Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Už sa neviem dočkať, kedy bude niečo podobné na Slovensku.

Jo, v Brně by to taky bodlo. Zmizela by ta změť drátů nad hlavou a hlavně spousty sloupů. Celkově je to město takový čistší, bez drátů. Akorát tady se toho nedočkáme, ale možná tu budem mít ten hyperloop.

Jó to by šlo, protinožci nám tu nakopou to lithium a budem jezdit o 106.

V Severním Alžírsku je od Siemense systém přerušovaných středních kolejí. Prej to už docela funguje, o nákladovosti a spolehlivosti jednotlivých systémů se tu můžete pohádat.

Za mě každopádně na socku jebat, jezdím autem. S motorem s vnitřním spalováním samozřejmě

Na tento systém vyhrála Škoda Plzeň dodávku tramvají do Turecka

Tak v Praze už jezdí. S nápisem Brno
https://pbs.twimg.com/media/DLxmw0LXcAAqyLB.jpg:large

Já v tom vidím budoucnost. Během jízdy na trati kde je trakce se dobyje a potom může zajet do okrajové části kam jezdili dřív pouze autobusy. Problém je ale v tom, že Lithium na baterie se bude těžit až v jakém si česku což je příliš daleko a tudíž bude strašně drahé.

No při tomdle provozu se teda dobyje určitě

Vydět vybrace vynutí vydlema, žrát přitom vyšně a dobýjet si tak energii - za tohle bych normálně už snad navrhoval BAN ...

šaliny jsou v Ostravě a Brně, jinde jsou tramvaje
a že na baterie ? nic až tak revolučního
https://auta-letadla-lode.heureka.cz/ra ... -cervena/#

A jste si pánové s tím nabíjením Lithiovek na zastávkách tak jistí? Já že jsem kdysi četl v nějakým dopravním časopise o setrvačníkovým zásobníku energie pro tramvaje. V podlaze vozidla byly čtyři 1,5 m v průměru protiběžný setrváky a na každý zastávce se znova 2-3 minuty roztáčely.
A mysím, že to byl zrovna Siemens, kdo s tím laboroval. Ale faktem je, že to bylo v dobách, co Bateria Slaný dělala jenom tužku NiCd 450 a dvoutužku NiCd 900 a lithium byl téměř bezvýznamnej prvek v Mendeleevtable

Siemens taky laboroval s baterií kondenzátorů, kam se rekuperovalo a pak se to spotřebovalo při rozjezdu. Taky se to moc neujalo. Normální tramvaj rekuperuje do troleje a pokud je v dané sekci jiná, tak se to spotřebuje, jinak to jde do odporů.

Nevím jak teď, ale co jsem slyšel, tak v ČR na rekuperační brždění nebyly podmínky (terénní a rozvody), tak se u strojů, co ji uměly nesměla používat (měnírny na to musely být stavěné a na trati musel být např. vratný vůz ,co vyjížděl kopec , se kterýho se sjíždělo při brždění rekuperací). Tak se brzdilo do mařících odporů na střeše. Jak je to teď a od kdy je to jinak už nevím. Ty informace jsou asi přes 10-let starý.
Mě osobně přijde koncept vozidla, který se snaží energii na (třeba) čtvrt hodiny jízdy načerpat za 3 minuty stání na zastávce, podivný - Zaparkovat, zastykovat na trolej a nabíjet - potom odstykovat a dál jet. K dobru je nabíjení na konečných, kde je třeba 10-minutový obratiště.
Vědcové by měli spíš zamakat na palivových článcích na běžný "materiály" (třeba líh, či cukr) - už jsou potřeba jako sůl. To by koncept elektromobilizmu dostal jiný, a smysluplnější rozměr (o kapesních jaderných reaktorech se nebavím - to je příliš sci-fi)

Palivový články tohoto výkonu jsou taky sci-fi.

Artaban001 píše:Nevím jak teď, ale co jsem slyšel, tak v ČR na rekuperační brždění nebyly podmínky (terénní a rozvody), tak se u strojů, co ji uměly nesměla používat (měnírny na to musely být stavěné a na trati musel být např. vratný vůz ,co vyjížděl kopec , se kterýho se sjíždělo při brždění rekuperací). Tak se brzdilo do mařících odporů na střeše. Jak je to teď a od kdy je to jinak už nevím. Ty informace jsou asi přes 10-let starý.

Vzhledem k tomu, že v Praze už dneska umí rekuperovat naprostá většina tramvají (všechny modernizované T3.RP, KT8D5N a samozřejmě nové 14T a 15T), tak už se modernizovala i síť. Ale rekuperuje se stále jen v rámci části sítě, přes měnírnu se nic zpět nevrací. Takže pokud není v daném úseku jiný vůz, který spotřebovává, použije se přebytečná energie jen k napájení samotného vozu a zbytek se zmaří v odporech.