, magnetizační proud by měl být takový, aby dělal měkkou komutaci i při minimálním odběru zátěže

Forbidden nepsal, že staví ZVS měnič.

To jen pro informaci.
Pokud nechce pomáhat komutaci, tak ho ani nezajímá indukčnost
Maximální indukčnost nemá význam, magnetizační proud je s feritovým jádrem podstatně menší než transformovaný proud.
Důležitá je zvolená amplituda B pro zvolenou frekvenci měniče, podle použitého materiálu a oteplení jádra.

Forbidden nepsal, jaký to bude měnič, jen že je dvojčinný

Jedná se o polomost, push-pull jsem nechal v názvu omylem, ale dvojčinný a propustný to je. Uin je 325 V, Uout je 156 V.

Chybí tam jestě jeden podstatný údaj, jaký je rozsah vstupního napětí, jestli se jedná o regulovaný měnič a taky jaký je rozsah výstupních proudů.

Vstupní napětí bude vždy usměrněných 230 VAC, nějaký kolísání jde myslím zanedbat. Na stabilitě výstupního taky nijak nezáleží, +- 10 V nevadí. Minimální odběr zajistím vhodným odporem. Plánovanej odběr bude buď skoro nic, nebo nějakých 300 mA, počítám to na 400 mA, ať mám trochu rezervu. Řízení pomocí SG2524.

Regulovaný, nebo jen střídač ?
Vstupní napětí má zajisté zvlnění.
230V +/- 10%

Asi bych ho postavil s regulací, i když na stabilitě výstupu nezáleží. Když už tam dám to SGčko, obyčejnej střídač by šel i s nějakým samokmitajícím driverem polomostu. Bez jakékoliv zpětné vazby.
Zvlnění jsem ještě nepočítal, nevím ani hodnoty těch dvou elytů, odhadem počítám tak s 100-200 µF.

Regulovaný měnič většinou neumí kontinuálně bez zátěže, řeší to tím, že jde do relaxací.

Jak má být řešený softstart měniče (nabíjení výstupních kondů) a chování při proudovém přetížení ?