Šalina na baterky

Zpráva

patrikvarga · #16 Příspěvek od **patrikvarga** » 06 říj 2017, 10:32

Už sa neviem dočkať, kedy bude niečo podobné na Slovensku.

#17 Příspěvek od **forbidden** » 06 říj 2017, 10:39

Jo, v Brně by to taky bodlo. Zmizela by ta změť drátů nad hlavou a hlavně spousty sloupů. Celkově je to město takový čistší, bez drátů. Akorát tady se toho nedočkáme, ale možná tu budem mít ten hyperloop. :lol:

microlan · #18 Příspěvek od **microlan** » 06 říj 2017, 13:26

Jó to by šlo, protinožci nám tu nakopou to lithium a budem jezdit o 106.

Behemot · #19 Příspěvek od **Behemot** » 11 říj 2017, 09:38

V Severním Alžírsku je od Siemense systém přerušovaných středních kolejí. Prej to už docela funguje, o nákladovosti a spolehlivosti jednotlivých systémů se tu můžete pohádat.

Za mě každopádně na socku jebat, jezdím autem. S motorem s vnitřním spalováním samozřejmě :lol:

ZVUK2000 · #20 Příspěvek od **ZVUK2000** » 11 říj 2017, 10:52

Na tento systém vyhrála Škoda Plzeň dodávku tramvají do Turecka

#21 Příspěvek od **FHonza** » 11 říj 2017, 11:38

Tak v Praze už jezdí. S nápisem Brno

https://pbs.twimg.com/media/DLxmw0LXcAAqyLB.jpg:large

radioelectrum

Já v tom vidím budoucnost. Během jízdy na trati kde je trakce se dobyje a potom může zajet do okrajové části kam jezdili dřív pouze autobusy. Problém je ale v tom, že Lithium na baterie se bude těžit až v jakém si česku což je příliš daleko a tudíž bude strašně drahé.

Behemot · #23 Příspěvek od **Behemot** » 11 říj 2017, 12:27

No při tomdle provozu se teda dobyje určitě

#24 Příspěvek od **EKKAR** » 11 říj 2017, 12:31

Vydět vybrace vynutí vydlema, žrát přitom vyšně a dobýjet si tak energii - za tohle bych normálně už snad navrhoval BAN ...

konosuke · #25 Příspěvek od **konosuke** » 12 říj 2017, 13:40

šaliny jsou v Ostravě a Brně, jinde jsou tramvaje
a že na baterie ? nic až tak revolučního
https://auta-letadla-lode.heureka.cz/ra ... -cervena/#

Celeron · #26 Příspěvek od **Celeron** » 12 říj 2017, 15:16

A jste si pánové s tím nabíjením Lithiovek na zastávkách tak jistí? Já že jsem kdysi četl v nějakým dopravním časopise o setrvačníkovým zásobníku energie pro tramvaje. V podlaze vozidla byly čtyři 1,5 m v průměru protiběžný setrváky a na každý zastávce se znova 2-3 minuty roztáčely.
A mysím, že to byl zrovna Siemens, kdo s tím laboroval. Ale faktem je, že to bylo v dobách, co Bateria Slaný dělala jenom tužku NiCd 450 a dvoutužku NiCd 900 a lithium byl téměř bezvýznamnej prvek v Mendeleevtable :wink:

xsc · #27 Příspěvek od **xsc** » 12 říj 2017, 16:05

Siemens taky laboroval s baterií kondenzátorů, kam se rekuperovalo a pak se to spotřebovalo při rozjezdu. Taky se to moc neujalo. Normální tramvaj rekuperuje do troleje a pokud je v dané sekci jiná, tak se to spotřebuje, jinak to jde do odporů.

Artaban001 · #28 Příspěvek od **Artaban001** » 12 říj 2017, 16:27

Nevím jak teď, ale co jsem slyšel, tak v ČR na rekuperační brždění nebyly podmínky (terénní a rozvody), tak se u strojů, co ji uměly nesměla používat (měnírny na to musely být stavěné a na trati musel být např. vratný vůz ,co vyjížděl kopec , se kterýho se sjíždělo při brždění rekuperací). Tak se brzdilo do mařících odporů na střeše. Jak je to teď a od kdy je to jinak už nevím. Ty informace jsou asi přes 10-let starý.
Mě osobně přijde koncept vozidla, který se snaží energii na (třeba) čtvrt hodiny jízdy načerpat za 3 minuty stání na zastávce, podivný - Zaparkovat, zastykovat na trolej a nabíjet - potom odstykovat a dál jet. K dobru je nabíjení na konečných, kde je třeba 10-minutový obratiště.
Vědcové by měli spíš zamakat na palivových článcích na běžný "materiály" (třeba líh, či cukr) - už jsou potřeba jako sůl. To by koncept elektromobilizmu dostal jiný, a smysluplnější rozměr (o kapesních jaderných reaktorech se nebavím - to je příliš sci-fi)

Behemot · #29 Příspěvek od **Behemot** » 12 říj 2017, 17:38

Palivový články tohoto výkonu jsou taky sci-fi.

xsc · #30 Příspěvek od **xsc** » 12 říj 2017, 17:51

Artaban001 píše:Nevím jak teď, ale co jsem slyšel, tak v ČR na rekuperační brždění nebyly podmínky (terénní a rozvody), tak se u strojů, co ji uměly nesměla používat (měnírny na to musely být stavěné a na trati musel být např. vratný vůz ,co vyjížděl kopec , se kterýho se sjíždělo při brždění rekuperací). Tak se brzdilo do mařících odporů na střeše. Jak je to teď a od kdy je to jinak už nevím. Ty informace jsou asi přes 10-let starý.

Vzhledem k tomu, že v Praze už dneska umí rekuperovat naprostá většina tramvají (všechny modernizované T3.RP, KT8D5N a samozřejmě nové 14T a 15T), tak už se modernizovala i síť. Ale rekuperuje se stále jen v rámci části sítě, přes měnírnu se nic zpět nevrací. Takže pokud není v daném úseku jiný vůz, který spotřebovává, použije se přebytečná energie jen k napájení samotného vozu a zbytek se zmaří v odporech.