Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Spolehlivostní zroje se chovají poněkud jinak než ty vaše oblíbené spotřební čínké střepy. Mám ve správě zařízení se zdrojem Wayne Kerr a už to přežilo 3 slušná přepětí od blesku (vyhořely i přepěťovky D&S v rozvaděči u energetiků), upadlý nulák a 400V na fázi, podpětí 130-180V po dobu několika dnů a přesto to pořád fungovalo... životnost plánovaná 40000 hodin kromě aku.

Sendyx: ono když si vemu blbý spínaný zdroj od PLC Siemens S5 tak běží snad víc jak 20let bez problémů...

Aj blby AT PC zdroj s TL494 vydrzi dost.

Jo, siemense jsou reklama na spolehlivost, s tím souhlas.
Tady se ale jedná o domácnost, nikdo mi to nezaplatí, takže to nemůže stát 2000+... jo, kovářova kobyla, nekamenujte mě.

Já k tomu můžu říct jen tohle. Po světě mě běhá kolem 400 instalací nesousledných regulací elektrického topení vyráběných od roku 1992 do roku 2008. Napájení 24/365 hod je 2 x 5V ze dvou plošákových traf Berg 230/7,5V/4,5VA na jedný fázi, za tím kulatej gréc 1A, za ním dva teslácký 1G/15V TF008 paralelně a pak Thompson 7805. Zatížení 200-300 mA podle počtů sepnutých SSR. Prostředí od střídání vedra s mrazem a sucha s vlhkem v různých garážích, sklepech, půdních prostorech. Pár zdrojů má za sebou cca čtvrt miliónu hodin a oprava byla jen jednou v Olešnici v Orlickejch, kdy švihlo přímo do baráku a odešlo naprosto všechno, co v sobě mělo nějakej drát či křemík. Ten zdroj jsem doma zkoumal, odešla jedna dioda v grécu, elyty měly po 17 letech 95% kapacity a ESR se BM509 ani nehnula. Mimo jiný řídící jednočipák to přežil, odešly všechny digitální teploměry (15 ks) a 4 triaky BTA16-26/600V z 15 kusů. (Vstupy a výstupy optooddělení)
Takže krom elytů to moc neřeš, úplně jednoduchej, dostatečně dimenzovanej analogovej zdroj tě přežije pokud nekoupíš přímo blesk a nebo EMP.

Podívej, když odhlídneme od duševně ubohejch urážek Toho, Co Už Měl Dávno Mít Zakázanej Přístup Na Internet, nejspolehlivější bude vždycky to, co je jednak co nejjednodušší, druhak se to nesmí dostávat za žádnou cenu do režimů práce v limitních podmínkách = všecko musíš mít opravdu předimenzovaný jak ruskej tank. Takže předem vyloučit spínáky a uvažovat jen "železný" trafo, použít typ s malým sycením = sice napěťově měkkej, ale málo se hřející, docela dobře takhle fungujou trafa s primárem napočítaným pro sdružený napětí (dřív 380V, dneska 400V) a sekudárem navrženým pro 1,5násobek požadovanýho napětí. Vinutí umístit na oddělený sloupky jádra, sice to zase zvedne rozptyl, ale bude víc odolný proti průrazu napětí. Diody dimenzovat na 500% nominálního proudu, filtrační kapacitu rozdělit na víc menších kusů paralelně. Výstup spojit přes prioritně zapojený relé s druhým, stejným zdrojem - aby po výpadku jednoho zdroje plynule naběhnul druhej plus sepla signalizace závady na viditelným místě. Stabilizaci napětí řešit až u zátěže, stejným způsobem zálohovat i stabilizaci. Prostě eliminovat statisticky slabší články a nechat ve funkci jen, ty, co se vyznačujou minimálníma problémama...

V serveroch byvaju zdroje dva, kazdy sa zapoji do inej napajacej vetvy. Zdroje byvaju rovnake, ale uz som videl v jednom serveri z vyroby osadene aj rozne typy od roznych vyrobcov (ale zamenitelne). Na vystupe ziadne rele nie su, bud sa to prepina elektronicky (asi FETmi) alebo su tam "blbe" diody.

kybler píše:Jednoduchá odpověď - je na něj zavěšena hromada věcí v domácnosti (EZS, domácí HDO a kupa dalších věcí, většina domamont) , právě včera odešel a nic nefunguje.
Takže ideální řešení ruského tanku - co tam není, to se nerozbije.

Ono už toto zadání samo o sobě nevykazuje potřebu řešit tak vysokou míru spolehlivosti, jako třeba na letišti nebo železnici. EZS musí mít tak jako tak zálohovací akumulátor, který ji udrží aktivní nějakých 18 hodin či víc, ostatní zařízení bych napřed přebral, které z nich vyžaduje záložní napájení, a které ne.
Ono se totiž časem ukáže, že polovině různých udělátek je úplně jedno, jestli zůstala bez napětí 5 minut nebo půl dne.

Tady třeba vůbec nepadlo ani slovo o nějaké přepěťové ochraně před těma trafákama či obecně zdrojem.

Prostě myšlenka, že i obyčejné trafo potřebuje filtr a nějaký ochranný prvek asi zní divně, ale já můžu taky mluvit z praxe a stovek malých měřících trafáků na bezúdržbových lokalitách. Kdysi byly problémy, po nasazení filtr+varistor je klid už asi 10 let.

Ano, dost často se používají správně dimenzované filtry s poměrně velkou indukčností, ta ochrání mj. i ten varistor... ale nemělo tu smysl se o tom zmiňovat, když se tazatel odkopal a ke všemu tu začal Honimír trousit trus.