Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Polomost s dvoma bipolarmi sa u modernych zdrojov uz nepouziva. Snad jedine u tych najlacnejsich noname (ziadny novy som nemal v rukach).

Push-pull je měnič, jehož transformátor má dvojité symetrické primární vinutí s vyvedeným středem. Napájecí zdroj je připojen mezi zem a střed vinutí, krajní konce vinutí jsou k zemi na střídačku připojovány spínacími tranzistory. Výhodou je, že emitory obou výkonových tranzistorů jsou trvale na zemi, která je zároveň zemí řídicích obvodů a PWM modulátoru, a tak není nutné galvanické oddělení budicích signálů.

Přečti si tuto knížku, v její řekněme poslední pětině jsou popsány jednotlivé topologie měničů včetně návrhů, návrh LC filtru i problematika regulace výstupních veličin a PWM modulace.

Ano studuji,dikza odkaz ta kniha není špatná.

Má někdo zkušenost s tímto feritem? http://www.djoro.cz/detail/elektronicke ... 05517.html
Materiál asi 22.Dokumentaci se mi nedaří najít.
1000W by snést mohlo.
Zmastil jsem hrubý návrh.
Snad mě neukamenujete.

Ahoj lidi
Ujasní mi někdo volbu tvaru feritu spínaného trafa?
Všude dostupná E se používá hodně-snadná montáž a vinutí.
Na druhou stranu feritové toroidy snesou větší zatížení a mají menší rozptyl.
Který tvar je tedy nejlepší z hlediska účinnosti pro spínaného zdroje??

Nejdřív si ujasni pár základních věcí - jestli chceš měnič s výstupním výkonem 2 kW (200V / 10A), tak musíš mít k dispozici víc než 2,5 kW napájecí zdroj, tzn. 60V zdroj musí dát přes 40A proud a na ten musí být dimenzovaná primární strana. Při 80% účinnosti (a tolik stěží dosáhneš) bude nutné uchladit nějakých 400W tepelných ztrát - topit budou spínače, trafo a výstupní usměrňovač, tlumivka a elektrolyty. Frekvence měniče musí být zvolena s ohledem na vlastnosti transformátoru (materiál jádra, vinutí) aby nedocházelo k přesycení jádra a k nezvládnutelným tepelným ztrátám v jádru i ve vinutí. Dát je tak 5 + 5 závitů na primáru a 15z na sekundáru, jak máš na obrázku, je bez výše uvedeného ptákovina. A víš, jak musí vypadat (z čeho udělat, jak uspořádat) vinutí trafa kterým potečou při desítkách kHz pracovní frekvence desítky ampér proudu - a že potečou jen povrchem, nikoli celým průřezem drátů? A řada dalších věcí, které se při výkonech desítek/stovek W ještě dají přejít a nezkoumat? Tady nemůžeš něco zbastlit a pak zkusit zapnout, jestli se z toho někde nekouří, a když ne, tak laborovat dál... Prostuduj uvedenou knihu a modré AR2-3/95 a 5/2001 a 1/2002. V této fázi zkoumat jestli je toroid lepší než EE není to hlavní. Až uděláš základní propočty, můžeš na základě uvedené literatury udělat varianty trafa (a tlumivek) na toroidu či na EE (taky aby se tam vinutí vešlo a šlo to uchladit!) ... a pak podle dostupnosti jader realizovat. Jak se to dělá prakticky, mj. můžeš hledat na fórech, kde se zabývají výrobou svářeček - invertorů. Ale s vědomím, že tyto konstrukce obvykle nebývají dimenzované na delší a už vůbec ne trvalé zatížení!!! a ty slušnější obvykle mívají i ochranu / vypnutí při přehřátí.
A ještě jedna poznámka - "zatlouct" výstup zesilovače odchylky (pin 3) obvodu 494 na schématu domalovaným kondenzátorem 4,7 µF asi není to pravé. Možná tím někdo kdesi vyřešil kmitání regulace při proudové limitaci, ale při zkratu výstupu bude pravděpodobně výsledek jednoznačný a stav nevratný.

Ten nákres je jen nasekaný z různých schémat-bez výpočtů! jen příklad.
Je baterie dost tvrdý zdroj?Asi ne.
Max výjon,má být využit jen skokově,jinak do 3A na výstupu.
Dik za odpověď.

Preco tl494 a nie sg3525 tj origo budic fetov.
No z jedneho jadra by som to nerobil.(navijacku na toroid nemas tak ostava E jadro. Tak 2 3 jadra E na seba a extra kostricku nato ale to zistis ked budes vediet ake jadro chces a co stoji. (drat predpokladam ze nejaky dostupny tak ze napr 0,2mm niekolko paralelene. Zatazenie jedneho dratiku mas v tych amaro co ti tu poslali.
Na vystup zelezo prachovy toroid, pre 2kw bu mohol vyhovieť ten z cinskych sinusovych menicov.(mozno dva na seba)

Zosnimane napatie prived cez delic(v rozumnej urovni na vstup zosilnovaca odchylky. A pripadne regulaciu ries na strane rererencneho napetia pre zosilnovac odchylky.
Bude to treba zatrepat na vstupe a spatnej vazbe nejakymi kondikmi.
Plosak tiez bude lahoda, i ked o plosaku bu som velmi nehovoril.

Stale plati ze by som niekte na nete vyhladal kontakt na samponeka (zeby na svetelektro este zil) a napisal mu co chces robit urcite nejake riesenie by pre teba mal, hlavne prakticke skusenosti. I ked riesenie by bolo asi dost kockate, malo by chodit.

Moznost B. Objednat z ciny dosku zvaracky s 3x trafo prevod 315dc na 65v dc. Teoreticky zuzutkujes aj tie dva toroidy.
Field-effect tube ZX7-200(220V) rectifier PCB for MOSFET-controlled inverter welder
http://s.aliexpress.com/rUN7BvM7
(from AliExpress Android)
Pripadne objednat len trafa, cinania maju napisany prevodovy pomer. Pre kazde trafo jeden par mosfetov tak ze aj rozumne chladenie.

Mas to bez prace. A navinute. Dimenzovane na galvanicke oddelenie 230v (ak sa to da u cinana tvrdit.) z chladicov urobit tunel v ktorom budu trafa a rebra, z predu jeden 12cm vetrak a mas to idealne. Na chladice tranzistory a diody. Za 5 dni hotove aj s krabicou.

Mrknu na ten sg3525
Spínaný zdroj jsem už dělal i s trafem a bylo to na E jádru.400W
Nyní když jsem zdroje více studoval,všimnul jsem si u jáder,že toroidy dokáží přenášet větší zatížení.Proto ten dotaz.Jak psal sis2,dělaly se z nich spínané svářečky.
Ten zdroj je s TL494 a pracuje výborně,proto jsem ho volil.Díky za odkaz

Cabatiny píše:Má někdo zkušenost s tímto feritem? http://www.djoro.cz/detail/elektronicke ... 05517.html
Materiál asi 22.Dokumentaci se mi nedaří najít.
1000W by snést mohlo.
Zmastil jsem hrubý návrh.
Snad mě neukamenujete.

Materiál je to podle označení Fenox 517, tj. H22.